Spory o zásahu proti kůrovci do Senátu

Do sporů o způsob zásahu proti kůrovci na Šumavě vstoupí opět Senát. Podnětem je petice s 13 200 podpisy, kterou zorganizovaly šumavské obce. Uvádí se v ní, že na Šumavě je kalamita lýkožrouta smrkového a národní park by se měl před ní chránit. Řešením je podle nich kácení. S tím ale nesouhlasí řada ekologů a přírodovědců, podle nichž takové řešení nevratně šumavskou přírodu poškodí.

V petici Svazu obcí Národního parku Šumava se uvádí: „Výsledkem jsou stále se rozšiřující tisíce hektarů suchých lesů včetně zbytků původních pralesů, likvidace genofondu původního šumavského smrku a následně zbytečně vznikající stovky hektarů holin."
Bývalý předseda svazu František Nykles při dnešním předání petice v Senátu uvedl, že petice vznikla před dvěma lety v době, kdy se proti kůrovci na Šumavě dalo ještě razantně zasáhnout. Nyní už ale podle něj třetina šumavských lesů uschla. Přesto věří, že se situace dá ještě zachránit. Svaz podpořil snahy nového ředitele Národního parku Šumava Jana Stráského, který je pro kácení kůrovcem napadených stromů i v nejcennějších partiích parku.
Podle odborných studií jsou ale ekologické důsledky holin po kácení nesrovnatelně horší než v lesích s uschlým, ale ponechaným stromovým patrem.
Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa minulý týden rozhodl, že v částech nejcennějších chráněných zón Šumavy se bude moci kácet, ale jen ručně motorovou pilou. Pokácené dřevo bude muset v prvních zónách zůstat na místě k zetlení. Na celém území parku zakázal jakékoli letecké postřiky a v 1. zónách užití biocidních látek. Bez zásahů mají zůstat rašeliniště, aby zůstaly samovolnému vývoji.
Senátní výbory uspořádají k obsahu petice po čtyřech letech znovu veřejné slyšení, materiálem se bude zabývat i horní komora jako celek.