Stav půdní biodiverzity v české krajině je vinou intenzivní zemědělské produkce velmi špatný. Půda ztratila kvůli velkému omezení vstupu organické hmoty do zeminy schopnost zadržovat vodu a živiny. Na konferenci Fórum pro budoucnost zemědělství a lesnictví to řekl bývalý ministr životního prostředí, biolog a nynější poradce na ministerstvu životního prostředí Ladislav Miko. Česko si podle něj nemůže dovolit pokračovat v péči o krajinu beze změny přístupu.
Miko upozornil, že již nelze mluvit pouze o udržování rozmanitosti organismů v půdě a krajině. "Dostali jsme se do takové krize, že ji (půdu) bude nejprve třeba obnovit a poté se snažit ji udržovat, protože současný stav zejména v intenzivně obhospodařované zemědělské krajině je špatný," řekl.
Intenzivní zemědělství podle něj způsobilo, že se dramaticky omezil vstup organické hmoty do půdy a potřebné živiny pro plodiny jsou dodávány hlavně minerálním hnojením. "Problém je, že se nám bortí struktura půdy a schopnost půdy zadržovat vládu a udržet živiny, které tam dodáváme," uvedl. Doplnil, že je také nutné hnojit mnohem víc než v minulosti.
Je podle něj třeba hledat řešení, jak organickou hmotu do půdy vracet, což také může pomoci se zvládáním klimatické krize. Půda je největším zásobníkem uhlíku a v posledních letech místo toho, aby uhlík zachycovala, ho uvolňuje. "To je zlomový bod, který se musí řešit," řekl. Problém vidí také v současné struktuře krajiny, kde chybí prvky podporující i půdní biodiverzitu, jako jsou remízky, lesíky, travnaté meze nebo kvetoucí pásy. Podle Mika je nestačí mít jen na okrajích velkých lánů plodin.
Upozornil na to, že kvalitní zemědělská půda se nedá vyrobit, proto je třeba do ní vrátit organickou hmotu. Mělo by se také pracovat na moderních přístupech k zemědělství, jako je například střídání plodin.*
