02.08.2006 | 10:08
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Spor o osud vyhlášky

Novelizace masné vyhlášky ztroskotává na požadavcích na kvalitu vybraných výrobků. Zachovat je chtějí organizace spotřebitelů. O jejich vypuštění usilují výrobci, kterým ztěžují boj se zahraniční konkurencí.

Od roku 2004 vázne novelizace vyhlášky č. 264/2003 Sb. týkající se masa, ryb a jiných vodních živočichů, vajec a výrobků z těchto surovin. Její revize je nutná, protože podle Bibiany Janáčkové z odboru potravinářské výroby ministerstva zemědělství obsahuje některé věci, které řeší pro všechny členské státy závazné předpisy Evropské unie. Takovéto duplicity se musí z naší legislativy odstranit. Otázkou je, zda se do nové vyhlášky dostanou fyzikální, chemické a smyslové požadavky a také vymezení surovin pro některé obecně známé a pro nás tradiční masné výrobky, například špekáčky či šunkový salám. Vyhláška u nich většinou zakázala používání strojně odděleného masa z kostí, drůbežího masa i separátu, u některých také jiné živočišné a rostlinné bílkoviny.
"Po zrušení závaznosti českých technických norem bylo možné vyrábět jakékoliv masné výrobky bez stanovení alespoň základních pravidel," vysvětluje Janáčková s tím, že sami producenti zavedení standardů formou vyhlášky podporovali. Chtěli přispět k tomu, aby spotřebitelé alespoň u tradičních českých masných výrobků věděli, co si kupují. Na počátku tedy byla podle ní oboustranná snaha výrobců i státní správy stanovit základní pravidla, závazná alespoň pro určité masné výrobky. "V roce 2003 nebyla Česká republika členským státem unie a nikdo ze zástupců stran, které se k danému předpisu vyjadřovaly, neměl dostatečné zkušenosti, jež by mohly zcela objasnit životaschopnost stanovených kritérií na otevřeném evropském trhu," připomíná výkonný ředitel Českého svazu zpracovatelů masa (ČSZM) Jan Katina s tím, že dnes již výrobci tuto zkušenost mají a draze ji zaplatili. "Na výrobce mimo ČR se totiž vyhláška nevztahuje. Mohou proto k nám dovážet uvedené výrobky, aniž by museli dodržovat vyhláškou určené suroviny," vysvětluje předseda svazu Jaromír Kloud a dodává: "Zmíněné výrobky lze podle té samé vyhlášky vyrábět z drůbežího strojně odděleného masa, tedy za podmínek, které požadovanou úroveň kvality nezaručují. To znamená, že standardy nezajišťují vyrovnanou kvalitu vybraných uzenin a že zároveň současná vyhláška intenzivně poškozuje tuzemské výrobce. Kompetentní orgány této situaci již delší dobu rozpačitě přihlížejí."
Zájmy konzumentů hájí spotřebitelské organizace a také odbor ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). "Vypuštěním zmíněných požadavků by byl opuštěn původní záměr garantovat alespoň částečně spotřebitelům standardní kvalitu výrobků, která odpovídá jejich očekáváním. Přitom v uplynulých letech byla spotřebitelská veřejnost vedena k důvěře ve výrobky pojmenované vyhláškou používanými názvy. Návrat do stavu před přijetím vyhlášky by byl tedy vůči spotřebitelům negativním krokem," formuloval stanovisko MPO jeho mluvčí Jiří Havlíček. Připouští však, že je třeba chápat i oprávněné zájmy výrobců, kteří musí čelit levnějším dovozům z jiných států, jejichž výrobky se českou vyhláškou neřídí. Havlíček zároveň, zpochybňuje tvrzení, že spotřebitelé vždy preferují levné výrobky na úkor kvality. "Řešení situace, kdy je třeba hájit zájmy obou stran (nabídky i poptávky na trhu), není snadné a nelze jej nalézt okamžitě," uvádí. Jako jednu z možností navrhuje zajistit, aby spotřebitel mohl vždy identifikovat původ výrobku. Zároveň by věděl, že jen produkce od českého výrobce zajišťuje kvalitu, na niž je zvyklý a kterou za své peníze očekává. Možná by také podle Havlíčka šlo pokusit se vyjednat v EU, aby se vyhláška, resp. podmínky v ní stanovené, vztahovala i na výrobky v ní uvedených názvů dovážené z ostatních členských států. "Vzhledem k tomu, že jde o zásah do jednoho ze základních principů vnitřního trhu, lze však pochybovat o možném úspěchu uplatnění této výjimky z tak zásadního principu," upozorňuje mluvčí MPO. Řešení nabízí i ČSZM: "Chceme systém vycházející z legislativy EU, to znamená uvádět ve značení výrobků obsah kosterní svaloviny," vysvětluje Kloud a dodává: "Tento údaj musí výrobce společně s dalšími nezbytnými náležitostmi sdělit svým odběratelům, kteří následně o parametrech výrobku informují spotřebitele." Podle Ivany Pickové ze Sdružení obrany spotřebitelů je značení problémem u těch výrobků, které se prodávají nebalené. Legislativa také podle ní nenařizuje prodejcům, aby spotřebitele informovali o složení takových výrobků. "Je třeba se zamyslet se nad všemi možnostmi řešení, diskutovat je jak s výrobci, tak spotřebiteli a nalézt kompromisní řešení. To však určitě nějakou dobu potrvá," soudí Havlíček.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down