02.11.2010 | 12:11
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Startuje debata o novém rozpočtu

Začíná bitva o podobu rozpočtu pro nové sedmileté finanční období mezi roky 2014 až 2020. Evropská komise zveřejnila svůj návrh koncem června. Nyní budou mít slovo členské státy v radě ministrů financí a Evropský parlament. Jeho pozici a váhu zdůraznila nedávno uzavřená Lisabonská smlouva. Přestože ostrá jednání o rozpočtu teprve začínají, je dobré se podívat, jak by chtěla komise naplánovat unii společné výdaje pro nepříliš vzdálenou budoucnost.

Debatu o návrhu rozpočtu na další sedmileté období, tzv. víceletý finanční rámec, uspořádala v uplynulých dnech Cebre – Česká podnikatelská reprezentace při EU.
Česká vláda schválila rámcovou pozici k návrhu komise v poslední srpnový den. Podle Jana Gregora, náměstka ministra financí přišla Evropská komise s návrhem dalšího víceletého finančního rámce (sedmiletého rozpočtu) poměrně pozdě. Podle původních předpokladů měl být znám a mělo se o něm začít diskutovat již v době našeho předsednictví, tedy v první polovině roku 2009. Letos v červnu jsme již měli znát připomínky Evropského parlamentu.
Charakteristika výdajů Návrh i nadále počítá se sedmiletým finančním obdobím, což ČR podle Gregora vítá. Česká vláda je spokojena i s navrženou velikostí rozpočtu.Ve srovnáním s rozpočtem na současné finanční období (2007 až 2013) počítá návrh se zvýšením o 4,8 procenta. V cenách letošního roku by společný rozpočet EU-27 na roky 2014 až 2020 měl disponovat s celkovou částkou 1025 miliard eur. Navíc, mimo rozpočet počítá unie s dalšími asi 58 316 miliony eur. Kromě Evropského rozvojového fondu (EDF) by se z těchto peněz měly nově financovat velké projekty a také by měly pomoci při řešení nečekaných krizí v zemědělství. Na tento účel vyčlenila komise ve svém návrhu na sedm let celkem 3,5 miliardy eur. Jak Gregor upozornil, návrh nového rozpočtového rámce má trochu jiné členění než současný. První kapitola se jmenuje Inteligentní růst podporující začlenění. Pod ni spadá konkurenceschopnost, na niž by mělo celkem připadnout 114,9 miliardy eur. Ve srovnání s prostředky, které jsou na tento cíl určené nyní, jde o nárůst o 47,7 procenta. Jedním z důležitých bodů je společný strategický rámec pro výzkum, inovace a technologický rozvoj se zamýšlenými prostředky na úrovni 80 miliard eur.
Klíčová kohezní politika Do první kapitoly spadá i známá kohezní politika (politika soudržnosti) s rozpočtem 336 miliard eur. Ve srovnání se současností to představuje pokles o 5,3 procenta. Brusel předpokládá její úzké provázání s cíli Strategie Evropa 2020. Na Kohezní fond by měla jít asi třetina prostředků a s další čtvrtinou počítá komise na Evropský sociální fond. Doposud se podle výše hrubého domácího produktu na obyvatele rozeznávaly dvě kategorie regionů, které oddělovala hraniční hodnota 75 procent hodnoty průměru hrubého domácího produktu (HDP) celé unie na všechny obyvatele EU-27. Regiony, které jsou pod touto hranicí, mohou nyní čerpat podpory z kohezního politiky. Návrh komise počítá s další kategorií, a to s přechodnými regiony s HDP na hlavu na úrovni 75 až 90 procent průměrné hodnoty tohoto ukazatele z celé EU-27. Novinkou by měla být výkonnostní rezerva pro úspěšné regiony ve výši pět procent rozpočtu na kohezi. Z ní by se měly financovat odměny pro členské státy, kterým se bude dařit naplňovat cíle Strategie Evropa 2020. S výkonnostní rezervou podle Jana Michala, vedoucího Zastoupení Evropské komise v ČR, nesouhlasí nové členské státy, které poukazují na to, že země staré patnáctky mají výhodnější startovací podmínky. Jak Gregor uvedl, ČR pokládá za svou klíčovou prioritu politiku soudržnosti (kohezní). Zejména dává důraz na pomoc méně vyspělým regionům. Během vyjednávání bude usilovat o rovnocenné zacházení mezi staršími a novými členskými zeměmi. Nepodporujeme proto vytvoření nové kategorie přechodných regionů.
Unie má 271 regionů NUTS 2, které podle Petra Zahradníka, ekonoma EU Office České spořitelny a člena Národní ekonomické rady vlády (NERV), tvoří značně heterogenní systém. Dominuje jim region Vnitřní Londýn, který má 303 procenta průměru HDP na obyvatele. Na spodní příčce žebříčku je bulharský Severozapadem s pouze 28 procenty průměru evropského HDP na hlavu. České regiony jsou podle Zahradníka s výjimkou Prahy v podprůměru (mezi 63 a 75 procenty), nepatří však k nejchudším v unii. Mají rozdílné potřeby a v nich samotných jsou území, která potřebují odlišný přístup. Při přípravě státní regionální politiky bude tedy velmi důležitý princip subsidiarity (rozhodování co nejblíže k danému území). Podle hejtmana Pardubického kraje Radko Martínka je třeba připravit programy tak, aby odpovídaly danému regionu, území dokonce i obci.
Zahradník uvedl, že doposud šlo z rozpočtu na kohezní politiku do ČR 7,7 procenta financí. Připomněl, že EU ve svém rozpočtu nemusí řešit řadu tradičních položek, na které jsou národní rozpočty napojené (důchody, sociální dávky). V návrhu nové finanční perspektivy vítá přístup orientovaný na výsledky a větší využití nástrojů finančního inženýrství. Důležité ale bude, jak budeme opravdu schopni bruselské dotace čerpat a na co je využijeme. Unie uvažuje také o vyšší míře spolufinancování. I proto bude nutné při výběru projektů dbát na finanční návratnost investovaných prostředků.
Miliardy na propojení Další položkou je v první kapitole nástroj na propojení Evropy s rozpočtem 40 miliard eur, což je o 209,7 procenta více než nyní. Dalších deset miliard by měl dostat z Kohezního fondu.
Nesouhlasíme také se spojením nástroje na propojení Evropy (na podporu evropské infrastruktury energetické, informační a dopravní sítě) s kohezní politikou. “Způsob jeho řízení a výběr projektů je nejasný s ohledem na jeho vazbu na kohezní politiku EU“, vysvětlil Gregor. „Lehce znepokojen“ je nástrojem k propojení Evropy i Zahradník. Jak upozornil, transevropské dopravní sítě se nedotýkají tak silně našeho území, takže nám tyto prostředky nepřinesou žádný prospěch. Spíše potřebujeme evropské injekce pro naši infrastrukturu.
České vládě se podle Gregora nelíbí ani vyčleňování dalších položek mimo rozpočet. ČR chce také, aby se zachovaly současné nástroje flexibility, které považuje za adekvátní. Podporujeme i financování výzkumu, vývoje a inovací s přidanou hodnotou v programu Horizont 2020, který do určité míry nahrazuje Sedmý rámcový program na podporu výzkumu a současně Evropský technologický institut, program ekoinovace a další.
Odmítáme zastropování zemědělských plateb Druhá kapitola nese název Udržitelný růst: přírodní zdroje. Její celkový rozpočet je na úrovni 382 927 milionů eur, je tedy druhou nejobjemnější položkou. Největší podíl tvoří náklady na společnou zemědělskou politiku, přičemž 31 procent jde na první pilíř a 10,2 procenta na rozvoj venkova. Na přímé platby a tržní opatření počítá pro sedm let s 281,825 miliony eur, což je o 12,5 procenta méně, než v současném sedmiletém období. ČR podle Gregora podporuje snížení prostředků na přímé platby a tržní opatření, bude však proti zastropování plateb, a to přesto, že komise počítá s převedením takto ušetřených prostředků do podpory rozvoje venkova. Tam je však většinou podmínkou spolufinancování a v současné rozpočtově napjaté situaci bychom na tyto bruselské peníze nemuseli dosáhnout. Komise ale počítá pro zemědělství s dalšími prostředky mimo rozpočet (na nenadále krize v zemědělství) a jak Michal upozornil, navrhuje zpřístupnit farmářům také Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci. Od zemědělců požaduje větší ekologizaci zemědělství tím, že 30 procent přímých plateb chce podmínit tzv. ozeleněním (greeningem).
Na třetí kapitolu – Bezpečnost a občanství – vyčlenila komise ve svém návrhu 18 535 milionů eur. Čtvrtou kapitolou je Globální Evropa (financují se z ní i předvstupní fondy pro kandidátské země), která by měla disponovat celkem se 70 miliardami eur. O více než deset procent se zvedl rozpočet poslední kapitoly věnované financování s unií spjaté administrativy. Na tuto položku by mělo jít celkem 62 629 milionů eur, z čehož administrativní náklady institucí představují 50 464 milionů eur.
Tradiční zdroje vysychají Zatímco výdaje rozpočtu překračují procento (1,05 procenta) hrubého národního důchodu (HND), platby do rozpočtu by měly dosáhnout právě jednoho procenta tohoto ukazatele. Zahradník referoval o dopisu pěti členských států, které komisi upozorňují, že jedno procento HND je v současné době ekonomické a dluhové krize příliš mnoho, a navrhují snížení na 0,85 procenta. Tím by z příjmové strany vypadly desítky až stovky miliard eur.
Zatímco dříve plnily společnou kasu unie zejména příjmy z cel či cukerného poplatku, po radikálním otevření trhu společenství a cukerní reformě se tyto zdroje radikálně ztenčily. Brusel proto hledá nové zdroje. Podle současného návrhu by měl k radosti ČR zmizet současný zdroj založený na DPH, ale komise navrhuje nový, který bude vycházet rovněž z této daně. Zdroj vycházející z DPH odmítá i Zahradník stejně jako dříve navrhovanou ekologickou daň. Dále se objevuje jako další možný zdroj daň z finančních transakcí. Jak Gregor poznamenal, ČR bude striktně proti oběma novým možnostem financování rozpočtu. Komise také počítá s tím, že odstraní korekce pro velké plátce do rozpočtu (např. známý britský rabat, na němž před lety téměř ztroskotalo jednání o současném rozpočtu) a sníží platbu podle HND kromě Británie také Německu, Nizozemsku a Švédsku. ČR je pro odstranění korekcí, ale se současným návrhem řešení nesouhlasí. „Budeme podporovat jednoduchý, transparentní a spravedlivý systém příjmů rozpočtu,“ prohlásil Gregor.
Poslední možnost Jak Michal shrnul, ČR dostala v roce 2009 z EU 2,95 miliardy eur, naopak odvedla 1,21 miliardy eur. Vybrala také 223 milionů eur na clech a dávkách obchodu se zemědělskými produkty a z této částky si mohla čtvrtinu ponechat jako administrativní poplatek. V platbě založené na DPH jsme dali do Bruselu 170 milionů eur.
Finanční období 2014 až 2020 bude patrně poslední, v němž se nám bruselská kasa ještě štědře otevře. Je pravděpodobné, že po něm se přesuneme již do kategorie čistých plátců. Podle Martínka právě přesun z čistých příjemců do čistých plátců zavinil problémy řady zemí eurozóny, třeba Řecka, Portugalska či Španělska. Problémem je, že dřívější systém podpory v ČR nahradily evropské dotace a musíme se připravit na období, kdy se tento zdroj omezí. ČR by si proto měla vytvořit vlastní nástroje, z nichž bude investice v oblastech, které se nyní platí především z evropských dotací (hlavně investice do rozvoje dopravy), financovat. Pro podporu je třeba vybírat takové projekty, které zajistí budoucí zisk a nebudou naopak znamenat jen zátěž.
Michal Mejstřík, prezident ICC ČR a člen (NERV) zdůraznil, že je nutné se na návrh rozpočtu dívat v kontextu ekonomické situace v celé EU. Řada zemí se potýká s vysokým zadlužením a je otázka, jak budou do rozpočtu EU přispívat a plnit nastavené podmínky. Poukázal na to, že nejvíce zadlužené jsou nejbohatší země světa. Ty podle něho prokázaly neschopnost vládnout, protože jejich strany nabízely ve volebních kampaních něco, na co neměly prostředky. Země EU, a především pak ČR, by se měly zaměřit hlavně na podporu konkurenceschopnosti. Jednou z možností je využití nástrojů finančního inženýrství, na které se bude nová finanční perspektiva orientovat. „V každém případě bude nutné stanovit jednoznačná a stabilní pravidla pro poskytování grantů a pravidla upravující návratné formy pomoci“, uvedl Mejstřík. Podle něho je zapotřebí na základě vzdělanosti jít cestou rozvoje „tří i“, a to inovací, infrastruktury a institucí.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down