Spotřeba masa a mléka

Vstup deseti nových zemí v květnu letošního roku a očekávané začlenění Bulharska a Rumunska v roce 2007 až 2008 se velmi pravděpodobně projeví na agrárním trhu Evropské unie. Otázka, jak se rozšíření odrazí na trhu, zajímá zemědělce, zpracovatele, obchodníky, politiky i spotřebitele. Pravděpodobnými změnami ve spotřebě masa a mléka v zemích střední a východní Evropy, se zabývá zpráva, kterou nedávno zveřejnila Evropská komise. Přestože zpráva zdůrazňuje, že se věnuje pouze změnám spotřeby, objevují se v ní i údaje o tom, jaký vývoj předpokládá Evropská komise i v produkci masa a mléka v jednotlivých kandidátských státech. Zpráva se nezabývá Maltou a Kyprem, které se sice za několik dní stanou členy Evropské unie, ale jejich počet obyvatel i rozměr zemědělství jsou natolik malé, že evropský trh nemohou výrazně ovlivnit.

Spotřeba masa
Spotřeba masa ve většině zemí střední a východní Evropy (zemí SVE) v průběhu devadesátých klesla. Vývoj nebyl stejný ve všech zemích SVE. K největšímu pokles roční spotřeby masa na obyvatele došlo v Lotyšsku (o 49 procent) a Litvě (o 28 procent), po nich následovalo Bulharsko a Estonsko, v nichž pokles spotřeby masa na hlavu překročil deset procent. Jedinou zemí s pozitivním vývojem je Slovinsko, kde se spotřeba masa na obyvatele za rok zvýšila o zhruba 80 procent. Je ovšem nutno vzít v úvahu, že na nárůst spotřeby měla vliv i změna ve vyhodnocování statistických souhrnů, k níž Slovisko přistoupilo v mezi rokem 1992 a 1993 (platí i pro ostatní údaje spotřeby u této země). Přesto zpráva ukazuje, že spotřeba masa byla ve většině zemí SVE na konci devadesátých let nižší, než průměrná hodnota tohoto ukazatele v evropské patnáctce, která v roce 2000 činila 90,9 kg na obyvatele. Tuto úroveň přesáhlo pouze zmíněné Slovinsko s 95,1 kg a velmi se jí přiblížilo Maďarsko s 90,3 kg na osobu a rok. Nejméně masa jedli Rumuni - v roce 2000 to bylo pouze 47,3 kg na obyvatele. Zpráva konstatuje, že spotřeba masa se ve většině zemí SVE koncem devadesátých let opět zvedla, ale již se - s výjimkou zmíněného Slovinska - nedostala na výši, které dosahovala před transformací zemí. Zpráva konstatuje, že na počátku snížení spotřeby masa stál pokles reálných příjmů v transformujících se zemích. Přestože se v průběhu druhé poloviny devadesátých let reálný příjem pomalu zvyšoval, spotřeba se (až na uvedené výjimky) k původní výši nevrátila. Jako důvod zpráva uvádí snížení nabídky masa na trhu a v důsledku toho i růst cen. Na druhé straně import rozšířil paletu nabízených potravin, a tím i napomohl ke změně jídelních zvyklostí obyvatel. Rychlé snížení nabídky bylo způsobeno tím, že dříve subvencovaný sektor se musel přizpůsobit tržním podmínkám. Ceny vstupů, zejména krmiv, vzrostly a zvýšené náklady tržby nepokryly. Produkce se snižovala, následkem toho rostly ceny a výsledkem byla nadále klesající poptávka. Živočišná výroba se v zemích SVE podstatně snížila a dosáhla svého dna zhruba v polovině devadesátých let. Agrární sektor těchto zemí se do konce devadesátých let v původním rozměru již neobnovil.
Hovězí maso
Nejvýrazněji se snížila spotřeba hovězího masa. Nejméně se zmenšila v Rumunsku - jen o 31 procent, a největší pokles - o 68 procent - vykázalo Lotyšsko. V ČR se spotřeba hovězího mezi roky 200 a 1993 snížila o 62 procent. Jediná země, kde se spotřeba hovězího masa naopak zvýšila, a to dokonce o 36 procent ve srovnání s úrovní, jaké dosáhla v roce 1992, bylo Slovinsko (viz dříve uvedené upozornění o změně statistického hodnocení). Transformačními změnami zemědělství byl v zemích SVE nejvíce zasažen právě sektor hovězího masa. Ukázalo se to zejména na příkladu baltických zemí (a také ČR), v nichž se spotřeba hovězího masa na hlavu snížila v průběhu devadesátých let zhruba o 60 procent, v Lotyšsku dokonce o 68 procent. Podobně na tom je i ČR, kde spotřeba hovězího masa poklesla mezi rokem 1993 a 2000 o 62 procent.

Vepřové maso
Spotřeba vepřového masa se nepropadla tak hluboko jako u hovězího masa. Na Slovensku a v Litvě se dokonce zvýšila (v Litvě od roku 1992 do roku 2000 až o 32 procent, na Slovensku od roku 1993 o 13 procent). Významné zvýšení konzumace vepřového masa zaznamenalo také Slovinsko. V Polsku zůstala spotřeba tohoto masa téměř na stejné úrovni. V ostatních zemích sice během devadesátých let nejdříve poklesla, ale ve většině vykazuje na konci dekády oživení. Zpráva přitom konstatuje, že spotřeba vepřového sice poklesla v Maďarsku i v ČR, ale v obou těchto zemích se koncem devadesátých let dostala zhruba na úroveň průměrné konzumace tohoto masa v zemích EU-15. I když spotřeba vepřového masa byla v Estonsku, Lotyšsku, Rumunsku a Bulharsku tradičně na nízké úrovni, přesto ještě klesla v důsledku snížení reálných příjmů.

Drůbež
Ve většině zemí spotřeba drůbeže v průběhu transformace rostla. Snížila se jen v Bulharsku, v Estonsku se po zvýšení, které kulminovalo v roce 1998, začala opět v konci dekády snižovat. Zajímavé je, že spotřeba drůbeže v Maďarsku a Slovinsku výrazně překročila průměrnou úroveň evropské patnáctky a maličko nad tuto hodnotu se v závěru desetiletí dostala i spotřeba drůbeže v ČR.

Skopové maso
Spotřeba skopového masa měla v devadesátých letech v zemích SVE velmi podobný průběh jako konzumace hovězího masa. Ve většině zemí - opět kromě Slovinska - v devadesátých letech klesla.

Očekávaný vývoj spotřeba masa
Na další vývoj spotřeby masa bude mít podle zprávy vliv několik faktorů. Jedním z nich bude předpokládané zvýšení příjmů obyvatel. Jeho působení však nebude jednoznačné. Pravděpodobně povede k preferování nákupu kvalitnějšího, a tedy i dražšího masa, zejména vepřového a drůbežího, například masa z prsou drůbeže. Zvyšovat by se měly i ceny telecího a skopového, hlavně jehněčího masa.
Do vývoje spotřebitelské poptávky zasáhne samozřejmě široká nabídka dalších potravin na trhu, například ryb. Projeví se také různá zdravotní doporučení. Těmi se, jak vyplývá ze současných průzkumů v ČR, stále více řídí zejména mladá generace. Nejen tím se ve spotřebě masa odrazí demografický vývoj v nových členských zemích. Stárnutí populace, které hrozí Evropě, znamená opět odklon od vysoké spotřeby masa a preferenci masa drůbeže. Vliv bude mít i stěhování obyvatelstva z venkovských oblastí do měst. Podle zprávy existuje hypotéza, že hovězí je masem venkovských tradičních a velkých rodin, zatímco vepřové a drůbež konzumují hlavně mladí obyvatelé měst zaměstnaní v průmyslu a ve službách.
Kromě požadavků zdravotních budou obyvatelé nových zemí EU brát stále více ohled také na ochranu životního prostředí a welfare zvířat. To může naopak snížit spotřebu masově a "průmyslově" chované drůbeže a naopak zvýšit oblibu hovězího masa, zejména ze zvířat z pastevních chovů.
Zpráva předpokládá, že spotřeba masa v zemích SVE bude mít stejný vývoj jako v dnešní evropské patnáctce. Rozhodujícími faktory bude podle ní výše příjmu, rychlá a pohodlná příprava, zdravotní aspekty, cena a poněkud méně otázky ochrany životního prostředí. Předpokládá, že větší zájem bude o kvalitní vepřové a drůbeží maso.
Spotřeba mléka
Celková spotřeba mléka v kandidátských zemích v průběhu devadesátých let rovněž klesala a kromě několika výjimek se na konci dekády nevrátila na původní úroveň. Pozitivní trend se projevil v Litvě, Slovinsku a Rumunsku, v nichž byla spotřeba mléka v roce 2000 vyšší než na začátku dekády. Zajímavé je vysvětlení zvýšení konzumace mléka v Rumunsku. Zatímco ve Slovinku se spotřeba mléka , a to zejména mléčných výrobků, zvýšila díky rostoucím příjmům obyvatelstva, v Rumunsku se konzumace mléka paradoxně zvýšila v důsledku snížení příjmů. Koncem dekády totiž vzrostl v Rumunsku počet malých farem s jednou až dvěma dojnicemi, které zásobily farmářovu rodinu a jejichž mléko se prodávalo v syrovém stavu ze dvora. Podobný důvod mělo i zvýšení spotřeby mléka v Litvě.
Experti předpokládají, že spotřeba mléka a zejména mléčných výrobků se bude ve většině zemí SVE zvyšovat, s výjimkou Bulharska, kde neočekávají během následující dekády žádné změny. Nejhorší vyhlídky má spotřeba másla, která by měla ve většině zemí SVE nadále klesat. Výjimkou je jen Rumunsko a Maďarsko, kde by se měla jeho obliba naopak zvyšovat. Nejvíce by měla vzrůst spotřeba sýrů (kromě Estonska) a dále jogurtů, která by v Bulharsku měla zůstat na dnešní úrovni. Zlepšovat se bude i odbyt mléčných desertů a nápojů. Naopak zpráva očekává jen umírněný růst konzumace čerstvého mléka a smetany, kromě Rumunska, kde asi i nadále bude převažovat obliba čerstvého mléka.