Starokladrubský kůň je ohrožen

Chov starokladrubských koní v Národním hřebčíně v Kladrubech nad Labem je ohrožen. Státní podnik nemá dostatek plemenných hřebců. Jejich počet klesl pod minimální hranici, řekla to dnes Simona Voňková, která je pověřena řízením hřebčína.

"Nemáme dostatek genového zdroje. Podle řádu plemenné knihy máme mít v každé linii vraníků i běloušů zastoupeno po pěti hřebcích, v současné chvíli máme například u některých linií jen tři plemenné hřebce, což představuje podstatné ohrožení chovu," uvedla Voňková. Jeden cenný hřebec, kterého hřebčín zapůjčil soukromníkovi pro zemský chov, musel být utracen, protože si zlomil nohu. Jiný kůň má značné zdravotní problémy a nejisté vyhlídky na přežití, chovatelé proto chtějí urychleně odebrat inseminační dávky. V hřebčíně je dohromady zhruba 560 koní.
Rada plemenné knihy minulý týden odvolala z genetické a chovatelské komise čtyři lidi, mezi nimi i bývalého náměstka ředitele hřebčína pro chov Petra Vozába. Ten je podle vedení organizace za ohrožení chovu starokladrubských koní odpovědný.
Hřebčín také nemá pro připouštění koní v bílém stádu k dispozici kompletní zdravotní dokumentaci. Ta se musí rekonstruovat, aby bylo možné sestavit připouštěcí plány, což rovněž chov komplikuje. V minulosti se také u kladrubských koní objevila pohlavní nemoc, kterou způsobuje bakterie metritida. Někteří plemenní hřebci se museli vykastrovat, ochranná karanténa trvala dva roky.
"Naštěstí je tu zemský chov, kde jsme se domluvili na možné spolupráci, takže věřím, že se vše podaří zregenerovat," řekla Voňková.
V Kladrubech se chovem koní zabývají přes 400 let. V roce 1579 císař Rudolf II. chovu udělil statut císařského dvorního hřebčína. Kladrubský hřebčín a kmenové stádo běloušů je od roku 2002 národní kulturní památkou. Česká republika také usiluje o to, aby byl zapsán na prestižní seznam UNESCO. Hřebčín se aktuálně připravuje na rozsáhlou rekonstrukci za 300 milionů korun z evropských fondů.