03.08.2006 | 02:08
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Stavy ovcí rostou za pomoci dotací, stále je však co dohánět

Stavy ovcí se zvyšují, ale stále nedosahuje jejich počet úrovni začátku devadesátých let, kdy jich bylo více než čtyři sta tisíc. Během posledních šesti let stouply stavy o 80 procent na 148 tisíc kusů. O nárůst se zasloužily podle Svazu chovatelů ovcí a koz dotace.

Do roku 1990 byl chov ovcí podporován uměle stanovenými výkupními cenami produktů, hlavně vlny, která byla pro trh lukrativní, připomněl předseda Svazu chovatelů ovcí a koz Vít Mareš. Z tohoto důvodu sedmdesát procent představovala vlnařská plemena. Od roku 1992 do roku 1998 ale obor v rámci tržního hospodářství nedostával dotace, takže stavy výrazně klesly. Podpory byly obnoveny koncem devadesátých let. Po roce 2000 se chovy rozšiřují, ale stále jsou nízké, stáda jsou roztříštěná, v průměru je tvoří padesát kusů, což zvyšuje režie a komplikuje logistiku při odbytu. V některých evropských zemích bývají farmy od tisíce do 5000 kusů ovcí. Málo ovcí se u nás chová i podle ministerstva zemědělství. Na sto hektarů zemědělské půdy připadají ani ne tři kusy, zatímco průměr Evropské unie je kolem 72 kusů na sto hektarů.
Vlna je v současnosti podle Mareše prodejná za ceny, které chovateli zaplatí v podstatě jen stříhání a manipulaci. Ekonomika chovu je proto postavená hlavně na produkci jatečných jehňat. Proti minulosti je 35 procent masných a 55 procent kombinovaných plemen, zbytek tvoří speciální plemena.
Mimořádně nízká je i tuzemská spotřeba masa ovcí a jehňat v porovnání s ostatními zeměmi unie. Vzhledem k vysokému podílu domácích porážek lze odhadovat spotřebu zhruba na 0,15 kilogramu na obyvatele ročně. Podle Mareše je to dáno také tím, že toto maso nebývá celoročně na pultech, protože je ovcí málo. Jehňata narozená tradičně v zimě pokrývají zpravidla jarní velikonoční poptávku. Hlavní nabídka domácích chovatelů se ale vzhledem k systému chovu soustřeďuje na konec pastevního období, tedy od srpna do října. Protože by se v Česku v této době všechna produkce neprodala, řeší producenti odbyt vývozem. Na druhou stranu se během roku dováží mražené maso, například z nového Zélandu či z Austrálie. Nižší odbyt jehněčího masa souvisí i s vyšší cenou ve srovnání s ostatními rozšířenými druhy masa. Například jehněčí kýta může přijít na pultech na 200 až 250 korun za kilogram.
Význam chovu ovcí je však třeba vidět nejen v produkci vlny či masa, ale především v údržbě krajiny a spásání špatně přístupných luk a pastvin v podhorských a horských oblastech, uzavřel Mareš.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down