03.12.2010 | 07:12
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Spravedlivější, ale asi ne rovná

Zelenější, zaměřená hlavně na malé zemědělské farmy a hospodářství ve znevýhodněných oblastech, méně štědrá k velkým podnikům, spravedlivější ke všem členským státům, ale v platbách ne rovná - tak nějak by podle prvních návrhů mohla vypadat společná zemědělská politika Evropské unie po roce 2013

Ne 17. listopadu, jak původně avizoval, ale až o den později představil komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Dacian Cioloş europoslancům i novinářům tři varianty návrhů další reformy společné zemědělské politiky (SZP). Jde o podklad pro další jednání v Evropském parlamentu i radě. Unie dnes, jak řekl, stojí před volbou – má do budoucna mít silnou zemědělskou politiku, nebo se spokojit s tím, že zemědělství bude v ekonomice a ve společnosti hrát jen okrajovou roli? Nejde o volbu mezi konkurenceschopností a udržitelností. Zemědělství, jak je Cioloş přesvědčen, může být konkurenceschopné na různých úrovních, od globální po místní. Unie podle něho potřebuje zemědělství ekonomicky konkurenceschopné a šetrné k životnímu prostředí. Reformovaná SZP má více zaměřena na aktivní zemědělce a spravedlivá i vyvážená mezi členskými státy a zemědělci. Má snížit rozdíly mezi členskými státy, přitom však „paušální sazba není vhodným řešením“.
Komisař připomněl výsledky letošní veřejné diskuse o budoucí SZP. Z ní vyplynulo, že občané unie chtějí kvalitní a bezpečné potraviny, udržitelné využívání přírodních zdrojů a podporu pro ty, kteří hospodaří ve zhoršených přírodních podmínkách. Dnes má unie 27 do jisté míry značně rozdílných států. A má také strategii, čeho chce dosáhnout do roku 2020. Tato strategie by se „neměla zastavit u bran města“.
„Současný systém má různá pravidla pro země původní patnáctky a nové členské země,“ uvedl komisař Cioloş s tím, že tato praxe nemůže po roce 2013 pokračovat. Ale i v dalším finančním období nebude ve všech členských státech jednotná sazba dotací. Podle komisaře však každý farmář získá záruku, že nebude dostávat méně než určité procento z celoevropského průměru. (Z evropského rozpočtu dnes zemědělci dostávají v průměru 250 eur na jeden hektar obdělávané půdy. Mezi starými a novými členskými státy jsou však velké rozdíly. Zatímco například Řekové získávají na dotacích až 500 eur na hektar, Lotyši jen 100 eur.) Proti srovnávání zemědělských dotací v celé unii jsou dva rozhodující členské státy, a to Francie a Německo. Tvrdí, že stejná výše dotací by neodrážela ekonomickou realitu, protože zemědělci v nových zemích mají výhodu v nižších výrobních nákladech.
Celkově by mělo po roce 2013 jít z rozpočtu unie na zemědělství zhruba stejné peněz, jako nyní. Zda tomu tak opravdu bude, rozhodnou jednání o rozpočtu pro další finanční období.
Přímé podpory Přímé platby označil komisař za zásadní pro podporu příjmu farmářů. Měly by podle jeho slov „být rozdělovány spravedlivěji a cíleněji.“ SZP musí „více pomáhat malým zemědělským podnikům, jejichž role v ekonomickém, environmentálním a kulturním rozvoji je značná. Musíme se zaměřit na aktivní zemědělce, kteří opravdu potřebují společnou zemědělskou politiku,“ prohlásil Cioloş s tím, že tato podpora musí být důvěryhodná. „Chcete-li, aby byla věrohodná, měla by být omezena podpora příjmu,“ podotkl. Větší pomoc si podle komisaře zaslouží i farmáři ve znevýhodněných oblastech. Měli by proto mít možnost čerpání další platby v prvním pilíři SZP.
Zemědělství má obrovský vliv na životní prostředí. V nové politice by se měla objevit roční podpora zaměřená na plnění konkrétních opatření v boji proti změně klimatu či na zastavení úbytku biologické rozmanitosti.
Jednotlivé položky Jak by tedy mohly do budoucna přímé platby vypadat? Skládaly by se z několika dále položek a nárok na ně budou mít jen aktivní zemědělci.
* Základní podpora příjmu, tedy základní přímá platba oddělené od produkce. Měla by mít jednotnou úroveň pro všechny zemědělce v jednom členském státě (nebo v jednom regionu). Bude vztažena na zemědělskou plochou a její vyplácení bude vázáno splněním požadavků podmíněnosti (cross compliance). Dokument vydaný jako podklad pro diskusi o konečné podobě reformy doslova uvádí, že „v zájmu lepšího rozdělování plateb
zemědělcům by mělo být zváženo zavedení horní hranice pro přímé platby
jednotlivým velkým zemědělským podnikům (zavedení stropu). Neúměrné dopady
na velké zemědělské podniky s velkým počtem zaměstnanců by mohly být zmírněny
zohledněním náročnosti práce odměňované pevným platem.“
* Povinná „ekologická“ složka přímých plateb za opatření na ochranu životního prostředí, která jdou nad rámec podmínek cross compliance (např. stálé pastviny, vegetační pokryv, střídání plodin a ekologické vynětí půdy z produkce). Je naděje, že by se sem daly i úhrady za plnění požadavků souvisejících se stávajícími lokalitami sítě Natura 2000 a také by se těmito platbami mohly posílit některé věci v normách týkajících se dobrého zemědělského a environmentálního stavu.
* Dodatečná podpora příjmu zemědělců v oblastech se specifickými přírodními
omezeními ve formě plateb na plochu, která doplní podporu poskytovanou v rámci druhého
pilíře.
* Eventuálně i podpora vázaná na produkci, ale jen ve výjimečných případech při zohlednění specifických problémů v některých regionech, kde jsou určité druhy zemědělské činnosti považovány za obzvláště důležité z hospodářských či sociálních důvodů.
V souvislosti s přímými platbami by Evropská komise chtěla zjednodušit pravidla cross compliance, snížit byrokracii a zavést pro drobné zemědělce jednoduchý
režim podpor.
Rozvoj venkova
Komisař konstatoval, že programy pro rozvoj venkova (včetně iniciativy Leader), jsou flexibilní a doplňují platby z prvního pilíře. Zejména zdůraznil nutnost podporovat inovativní místní iniciativy. Hlavním tématem určujícím politiku v této oblasti by mělo být životní prostředí, změna klimatu a inovace. Například investice by měly posilovat ekonomiku i prospívat životnímu prostředí, environmentální opatření by měla uspokojovat konkrétní potřeby regionů i oblastí (např. lokalit sítě Natura 2000), opatření na uvolnění potenciálu venkovských oblastí by se měla zaměřit na inovaci podniků a místní správy. Do budoucna by se z programů rozvoje venkova podporovaly třeba alternativní distribuční řetězce, přímý prodej či vytváření místních trhů. Prioritou bude podle komisaře i řešení potřeb mladých zemědělců a nových účastníků na trhu.
Komisař v této souvislosti mluvil i o „posílení soudržnosti mezi politikou rozvoje venkova a jinými politikami EU“ a také o snaze zjednodušit administrativní postupy a snížit byrokracii.
V rozvoji venkova by se i nadále měly používat současné nástroje, tedy investice do infrastruktury, platby pro služby ekosystémů, podpory pro znevýhodněné oblasti, opatření související se životním prostředím a změnou klimatu, podpora inovací, předávání znalostí a budování kapacit, pomoc při zahájení podnikání, sociální a institucionální rozvoj podporující výrobní metody ve spojení s místními specifiky a zohledňující potřeby členských států při zvyšování jejich hospodářské výkonnosti. Zlepšit by se mělo propojení s odbornou přípravou, bude možné dělat „balíčky“ opatření pro konkrétní skupiny nebo oblasti (např. drobné zemědělce, horské oblasti), cílem je i usnadnit spolupráci mezi zemědělci v propojování krajinných prvků potřebných pro biologickou rozmanitost a přizpůsobování se změně klimatu apod. Nejisté příjmy a pohyby trhu by měl řešit soubor nástrojů pro řízení rizik. Členským státům by umožňoval reagovat na rizika související s produkcí i s příjmy. Jeho součástí bude nástroj na stabilizaci příjmů i silnější podpora pojistného a vzájemných fondů.
Posílit a zjednodušit by se měla politika jakosti (včetně ekologického zemědělství) a také propagace. Při rozdělování prostředků na rozvoj venkova mezi členské státy by se mělo podle Cioloşe „zvážit použití objektivních kritérií.“
Tržní opatření Tržní opatření by měla být i nadále jedním z nástrojů SZP používaným jako záchranná síť. Počítá se však s jejich zjednodušením a zefektivněním. Jako možné úpravy uvádí Evropská komise prodloužení období intervence, použití doložky o narušení, rozšíření soukromého skladování na jiné produkty a také opatření, která by se týkala fungování potravinového řetězce. Komise připomíná, že mléčné kvóty skončí v roce 2015. Očekává, že další osud mléčného skotu pomůže vyřešit skupina odborníků na vysoké úrovni, která má přijít s návrhy, jak umožnit dlouhodobé plánování v tomto sektoru a zajistit jeho stabilitu. V roce 2014/2015 má také přestat platit režim pro cukr a izoglukózu. I tady je třeba prověřit různé varianty,. Včetně ukončení existujících kvót. Nejnověji se Brusel zaměřuje i na fungování potravinového dodavatelského řetězce. Vyhlídky zemědělců se podle komise nezlepší, pokud se nepodaří zastavit jejich klesající podíl v něm. Ten se snížil z 29 procent v roce 2000 na 24 v roce 2005.
Co bude dál
Návrhy komise prodiskutují europoslanci i ministerstva členských zemí, do jejichž gesce spadá zemědělství. Evropská komise jejich připomínky zváží a vypracuje příslušný návrh legislativy. Ten který zveřejní patrně v polovině příštího roku.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down