Na tuzemském trhu je nedostatek vepřového masa z domácí produkce neoddiskutovatelnou skutečností a vepřové maso a selata k dalšímu dokrmu je nutno do České republiky dovážet. Následkem několikaletého poklesu celkových stavů prasat se dále snížila soběstačnost České republiky ve výrobě vepřového masa v roce 2012 pod hranici 60 %.
Celkové množství dovezeného vepřového masa v roce 2012 ve srovnání s rokem 2004, kdy vstoupila Česká republika do EU, se zvýšilo o 260 %, porovnáváme-li objem dovezeného množství v hmotnostních jednotkách. U masa drůbežího tento nárůst činil 82 %.
Objem dovozu i vývozu vepřového masa zůstává i nadále ve srovnání s ostatními druhy mas nejvyšší. Dovoz vepřového masa se v roce 2012 ve srovnání s rokem 2011 zvýšil o 6 %. Z celkového objemu dovezeného vepřového masa téměř polovina byla dovezena z Německa (43 % z celkového objemu dovážené hmotnosti). Dalšími významnými dovozci byli Belgie, Polsko a Španělsko (každá po 9 %). Nepatrně se snížil vývoz vepřového masa (o 2 %). Výše záporného salda zahraničního obchodu s vepřovým masem a živými prasaty dosáhla 11,3 mld. Kč. Vliv na zvýšení záporného salda měl nejen samotný objem vyváženého a dováženého zboží, ale i směnný kurz. Obecně platí, že při zvyšování numerické hodnoty koruny při směně za euro je zboží pro dovozce, a tím pádem i pro spotřebitele, dražší. Jestli se hovoří o České republice, že je její hospodářství orientováno na export, u komodity vepřové maso to neplatí se všemi negativními vlivy pro konečného spotřebitele.
Do roku 2004 byl dovoz živých prasat do České republiky ojedinělý, což bylo přijímáno příznivě i ze strany nevládních organizací, neboť převozy zvířat na větší vzdálenosti jsou nesporným stresujícím faktorem pro zvířata i při dodržování všech zákonných požadavků. U jatečných prasat převažoval v posledních letech jejich vývoz z České republiky nad dovozem.
V roce 2012 bylo dovezeno 119 tis. kusů (50 % z Německa a 27 % ze Slovenska) a vyvezeno 169 tis. kusů, především do Maďarska (43 %) a na Slovensko (44 %).
Nízké stavy prasat a nedostatek masa z tuzemských zdrojů vyvolaly zvyšující se poptávku po dovozu selat k dalšímu dokrmu. V roce 2012 byl zaznamenán rekordní dovoz selat, který převýšil 500 tis. kusů. Dovezeno bylo 335 tis. kusů o průměrné hmotnosti 27 kg z Dánska za cenu 62 Kč za 1 kg živé hmotnosti. Selata byla dovážena v roce 2012 i z Německa a Nizozemska.
V roce 2012 se narodilo v České republice 2 838 176 kusů selat, nejméně v historii sledování.
Příjemným zjištěním je zlepšování kvalitativních ukazatelů reprodukce, které se projevují v počtu odchovaných selat na jednu prasnici za kalendářní rok. Potvrzení celoročního výsledku je netrpělivě očekáváno odbornou veřejností, jejímž přáním je docílit srovnatelných výsledků s chovatelsky nejvyspělejšími zeměmi, jako je například Dánsko, Německo a USA, kde dosahují výsledku nad 24 kusů odchovaných selat na jednu prasnici a kalendářní rok.
Dlouhé období, kdy byla zejména produkce selat ztrátová, vedlo mnohé chovatele k redukci stavů prasnic a nyní se projevuje klesajícím počtem poražených prasat. To se projevilo nejen v České republice, ale například i v Polsku, kde bylo v březnu 2012 chováno 11,5 mil. kusů prasat, což představuje meziroční pokles o 12 %. Největší počet prasat má v současné době v zemích EU Německo (27,4 mil. kusů), dále Španělsko (25,6 mil. kusů), Nizozemsko (12,1 mil. kusů) a Dánsko (11,96 mil. kusů). Teprve pak se řadí Polsko, které po několik let zaujímalo třetí místo v tomto žebříčku.
Vyšší ceny zemědělských výrobců jatečných prasat se s určitým zpožděním určitě promítnou do nárůstu spotřebitelských cen vepřového masa. Z těchto důvodů se proto i po roce 2012 očekává v mnoha členských zemích pokles jeho spotřeby. Pokles poptávky v zadlužených zemích jižní Evropy, které bojují s tvrdými úspornými programy, se přes veškeré úspory promítá do zvyšování spotřebitelských cen potravin. To rovněž ovlivňuje poptávku po mase.
Výrazné zvýšení celkové světové spotřeby vepřového masa je zaznamenáváno v souvislosti se zlepšením ekonomiky v Rusku a na Ukrajině. Velký vliv na celkovou spotřebu má i ekonomická situace v zemích velmi lidnatých, jako například v Číně, kde i relativně malý růst spotřeby na jednoho obyvatele se promítne výrazně do celosvětové spotřeby.
(tabulky a grafy najdete v tištěné verzi Zemědělce)
Ing. Michal Pavlů
oddělení komodit zvířat odboru živočišných komodit Ministerstva zemědělství.
