10.12.2010 | 07:12
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Standard pro všechny zemědělce

Pokusy o standardizaci zemědělské prvovýroby se příliš nedaří, i když se v zemědělských podnicích setkáváme s certifikáty ISO 9001, systému kritických bodů ve výrobě (HACCP) i ISO 22 000. Pro správnou zemědělskou praxi je vhodný zejména celosvětově zavedený standard GlobalGAP.

V zemědělské praxi nejčastěji používaný standard pro řízení kvality ISO 9001 zasahuje do řízení kvality ve všech jiných oblastech firmy než v oblasti správné zemědělské praxe. Jeho využití v praxi zemědělských podniků je minoritní. V zemědělství se u některých výrobců potkáváme se standardizací zaměřenou na produkci zdravotně nezávadných potravin, nejčastěji to bývá systém kritických bodů HACCP (v několika málo případech podle normy ISO 22 000).
Zcela mimo povědomí většiny zemědělských producentů je informace, že je možné správnou zemědělskou praxi standardizovat pomocí standardu GlobalGAP (dříve EurepGAP). Zkratka GAP v názvu standardu je tvořena počátečními písmeny z pojmu Good Agricultural Practise (dobrá zemědělská praxe). Tento standard má v současné době zavedeno v České republice okolo devadesáti firem. Všechny jsou z oblasti pěstování ovoce a zeleniny, a to proto, že je k tomu nutí odběratelé – obchodní řetězce. V několika málo případech je standard aplikován na všechny oblasti společnosti (mimo produkci ovoce a zeleniny na rostlinnou a živočišnou výrobu).

Podstata GlobalGAP

Cílem standardu, je zdravotní bezpečnost produkce a trvale udržitelné zemědělství. Standard je uzavřeným cyklem bezpečnosti výroby potravin, ochrany životního prostředí a bezpečnosti práce, u chovů rovněž i welfare zvířat. Propracovanost standardu, jeho zaměření i fakt, že se jedná o mezinárodně užívané schéma, z něj tvoří odpovídající nástroj pro zvyšování konkurenceschopnosti firem. Podnik, pokud se rozhodne plnit podmínky certifikace standardu GlobalGAP, je tak ve velké míře připraven i na plnění požadavků cross compliance (kontroly podmíněnosti, křížové shody).
Snahou standardu je vyřešit i zájmy jednotlivých skupin, které jej vytvořily. Jsou to obchodníci, jejichž požadavky se dají shrnout do následujících bodů:
– bezpečné výrobky na trhu,
– dodržování značení a balení,
– kvalita,
– sociálně vyrobeno,
– udržitelnost,
– welfare zvířat,
– ochrana životního prostředí,
– průhledný potravinový řetězec.
Další skupinou jsou producenti s těmito požadavky:
– harmonizace standardů –  jeden všude akceptovaný certifikát,
– nižší náklady na harmonizaci,
– žádný výrobek bez certifikátu,
– transparentnost.
Obě strany mají společný zájem, který zahrnuje řešení ztrát potravin mezi polem a stolem. Polovina vyrobených potravin se nevyužije, a to z následujících důvodů:
– škůdci,
– choroby rostlin,
– nechlazení produktů,
– špatná infrastruktura,
– zbytky (nevyužití méně kvalitních produktů jiným způsobem),
– choroby zvířat.
Po čtyřleté zkušenosti se standardem, ať již z pohledu konzultanta, auditora nebo inspektora, a rovněž i z pohledu akreditovaného poradce ministerstva zemědělství, mohu konstatovat, že nikdo z těch, kteří se rozhodli pro zavedení standardu ve vlastní firmě, na tom „neprodělal“. Standard kromě mnohokrát zdůrazňovaného přístupu na trh přináší slovy některých majitelů a ředitelů certifikovaných firem „klidné spaní“. Je to dáno eliminací možných nedostatků ve správné zemědělské praxi s ohledem na zdravotní nezávadnost produkce, v přístupu k ochraně životního prostředí a bezpečnosti práce. Každoroční certifikace dává do společností impulz pro udržování legislativních podmínek a požadavků standardu a výrazně zvyšuje jejich celkovou úroveň. Požadavky standardu představují systémový nástroj pro řízení správné zemědělské praxe.

Uspořádání standardu
Standard má modulární uspořádání. Modul pro všechny zemědělce obsahuje požadavky z oblasti systémového řízení, požadavky na zajištění výcviku zaměstnanců a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), ochrany životního prostředí a sledovatelnosti produkce. Na tento modul navazuje modul pro rostlinnou výrobu (pro ty, kteří ji provozují). V něm jsou požadavky na zajištění legality produkce (včetně geneticky modifikovaných organismů – GMO), půdní management, zavlažování, hnojení a ochranu plodin. Dále navazují specifické požadavky v modulech již určených pro konkrétní produkty. V ČR připadají v úvahu zatím dva – ovoce a zelenina, polní plodiny. V jiných částech světa lze certifikovat produkci zelené kávy, čaje, květin. Pro živočišnou výrobu je výchozí modul obdobně povinný pro všechny producenty. Obsahuje požadavky na vybavení stanovišť chovaných zvířat, krmiva, napájení, zdraví zvířat, včetně léčení. Jsou v něm minimální podmínky na zajištění transportu. Na tento modul navazují požadavky pro jednotlivé skupiny chovaných zvířat. Lze certifikovat chov skotu, mladého skotu, telat, mléčného skotu, koz, prasat, drůbeže, krůt. Pro jednotlivé skupiny zvířat jsou konkrétní požadavky na zajištění welfare a speciální požadavky pro chovy.
V přímořských státech je významně rozšířená standardizace farmového chovu vodních živočichů.
Veškeré požadavky spolu s jejich stručným vysvětlením popisují tzv. stanovené kontrolní body a kritéria shody (CPCC). Zde je nutné poznamenat, že oproti platné legislativě je do standardu zabudováno hodnocení. Nedodržení legislativy se bere jako porušení tzv. klíčové povinnosti a je stanoveno, do jaké doby a jak se dosáhne souladu.
Plnění požadavků kontroluje jedenkrát ročně nezávislý inspektor vybrané certifikační společnosti. Oproti kontrole dozorových orgánů je zde významný rozdíl. Výstupem z inspekce je posouzení shody. V případě zjištěné neshody se stanoví postupy, jimiž se zjištěné nedostatky odstraní. Po doložení toho, že byly nedostatky skutečně odstraněny, je certifikát vydán.

Souvislost s cross compliance

Častokrát skloňované požadavky cross compliance standard GlobalGAP neřeší doslovně v celém rozsahu. Je však nutné vzít v úvahu pravidlo, že shoda s legislativou se v něm posuzuje jako klíčová povinnost, a to bez ohledu na úroveň shody požadované normou. Z toho jednoznačně plyne, že při plnění podmínek standardu vyhoví zemědělský subjekt i požadavkům cross compliance. Z poznatků získaných v letošním roce nemáme informace o tom, že by u certifikovaných firem došlo k sankcím v oblastech spadajících pod působnost standardu.
Shodu s cross compliance najdeme v řadě bodů:
Dobrý zemědělský a environmentální stav (GAEC)
– eroze půdy, půdní struktura, organická hmota, minimální péče.
Zákonné požadavky na hospodaření (SMR)
– ochrana volně žijících ptáků a přírodních stanovišť,
– ochrana podzemních vod před nebezpečnými látkami,
– použití upravených kalů na zemědělské půdě,
– označování dobytka,
– aplikace požadavků potravinového práva (nařízení č. 178/ 2002ES),
– welfare chovaných zvířat,
– sledovatelnost potravin,
– zákaz použití růstových stimulátorů a dalších zakázaných látek.
Minimální požadavky
– pro použití hnojiv,
– pro použití přípravků na ochranu rostlin.

Možnosti využití

Jak již bylo konstatováno, standard se u nás využívá zatím hlavně v produkci ovoce a zeleniny. Jeho zavedení požadují obchodní řetězce. Jsou však i jiné možnosti, jak ho lze využít dříve, než se ozve odběratel. Například moduly pro živočišnou výrobu jsou dobře zpracovaným schématem pro hodnocení dodavatelů pro výrobce masa a masných výrobků.
Řada producentů řepky a cukrovky pro energetické využití se již potkala s požadavky na doložení plnění zásad ISCC systému (International Sustainability & Carbon Certification Systém) pro výrobu biopaliv. Pro tyto účely se dá využít certifikovaný modul pro polní plodiny.
V ČR je standard obsluhován NTWG GlobalGAP pro Českou republiku. Jedná se o pracovní skupinu, v níž jsou zastoupeni odborníci z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU), z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) a České společnosti pro jakost, o. s. (ČSJ), jejíž součástí je CSQ-CERT – oprávněný certifikační orgán GlobalGAP. NTWG GlobalGAP tvoří základnu nezbytnou pro harmonizaci certifikačních činností v rámci regionu a rozsahu standardu.

 

Klíčové informace

– Zlepšení přístupu na trh, splnění podmínek odběratelů i cross compliance může zajistit certifikace podle standardu GlobalGAP. 
– V ČR je podle tohoto standardu certifikována velká část pěstitelů ovoce a zeleniny, zejména ti producenti, kteří dodávají do obchodních řetězců. 
– Standard je však výhodný i pro ostatní, zejména pro pěstitele energetických plodin
.

 

Ing. Lubomír Berka certifikovaný konzultant a auditor systémů

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down