České mlékárenství kopírovalo vloni světový vývoj, i když dodávky mléka byly o něco nižší než v předchozím roce. Stoupla však mléčná užitkovost skotu i kvalita mléka. Na druhou stranu spotřeba mléčných výrobků v České republice stagnovala na 234 kilogramech na osobu. Na tomto trendu se zřejmě podílel především cenový růst mléčných výrobků. Uvedl to minulý týden na slavnostním shromáždění ke Světovému dnu mléka, který připadá na čtvrté květnové úterý, předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček.
Podle Kopáčka se zvýšily ceny syrového mléka a to částečně ovlivnilo nárůst cen produktů. Nákupní cena mléka vzrostla od loňského ledna do prosince bezmála o pětinu, meziroční průměrný růst ceny činil 11 procent. Dalším faktorem, proč spotřeba na rozdíl od předloňska nerostla, mohlo být podle Kopáčka teplé léto. „Jak je teplé počasí, spotřeba jde vždycky trošku dolů,“ podotkl. Bezmála 41 procent spotřeby, podobně jako předloni, přitom představovaly dovezené výrobky. Dovážejí se zejména sýry, zakysané výrobky a máslo. „Česká domácí výroba mléčných výrobků je ohrožována silnou konkurencí levnějších konkurenčních produktů ze zahraničí, obzvláště pak z Německa, Belgie a Polska,“ poznamenal Kopáček. Kvalita dovozového zboží podle něj není vždy optimální a často zaměstnává státní dozorové orgány. Náměstek ministra zemědělství Jindřich Šnejdrla ve svém vystoupení konstatoval, že mléko je důležitou komoditou a ministerstvo zemědělství dělá vše pro to, aby dotační prostředky, které budou přicházet z Evropské unie, byly v daleko větší míře směrovány do sektoru výroby mléka,“ prohlásil a připomněl rok 2015, kdy by měly být zrušeny mléčné kvóty v rámci EU. Podle něj by tento krok mohl mít negativní dopad na trh s touto komoditou. Prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman nastínil nejčernější variantu, která by mohla nastat po zrušení mléčných kvót. V mlékařsky vyspělých státech, jako je například Německo nebo Nizozemsko, společnosti využijí produkční kapacity, které vybudovaly, a díky síti svých obchodních řetězců svoji produkci protlačí na trhy EU. „Co můžeme udělat pro to, aby k tomu nedošlo? Jde o to, aby stát rozhodl, zda chce mléko podporovat jako svou prioritní komoditu, a pokud ano, tak je třeba, aby nastavil takové podpory, které by vedly nejen k udržení, ale k růstu produkce mléka, doprovázenému stabilitou a posilováním mlékařského trhu a podílu tuzemských výrobků v něm,“ shrnul s tím, že z hlediska zpracovatelského průmyslu je důležitá změna sortimentu výroby českých producentů s důrazem na zvýšení podílu inovativních výrobků a produktů s vyšší přidanou hodnotou. Toman připomněl, že v návrhu Programu rozvoje venkova je objem finančních prostředků pro zemědělce a zpracovatele proti dnešnímu stavu snížen o 20 procent. „Proti současnému období bude scházet řádově 300 milionů korun ročně a domácím zpracovatelům 80 milionů korun ročně,“ upřesnil s tím, že věří, že se objem prostředků podaří navýšit. Poukázal rovněž na to, že Agrární komora ČR již druhé tříleté období zajišťuje kampaň Bílé plus. Podle něj je však třeba nastavit propagaci tuzemské spotřeby všech potravinářských výrobků včetně tuzemských mléčných produktů. Kopáček informoval, že produkce mléka v ČR loni mírně vzrostla na 2,77 miliardy litrů. Vyvezeno bylo 1,08 miliardy litrů, naopak dovoz vzrostl z předloňských 853 na 898 milionu litrů. Čeští zemědělci vyvážejí ve velkém mléko zejména do příhraničních německých mlékáren, kde za ně dostávají zaplaceno lépe než od domácích zpracovatelů. Více než polovinu vývozů mléka představuje syrové mléko, naopak u dovozů je vyšší poměr hotových výrobků. „To je také dáno tím, že zahraniční obchodní sítě v rámci centrálních nákupů nakupují od svých domovských firem,“ vysvětlil Kopáček. Podle něj by letos tuzemským výrobcům měla nahrát devizová intervence České národní banky z konce minulého roku. Oslabení koruny vůči euru by mělo zdražit dovážené zboží, naopak zvýhodnit domácí producenty při vývozu. V souvislosti se Světovým dnem mléka byl vyhlášen i nejlepší mlékárenský výrobek roku, kterým se stala Lučina – česnek a bylinky, od Povltavských mlékáren. Celkem se soutěže zúčastnilo 16 tuzemských výrobců, kteří do hodnocení přihlásili celkem 46 výrobků. Výrobky byly hodnoceny v šesti kategoriích: konzumní mléka a smetany, zakysané mléčné výrobky (bez jogurtů), jogurty, ostatní mléčné výrobky (pomazánky a speciality), tvaroh a čerstvé sýry, přírodní sýry zrající. V rámci soutěže byly vyhlášeny rovněž „Novinky roku 2014“, kterými se stalo Čerstvé mléko plnotučné společnosti Bohemilk a Giuncata noc la rucola společnosti Orrero.*
