Přestože systém pro zemědělské pojištění nezískal konečnou podobu ani v loňském roce, dílčí změny, které se udály, mohou přispět k vývoji v této oblasti. Pozitivní je zvýšení státního příspěvku na zaplacené pojistné pro zemědělské plodiny, speciální plodiny a hospodářská zvířata. Zúžené konkurenční prostředí by mohl zase oživit vstup nového pojistitele na český trh. Reálně vyhodnotit tyto změny bude ale možné nejdříve za rok. Ke konci loňského roku byly oficiálně dostupné souhrnné údaje teprve za rok 2005, o právě uplynulém ročním období hovoří samotné pojišťovny.
V roce 2005 poskytovaly zemědělské pojištění tři pojišťovny, jejich podíly se výrazně liší (graf 1). Největší podíl zaujímala na domácím trhu Česká pojišťovna, a. s. (86,1 %). Druhou významnou pojišťovnou byla Generali Pojišťovna, a. s. (11,3 %), a pak Hasičská pojišťovna, a. s. (2,6 %), uvádí Ing. Alice Picková z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky v analýze o pojistném trhu, která vychází z posledních komplexních údajů. Až v říjnu minulého roku se v tuzemsku oficiálně registrovala Agra pojišťovna jako organizační složka rakouské Österreichische Hagelversicherung.
Podpora k částečné kompenzaci pojistného
Podpora zemědělského pojištění v rámci programu Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) byla zavedena v roce 2004. V letech 2004 a 2005 byla zemědělským podnikům a podnikatelům poskytnuta podpora ve výši 30 procent z uhrazených nákladů na pojištění plodin a 15 procent z nákladů na pojištění hospodářských zvířat pro případ hromadných škod. Na podporu zemědělského pojištění bylo v těchto letech vyčleněno zhruba po dvou stovkách milionů korun (graf 2). „Účelem podpory je zpřístupnění pojistné ochrany širokému okruhu zemědělců a tím dosažení vyššího zajištění podnikatelských aktivit proti nepředvídatelným škodám formou částečné kompenzace pojistného vynaloženého na zemědělské pojištění,“ komentovala Picková.
V roce 2006 se stanovila podpora na pojištění speciálních plodin 50 procent prokázaných uhrazených nákladů. U ostatních plodin se podpora navýšila z 30 na 35 procent. Na pojištění hospodářských zvířat pro případ nákazy a dalších hromadných škod lze žádat o podporu 20 procent zaplaceného pojistného, o rok dříve to bylo 15 procent. Podle pojistitelů byla změna výše podpory vloni ohlášena pozdě, takže nárůst příspěvku se podstatně neprojevil na počtu uzavřených smluv se zemědělci. Předpokládají ale, že stav se může zlepšit až v letošním roce.
Propojištěnost plodin a zvířat
Ani příspěvek na zaplacené pojistné pojištěných plodin a hospodářských zvířat v letech 2004 a 2005 nezvedlo celkové číslo ploch orné půdy krytých pojištěním, od roku 2002 se dále snižují. V roce 2005 podle Pickové klesl počet pojištěných ploch v meziročním srovnání asi o 34 tisíc hektarů (graf 3).
Propojištěnost, která vyjadřuje podíl plochy pojištěných plodin na celkové výměře nebo podíl hospodářských zvířat na jejich celkovém počtu v České republice, je u nás nižší než ve většině států Evropské unie. U plodin dosahuje přibližně 33 procent, u zvířat se v průměru pohybuje na vyšší úrovni a podle odhadů pojišťoven převyšuje 80 procent stavů hospodářských zvířat, uvádí Picková v analýze.
Klimatická rizika
V roce 2005 se z klimatických rizik podle Pickové téměř žádné výrazně katastroficky neprojevilo. „Krupobití, které z hlediska pojištění tradičně způsobuje největší škody na polních plodinách, bylo však v roce 2005 významnější než v roce 2004,“ dodala.
V analyzovaném roce bylo zaznamenáno u skotu osm případů BSE. Frekvence výskytu tohoto onemocnění ale klesá, jak potvrzuje i Státní veterinární správa. V roce 2006 se v České republice evidovaly jen tři.
Další škody na zvířatech v roce 2005 způsobily především ostatní infekční nemoci zvířat. Škod v důsledku přehřátí bylo méně vzhledem k nižšímu počtu dní s extrémními teplotami, informovala Picková.
Výkyvy počasí sledují v každém roce i pojišťovny. Podle rozsahu škod se odvíjí finanční náhrada. U plodin obvykle převažují škody vzniklé krupobitím, podílejí se na nich ale i záplavy, vyzimování a mráz. Ze škod na zvířatech jsou podle pojistitelů časté nákazy u zvířat a úrazy.
Předepsané pojistné
Zemědělské pojištění celkem v roce 2005 podle údajů České asociace pojišťoven přesáhlo objemem předepsaného pojistného úroveň roku 2004 zhruba o šest procent vlivem pojištění plodin. Pojištění hospodářských zvířat meziročně kleslo o tři procenta. Dosavadní úroveň propojištěnosti, především v oblasti rostlinné výroby, podle Pickové stále nezaručuje dostatečné krytí podnikatelského rizika v zemědělství vzhledem k možným dopadům přírodních kalamit a celkově se zvyšujícímu klimatickému riziku.
Zeptali jsme se pojistitelů a makléřů
1. Proč mají zemědělci stále nízký zájem o zemědělské pojištění a co by ho mohlo zvednout? Projevilo se na počtu uzavřených smluv zvýšení příspěvku na zaplacené pojistné pro rok 2006?
2. Klimatické změny stále více dopadají i do oblasti pojištění. Která z klimatických rizik se nejvíce projevila vloni na plodinách a jaké škody jste zaznamenali na hospodářských zvířatech?
Česká pojišťovna, a. s.
odpovídá: Ing. Jiří Havelka
ředitel zemědělského pojištění
1. Nelze obecně říci, že by byl nízký zájem o pojištění. Ekonomická situace nutí zemědělce pojistnou ochranu pečlivě zvažovat a její rozsah přizpůsobovat reálným možnostem. I díky zkušenosti z let minulých někteří podnikatelé stále spoléhají v případě utrpěných škod na státní pomoc. To by se ovšem mělo změnit zavedením nového systému eliminace rizik v zemědělství s jasně definovanou rolí komerčního pojištění.
Vzhledem k termínu oznámení výše dotací v dubnu loňského roku se zvýšení podpory projevilo na trhu pojištění pouze zčásti. Domníváme se, že se situace může zlepšit od letošního roku. Signalizuje to například rostoucí zájem pěstitelů speciálních plodin – ovoce, zeleniny, vinné révy a chmele, kde příspěvek na pojištění dosahuje padesáti procent.
2. Podívejme se zkráceně na průběh počasí v roce 2006: extrémně dlouhá a tuhá zima s nebývale vysokou sněhovou pokrývkou měla za následek vznik nadprůměrného množství škod vyzimováním a mrazy, následovaly povodně, suchý a teplý červenec s četnými krupobitími, extrémně deštivý srpen, který velké části zemědělců zkomplikoval žně. Podzim se vyznačoval rekordně vysokými teplotami a také chybí sněhová pokrývka. Například ještě v prosinci bylo možné vidět na polích nakvetlé porosty vzrostlé hořčice. Je tedy zjevné, že extrémní výkyvy počasí jsou stále častější a zemědělci jsou těmto extrémům vystaveni v první linii, což jistě potvrdí i dříve narození hospodáři.
V pojištění zvířat sehrává důležitou roli u skotu BSE, v loňském roce byly zaznamenány v České republice tři případy tohoto onemocnění, ve všech případech šlo o klienty České pojišťovny. Obávaná ptačí chřipka se naštěstí ani v jednom případě v našich chovech drůbeže doposud nevyskytla.
Generali Pojišťovna, a. s.
odpovídá: Ing. Antonín Brejcha
oddělení zemědělského pojištění
1. Pro zemědělce, ale i pro pojišťovny by bylo mnohem zajímavější, kdyby podpora ze strany státu na pojištění plodin a hospodářských zvířat byla podstatně vyšší. Ve srovnání se zeměmi Evropské unie, ale třeba i se sousedním Slovenskem, je tato podpora minimální. V neposlední řadě je třeba se zmínit o špatné zemědělské politice státu. Stále více se prohlubují rozdíly mezi vstupy a výstupy v zemědělské výrobě, ekonomické hospodaření mnoha zemědělských podniků je neziskové.
Podpora na pojištění plodin a hospodářských zvířat se poskytuje od roku 1999. K výraznějšímu zvýšení podpory u pojištění plodin došlo teprve v roce 2006, ale tento růst byl schválen pozdě na to, aby měl vliv na zvýšení pojištění plodin. Pouze v pojištění speciálních plodin (ovoce, chmel, vinná réva, zelenina) byl zaznamenán určitý nárůst, který ale výrazně pojištění zemědělců neovlivnil.
Spíše než zvýšení zájmu o toto pojištění jsme zaznamenali nárůst včasného zaplacení pojistného zemědělských pojistek. Z pohledu na celkový vývoj zemědělského pojištění lze usuzovat, že trend je spíše stagnující, hlavně u pojištění plodin (ceny plodin klesají, v rámci politiky Evropské unie se radikálně snižují oseté hektary některými komoditami, což také nepřispívá k propojištěnosti plodin).
(Pokračování na str. 10)
(Dokončení ze str. 9)
2. Vzhledem k tomu, že u pojištění plodin jsou počet a výše škod závislé na počasí v daném roce, dopadají výkyvy počasí na jejich rozsah a množství. U plodin také záleží na tom, v jakém růstovém stadiu je živelní pohroma poškodí. V roce 2006 byly největší škody na plodinách způsobeny hlavně krupobitím, a to na chmelu, který postihlo v raném stadiu vegetace počátkem května a chmel se už těžko vzpamatovával. Vzhledem k průběhu dlouhého zimního období s holomrazy bylo i hodně škod vymrznutím na ozimé řepce.
Zanedbatelné byly roce 2006 škody u drůbeže způsobené přehřátím při extrémně vysokých teplotách.
Hasičská vzájemná
pojišťovna, a. s.
odpovídá: Zdeněk Brož
odborný analytik pojištění
1. Zemědělci projevují dost velký zájem o zemědělské pojištění, ale jejich rozhodnutí ovlivňuje výše státní podpory. Pomohlo by jim, kdyby znali podmínky a výši příspěvku v časovém předstihu, než je dosud stanoveno.
Zvýšení podpory pojištění pro rok 2006 se zatím pozitivně neprojevilo. Hlavní nápor pojištění začíná v jarních měsících, po zasetí jařin, kdy se uzavírají pojistky nejen na jařiny, ale i ozimy. U hospodářských zvířat jsme zaznamenali zvýšený zájem zemědělců o pojištění hromadného výskytu nákazy BSE.
2. Rok 2006 se projevil abnormálním množstvím sněhu i v nižších místech naší republiky. Následkem toho vznikly velké škody na lesních porostech, stavbách, které nevydržely nápor sněhové vrstvy. U zemědělských plodin a zvířat se tato živelní škoda výrazně neprojevila.
Österreichische
Hagelversicherung
vzájemný pojišťovací spolek
Agra pojišťovna
organizační složka
pro Českou republiku
odpovídá: Ing. Jan Palkoska
ředitel
(Pozn. redakce: Agra pojišťovna vstoupila na český trh v srpnu roku 2005, v říjnu následujícího roku byla registrována jako organizační složka Österreichische Hagelversicherung. Odpovědi jsou proto spíše obecné nebo vyplývají z rakouských zkušeností.)
1. Zemědělci by si měli uvědomit fakt: „Co nedám za pojistné, odvedu na daních“, což platí v příznivém roce. V nepříznivém roce zase platí: „Přežiji, nebo nepřežiji?“ Stát by měl dál zvažovat, zda pojištění není právě ta správná cesta, kterou lze řízeně a kontrolovatelně podporovat zemědělství. Významným impulsem budou i škody, které v příštím vegetačním období zaplatíme. Likvidace škod je jistě nejfrekventovanější téma našich rozhovorů s našimi budoucími členy. Každý pojištěný se totiž stává malým spoluvlastníkem naší pojišťovny s právem být zastupován v jejích orgánech a s právem podílet se na příznivém výsledku jejího hospodaření.
2. Změnám klimatu se přičítá ledaco. Oprávněně i neoprávněně. Nepopiratelným faktem však je, že evropské krupobitní pásy, v nichž je výskyt výrazných krupobití předvídatelný a častý, se velice zvolna posunují k severu a prodlužují svá chapadla i tam, kde kroupy nebývaly příliš známé. Oblast Jindřichova Hradce je toho dokladem. Dochází samozřejmě i k určitým projevům počasí, které nějaké trvalé změně můžeme přičítat jen se značnou dávkou fantazie. Vymrznutí významných ploch ozimů v průběhu poslední zimy v Rakousku nebo porůstání stojícího obilí zejména ve východních Čechách mohou ovlivnit změny klimatu. Se stejnou pravděpodobností je ale důvodem citlivost a náchylnost nových odrůd. Výsledný efekt pro zemědělce je však jen jeden – ztráta. A té je nutné čelit.
Respect, a. s.
pojišťovací makléřská
společnost
odpovídá: Ing. Eva Gmentová
broker – specialista
na zemědělské pojištění
1. Nedomníváme se, že by zemědělci měli malý zájem o pojištění. Zemědělci v České republice byli historicky zvyklí pojišťovat si svou produkci a byli zvyklí si ji za stejných a standardních podmínek pojišťovat u České pojišťovny. Dnes se postupně učí přistupovat k pojištění stejně tržně, jak musejí přistupovat ke svému podnikání. A to může být důvod, proč možnost pojištění nevyužívají v plném rozsahu tak, jak by bylo s ohledem na rizika plynoucí z jejich podnikání žádoucí a účelné. Zemědělská činnost s sebou nepřináší vysoké zisky, a tak většina zemědělců při zvažování, kam má raději investovat peníze, dá přednost nákupu nového stroje než investicím do pojištění. Je pravdou, že změny klimatických podmínek v uplynulých letech a výskyt chorob, jako jsou BSE a ptačí chřipka, otevřely zemědělcům oči. Čím dál více vnímají, že náklady na pojištění v zemědělské oblasti nejsou peníze vyhozené oknem, ale že se jim vyplatí.
Vzhledem k tomu, že navýšení dotací bylo oznámeno až v průběhu roku, tedy v době, kdy většina zemědělců, kteří se standardně pojišťují, měla pojistné smlouvy již pro tento rok uzavřeny, nemělo toto zvýšení na nárůst zájmu ze strany zemědělců v loňském roce žádný podstatný dopad. Zvýšení podpory by tedy bylo možné zaznamenat až v letošním roce. S ohledem na vcelku nevýznamný nárůst podpory na zaplacené pojistné neočekáváme, že se projeví výraznější posun v tomto směru.
2. Stejně jako v jiných druzích pojištění i v zemědělském se projevují veškeré vlivy vnějšího prostředí, tedy nejen klimatické. I výskyt různých chorob a nákaz má vliv na zvýšenou poptávku po zemědělském pojištění.
