Zemědělci zklamaní z toho, že jim nevycházejí plány na prodej loňské pšenice, hledají vinu také u Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Prezident Agrární komory ČR Václav Hlaváček ho před časem kritizoval za prodej potravinářské pšenice z roku 2000 za nízké ceny. Fond nařkl, že podtrhává ceny, místo aby fungoval jako stabilizátor trhu s obilím. Někteří producenti SZIF dokonce osočují z toho, že starou pšenici pouští na domácí trh, ačkoli by se měla vyvézt.
To ovšem rozhodně vyvrací ředitel SZIF Jan Höck. “Z 34 tisíc tun potravinářské pšenice nabízených v trvalém výběrovém řízení jsme zatím prodali asi 16 tisíc tun a všechno směruje na vývoz. Přitom preferujeme, aby se obilí vyváželo ve výrobcích,” uvedl. Potvrdil, že v tendru nakoupili pšenici pouze mlynáři a většinou ji mají ve výrobcích exportovat do konce května. V případě porušení pravidel výběrové soutěže je podle Höcka čekají nemalé sankce. “Určitě by se jim nevyplatilo prodávat pšenici doma. Tuna by je tak vyšla až na nějakých 5500 korun,” tvrdí ředitel fondu. Navíc, jak dodává, by tak malé množství nemohlo domácí trh ohrozit. Do tendru se vůbec nepřihlásily tradingové firmy.
Předseda Zemědělského svazu ČR chápe, že vývoz pšenice je v současné době nevýhodný a vzhledem k posilující koruně je na stále nižší úrovni. “Musíme si současně uvědomit, že cena potravinářské pšenice je v EU 123 eur za tunu, což je na úrovni 3700 korun,” dodává.
Evropská farmářská lobby COPA/COGECA požaduje po Evropské komisi, aby uvalila dodatečné clo na obiloviny z východní Evropy, které od loňského listopadu přes odpor některých členských zemí zrušila. Farmáři si od zavedení cla slibují snížení tlaku na jejich ceny v unii. Podle COPA/COGECA se do začátku dubna dovezlo do EU více než 6,5 milionu tun a očekává se, že do konce roku by toto číslo mělo stoupnout na 8 až 9 milionu tun. V letech 1998 až 2000 se dovoz do unie pohyboval v průměru kolem 2,5 milionu tun.
