Spotřeba antibiotik v chovech hospodářských zvířat v posledních letech výrazně klesala. V roce 2012 až 2015 však prodej antibiotik opět mírně stoupal, a to až o pět procent. Informoval o tom minulý týden na tiskové konferenci v Praze prezident Komory veterinárních lékařů ČR (KVL ČR) Karel Daniel s tím, že v užívání mikrobiálních látek se v poslední době střetávají dvě tendence. Jednak je to přístup k ochraně spotřebitele, welfare zvířat a ochraně životního prostředí, jednak se projevuje další trend, který směřuje k racionalizaci a zlevnění živočišné výroby.
Podle zástupců veterinářů základním rizikem nadměrného užívání antibiotik je nárůst rezistence bakterií vůči těmto přípravkům obdobně, jak to lze sledovat v oblasti humánní medicíny. V České republice je prý toto riziko pod kontrolou, protože podávání léků musí být schváleno dohlížejícím veterinárním lékařem. To ale podle komory změní novela veterinárního zákona, podle které budou moci některé léky zvířatům podávat sami chovatelé. „Není možné částečně nahradit odborné vzdělání nějakým desetidenním kurzem,“ podotkl Daniel. Podle chovatelů jde o „bouři ve sklenici vody“. Připomněl, že veterinární lékař musí vždy tyto přípravky předepsat. Jde jen o snížení nákladů na aplikaci. Podle Daniela 80 procent účinných látek se zvířatům podává perorálně, to znamená v krmení nebo pitné vodě, 13 procent v injekční formě a zbytek představují jiné aplikační formy, například do mléčné žlázy. Odpovědné používání antibiotik pak podle něj představuje dodržování předepsaných dávek a předepsané doby podávání. Státní veterinární správa ČR (SVS) sdělila, že vloni bylo v rámci monitoringu cizorodých látek vyšetřeno celkem 881 živočišných vzorků na zbytky antibiotik, z toho byl maximální limit překročen v osmi.
