Známé české plemeno starokladrubských koní se potýká s nedostatkem jedinců. Na celém světě je totiž jen asi 1000 klisen a hřebců tohoto plemene. Riziko, že stáda zdegenerují, je proto veliké. Řekl to odborník na chov těchto koní Jaromír Oulehla.
Pro zachování chovu se tak musí dělat kompromisy a tolerovat některé drobné odchylky proti standardu, dodal. V České republice je nyní přes 400 těchto "kočárových" běloušů a vraníků. Jejich největším chovatelem je Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem. V zdejších stájích mají asi 165 koní, což je podle ředitelky Lenky Gotthardové stabilní stav. "Pro zachování chovu je však potřeba tyto počty zvednout," uvedla. Hřebčín loni prodal asi 110 zvířat, z toho 40 procent zájemcům ze zahraničí.
"Tito koně jsou vzácnou výjimkou a patří k nejkulturnějším plemenům vůbec v Evropě," tvrdí Oulehla. Podle něj se proto musí provést genetické rozbory, aby se do budoucna zajistila existence tohoto stáda. V populaci existuje asi 1,4 milionu dat a odborníci musí posoudit, co je přípustné, dodal. Uznat lze podle něj rozdíly například v délce hlavy nebo postoji koně, nikoli ale v postavení čelistí nebo defekty pohlavních orgánů. "Taková chyba, co se dostane do chovu, tam zůstane po staletí," prohlásil. Tradice plemene je přitom dlouhá více než 400 let. "Čím déle se v populaci nedělají opatření proti příbuzenskému plemenění, tím horší jsou podmínky," soudí Oulehla.
Jedním z ukazatelů tohoto nežádoucího vývoje je pokles zabřezávání klisen. V normální kondici je březost zhruba 83 procent, současná úroveň ale dosahuje 56 až 78 procent. Podle Oulehly je to první poplašná zpráva. Česká republika loni na podzim požádala Brusel o uznání starokladrubského koně za původní české plemeno. "Je zde však nejasná procedura, dosud jsme odpověď nedostali," uzavřel Jiří Machek z ministerstva zemědělství.
