Zemědělský výbor Evropského parlamentu jednal minulý týden v Bruselu s ministry zemědělství kandidátských zemí o posledním návrhu Evropské komise na financování rozšíření unie. Většina z nich návrh znovu jednoznačně odmítla a stejně jednoznačně na něm trvali zástupci komise. Postoje jednotlivých kandidátských zemí se však přesto pomalu diferencují.
Ministr zemědělství ČR Jan Fencl svůj postoj k návrhu komise označil za méně radikální než postoj většiny kandidátů. Na setkání zdůraznil, že kandidátské země mají právo požadovat stejné zacházení, jaké mají současné země unie, nicméně komisi doporučil, aby v další přípravě návrhu financování rozšíření EU více rozlišovala mezi jednotlivými kandidátskými státy. Jak řekl, podíl zemědělství na HDP v České republice je srovnatelný s průměrem v unii, přičemž naše zemědělská produkce představuje jedno procento zemědělské produkce EU. "Docílili jsme toho, že české zemědělství v základních parametrech odpovídá průměru unie, což o všech kandidátských zemích neplatí," podotkl ministr. Podle něj se ale zdá, že ČR bude muset po vstupu vložit do zemědělství nějaké prostředky ze státního rozpočtu, proto by bylo vhodné, v případě, že by byl konečný postoj zemí EU podobný nynějšímu návrhu komise, vyjednat oddálení plateb České republiky do EU.
Polský vicepremiér a ministr zemědělství Jaroslaw Kalinowski uvedl že návrh popírá pravidla volné soutěže. Za diskriminační označili návrh komise například také ministři Estonska, Lotyšska a Litvy či náměstek maďarského ministra zemědělství.
Naopak evropský komisař pro zemědělství Franz Fischler prezentoval ministrům zemědělství „patnáctky" návrh komise jako „vyváženou a spravedlivou nabídku". Řekl, že tato nabídka respektuje všechny zákonné požadavky EU, podněcuje restrukturalizaci zemědělství v kandidátských zemích a nepředjímá další vývoj společné zemědělské politiky unie. Komisař ministrům vysvětlil, že rychlé poskytnutí plných přímých podpor, jak ho požadují kandidátské země, by mělo neblahé důsledky. "Poškodilo by to v prvních letech dopad programů rozvoje venkova. Mohlo by to vést k výrazným příjmovým rozdílům na venkově a k sociálním trhlinám." Fischler ale nesouhlasil ani s názorem těch členů unie, kteří přímé platby odmítají poskytnout kandidátským zemím vůbec. Upozornil, že za poslední tři roky se cenové nůžky mezi EU a kandidáty výrazně sevřely. Přímé podpory nelze už považovat za kompenzaci minulých ztrát. Rolníci v nových členských státech však budou potřebovat stabilizaci svých příjmů, aby se mohli vypořádat s důsledky restrukturalizace. Pokračování drahých zemědělských subvencí v dnešní podobě si nepřejí zejména bohaté země jako Německo, Nizozemsko, Británie či Švédsko, které také platí do společné kasy unie každoročně nejvyšší příspěvky.
