14.01.2011 | 07:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Spotřeba, skladování a použití hnojiv

Situace ve spotřebě minerálních hnojiv se nyní vrací k „normálu“ posledních let, o čemž svědčí údaje o průběžně sledované spotřebě hnojiv v hospodářském roce 2009/2010. Dlouhou dobu trvající nevyrovnané hnojení jednotlivými živinami (převažuje dusík – okolo 80 % spotřeby) však může vést ke snížení úrodnosti půdy a následně i výnosů. Z hlediska výživy rostlin může nastat i nižší využití dodaného dusíku, a tím i jeho vyšší ztráty z půdy vyplavením.

Terminologii hnojení, požadavky na kvalitu hnojiv jakož i na jejich používání a skladování upravuje zákon o hnojivech (č. 156/1998 Sb.) a na něj navazující vyhlášky.
Postupné snižování spotřeby minerálních hnojiv můžeme pozorovat i v ostatních státech Evropské unie (EU-27). Je ale velký rozdíl, jestli toto snížení vychází z původní spotřeby okolo 300 kg čistých živin NPK na jeden hektar půdy (u fosforu a draslíku vyjádřeno v oxidové formě, tedy v P2O5 a K2O). Navíc v některých zemích původní „patnáctky“ (EU--15) se do půdy vrací ještě značné množství živin ve statkových hnojivech, např. v Nizozemsku a Belgii (Vlámsko) při intenzitě chovů hospodářských zvířat okolo 3 DJ/ha (dobytčích jednotek na hektar). Hlavním důvodem pro snižování spotřeby hnojiv v těchto zemích v posledním desetiletí jsou zpřísněné předpisy na ochranu životního prostředí, zejména tzv. nitrátová směrnice. Co je však zajímavé, výnosy plodin i nadále postupně rostou. To svědčí o odbourání nevhodných postupů hnojení a o efektivnějším využití živin ze statkových hnojiv.
Základní požadavky na kvalitu hnojiv, jejich skladování a používání jsou obsaženy v různých předpisech, které bývají po určité době upravovány (zde jsou uvedena čísla aktuálních novel):
– zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech (novela č. 9/2009 Sb.),
– vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva (novela č. 271/2009 Sb.),
– vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv (novela č. 353/2009 Sb.),
– vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby,
– zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (novela č. 150/2010 Sb.),
– nařízení vlády č. 103/2003 Sb. (novela č. 108/2008 Sb.).
Z pohledu vodního zákona jsou minerální hnojiva obsahující dusík nebo fosfor nebezpečnými závadnými látkami. Platí tedy požadavky uvedené v § 39, zejména povinnost činit přiměřená opatření, aby závadné látky nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí.
Ve zranitelných oblastech platí přísnější požadavky na používání hnojiv, na základě opatření akčního programu nitrátové směrnice, uvedeného v nařízení vlády č. 103/2003 Sb.

Skladování minerálních hnojiv
Základní podmínky pro skladování hnojiv určuje § 8 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech. Zákon požaduje:
– uskladnit minerální hnojiva odděleně,
– označit je čitelným způsobem,
– zajistit, aby nedošlo k jejich smísení s jinými látkami,
– vést dokladovou evidenci o příjmu a výdeji.
Skladová evidence je tedy povinná ze zákona a vede se buď v písemné formě, nebo na počítači, často v návaznosti na účetnictví podniku. Případná kontrola si může ověřit datum nákupu hnojiva a jeho dodání (dodací list). Tyto údaje se mohou porovnat se skladovou evidencí i s evidencí hnojení. Obvykle bývá výhodné nakoupit hnojiva mimo sezónu. Pokud však zemědělský podnik nemá vhodný sklad, lze často dohodnout jejich uskladnění u dodavatele. Dodací list pak bude mít odlišné datum než faktura a termín dodání hnojiv bude v době jejich aplikace, uvedené v evidenci hnojení.
Podrobnosti pro skladování hnojiv jsou uvedeny v § 1 až 3 vyhlášky č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv. V zásadě jsou možné dva hlavní způsoby skladování minerálních hnojiv:
a) Skladování mimo sklad
Skladovat mimo sklad, na zpevněné ploše, lze pouze balená hnojiva umístěná na paletách a chráněná před povětrnostními vlivy. Kapalná hnojiva lze venku skladovat pouze v balení do 1000 litrů. Tento způsob skladování je však možný jen na přechodnou dobu před použitím hnojiva, nejdéle po dobu jednoho měsíce. I při tomto způsobu skladování hnojiv je nutné vést skladovou evidenci.
b) Skladování ve skladu
Volně ložená minerální hnojiva se skladují v hromadách označených názvem hnojiva do maximální výše 6 m, od sebe vzdálených minimálně 1 m. Lze je však skladovat i v odděleních označených názvem hnojiva nebo v zásobnících.
Balená hnojiva se skladují pouze v obalech k tomu určených. V obalech do 50 kg (pytle) maximálně do výše 1,5 m nebo ve dvou vrstvách palet. Častější však jsou dnes obaly s hmotností nad 50 kg (vaky, big bagy), které se skladují max. ve dvou vrstvách, pokud výrobce neuvádí jinak.
Pozor však na skladování jednosložkových hnojiv typu dusičnanu amonného. Jedná se o hnojiva s celkovým obsahem obou forem dusíku vyšším než 28 %, kde platí přísnější předpisy z hlediska potenciálního nebezpečí výbuchu. Tato hnojiva se mohou skladovat pouze ve skladech, a to odděleně a chráněna před jakýmkoli vnosem látek organického původu (např. piliny, sláma, dřevo, olej) nebo látek alkalicky reagujících (zejména vápno a cement). Uvedená hnojiva se mohou skladovat pouze balená a v množství maximálně do 25 tun v jednom skladě. Skladovaná hnojiva musí být chráněna proti přímému slunečnímu záření. Vzdálenost uskladněných hnojiv ode zdi a stropu skladu musí být nejméně 1 m a od tepelného a světelného zdroje minimálně 0,5 m.
Dalším požadavkem je, že ve skladě rozsypané hnojivo a zbytky obalů musí být neprodleně odstraněny mimo skladovací prostor.
Kapalná minerální hnojiva se skladují v nádržích k tomu účelu vybudovaných, umístěných v záchytných vanách o objemu větším, než je objem největší nádrže ve vaně. Nádrže musí být označeny názvem skladovaného hnojiva. Požadavky na nádrž splňuje i velkoobjemový vak, pokud je vybaven záchytnou vanou, tvořenou např. zdvojeným obalem. Suspenzní minerální hnojiva se skladují v nádržích opatřených účinným míchacím zařízením.
Jak má vypadat sklad hnojiv, uvádí vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Tato vyhláška je účinná od srpna 2009.
Jde o vyhlášku novou, jejímž vydáním se v souladu s ustanovením stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb.) zrušily dvě původní vyhlášky:
– vyhláška o obecných technických požadavcích na výstavbu (č. 137/1998 Sb.),
– vyhláška o technických požadavcích na stavby pro zemědělství (č. 191/2002 Sb.)
Nová vyhláška nemá zpětnou platnost. Pokud byl sklad kolaudován podle předchozích předpisů, předkládá se kontrole původní kolaudační výměr.
Nová vyhláška stanoví v §§ 50–53 zvláštní požadavky na zemědělské stavby, včetně skladů hnojiv a pesticidů.

Používání minerálních hnojiv
Základní požadavky na používání hnojiv jsou uvedeny v § 9 zákona o hnojivech.
Hnojiva nesmějí být používána na zemědělské půdě a lesních pozemcích, pokud jejich vlastnosti nebo způsob použití neumožňují rovnoměrné pokrytí pozemku. Rovněž nesmí dojít k poškození fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností zemědělské půdy, lesního pozemku nebo pozemků sousedících s tímto pozemkem, popřípadě i jeho širšího okolí. Hnojiva se nesmějí používat na půdě zaplavené, přesycené vodou, pokryté vrstvou sněhu vyšší než 5 cm nebo promrzlé tak, že povrch půdy do hloubky 5 cm přes den nerozmrzá.
Podrobnosti o používání hnojiv a jejich evidenci uvádí vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv. Při používání hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů nesmí dojít k jejich přímému vniknutí do povrchových vod nebo na sousední pozemek. Diferencované hnojení na základě údajů o vlastnostech půdy nebo stavu porostu splňuje podmínky rovnoměrného pokrytí pozemku podle § 9 zákona o hnojivech. Podmínka rovnoměrného pokrytí pozemku je splněna i v případě hnojení podle zvláštních právních předpisů (např. nehnojené pásy okolo vod podle nitrátové směrnice). Pro určování potřeby hnojiv se vychází
– z potřeby živin porostu pro předpokládaný výnos a kvalitu produkce,
– z množství přístupných živin v půdě a stanovištních podmínek (zejména vlivu klimatu, půdního druhu a typu),
– z půdní reakce (pH), poměru důležitých kationtů (vápníku, hořčíku a draslíku) a množství půdní organické hmoty (humusu) a
– z pěstitelských podmínek ovlivňujících přístupnost živin (předplodina, zpracování půdy, závlaha).
Záznam o použití hnojiva musí být v evidenci proveden do jednoho měsíce od ukončení jeho použití. Do evidence hnojení se zaznamenávají pouze živiny uvedené v příbalovém letáku nebo na dodacím listu hnojiva.

 

Klíčové informace

– Minerálním hnojivem je podle zákona hnojivo, v němž jsou deklarované živiny obsaženy ve formě minerálních látek. Tyto látky mohou být získány extrakcí nebo jiným fyzikálním či chemickým postupem. 
– Dříve se takto vyrobená hnojiva nazývala „strojená“, „průmyslová“, „umělá“ a podobně. Legislativně a terminologicky správný název je nyní „minerální hnojiva“. 
– Ani tento název však nemusí přesně odpovídat složení hnojiv, neboť za minerální hnojivo se ze zákona považují i hnojiva obsahující dusík v organické formě – například dusíkaté vápno, močovina a její produkty. Minerálními hnojivy jsou rovněž hnojiva obsahující stopové živiny ve formě chelátů nebo komplexů
.

 

Ing. Jan Klír, CSc.
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down