Zavedení protikoronavirových opatření napříč celou populací je podle Českého svazu pivovarů a sladoven nutné. Neuznávání testů v restauracích ale podle něj není efektivním řešením zdroje nákazy, sdělila výkonná ředitelka svazu Martina Ferencová. Svaz zároveň požaduje kompenzace za vládní kroky pro gastronomický sektor včetně pivovarů, stejně jako k nim už dříve vyzvaly minipivovary.

"Pokud tato nová opatření vstoupí v platnost, budou mít negativní dopad nejen na fungování uvedených provozoven, ale i na hospodaření členů Českého svazu pivovarů a sladoven," uvedla ředitelka. Stát by podle ní měl zodpovědnost za své kroky.
Nová opatření, která dnes projednává vláda, budou mít podle ní dopad na 35 000 restauračních podniků, které zaměstnávají 167 000 lidí a vytvářejí podmínky v zaměstnanosti v dalších odvětvích pro 139 000 pracovníků. "Rychlá obnova kompenzačních programů a dalších podpor je pro ně proto také naprosto regulérním požadavkem," dodala.
Pivovary, sladovny i další firmy z oboru už nyní podle Ferencové apelují na zákazníky, aby dodržovali epidemiologická opatření, ale také zajišťují školení provozovatelů hospod a restaurací, v mnoha pivovarech jsou pak zaměstnanci dobrovolně testovaní.*

Minipivovary, které produkují 2,5 až tři procenta piva vyrobeného v ČR, už jsou významným zaměstnavatelem. Pracuje v nich už téměř 5000 lidí. Nové projekty zatím nevznikají, čekají na to, až lidé začnou více kupovat pivo od malých výrobců. Uvedl to prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Každý minipivovar zaměstnává průměrně deset lidí - ve výrobě, restauraci, distribuci. "Když je nás 500, tak je to skoro 5000 lidí. A to ty velké pivovary nezaměstnávají," uvedl. Podle Šuráně ale minipivovary hlavně oživují cestovní ruch a život měst a vesnic. "Vzniknou tam pracovní místa, ekonomika, oživují region obrovským způsobem," řekl. Minipivovary podle něj vyhledává stále více turistů. Lidé je chtějí vidět a ochutnat, dodal. V ČR je 480 minipivovarů, z nichž je kvůli pandemii koronaviru asi 25 zakonzervovaných. "Čekají na to, až lidé přijdou do míst, kde vaří a prodávají pivo," uvedl Šuráň. Některé výroby už jsou podle něj "zmrazené" rok, třeba minipivovar U Supa v Praze 1, který vyprodal pivo a dočasně zavřel. "Praha 1 a Praha 2 jsou mrtvé. Nápory turistů před deseti lety vyhnaly Čechy, kteří se zatím nevrátili objevovat krásu Prahy," řekl. Další nové minipivovary se zatím nerozjíždějí. "Není komu prodávat," řekl prezident. Navíc jsou ovlivněné rostoucími cenami stavebních materiálů a prací. "Bojí se, že jim nepřijdou hosté a navíc se jim projekt zdraží o milion. Kdo začal loni stavět pivovar, tak dnes zjišťuje, že ho to teď stojí o 30 až 40 procent víc a váhá, jestli to rozjet," uvedl.*

Většina ze zhruba 500 českých minipivovarů už si vyzkoušela stáčení piva do plechovek, které zatím v ČR využívají hlavně větší výrobci piva. Nejmenší producenti také vidí hliník jako atraktivní obal, který by jim pomohl nalákat hlavně mladé zákazníky, zejména v době uzavření hospod vinou pandemie. Výrobní série ale musí být větší, aby se jim to vyplatilo. Minipivovary do toho určitě postupně půjdou. Uvedl to prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

"Zařízení na stáčení je drahé, ale některé minipivovary už si ho pořídily. Stáčecí linku má například Permon (v Sokolově), Zichovec (v Lounech) a určitě další," uvedl. Tyto pivovary stáčejí malým výrobcům pivo na zakázku. Další firma má "stáčečku" na nákladním voze, který jezdí na objednávku do minipivovarů. "Stáčení do plechovek je cestou a vyzkoušeli si to už prakticky všichni," řekl Šuráň. Podle něj ho budou určitě stále více využívat, protože hlavně mezi mladými je tento obal populární. Podle Evy Strakové, vrchní sládkové plzeňského minipivovaru Purkmistr, je plech pro pivo nejlepší, protože je tam ve tmě, perfektně uzavřené a nedostane se tam kyslík. "Ale je drahý. Ani ne tak plechovka, ale lákavý potisk," řekla. Podle Strakové může přijít až na 15 až 20 korun. "Je to cesta pro speciální piva a pro firmy, které mají víc peněz," řekl Šuráň. Hliníkové plechovky jsou skladné, lehké a rychle se zchladí. Podle Petra Krýsla, vrchního sládka plzeňského minipivovaru Beer Factory, který vaří v Letinech, je cena profesionální linky na stáčení v ochranné atmosféře k milionu korun. Cena samotného obalu je srovnatelná se skleněnou i PET lahví, tedy mezi třemi až pěti korunami. "Plech je zpestřením pro mladé, kteří jsou na něj zvyklí z energetických nápojů. Ale plechovka nikdy nepředčí skleněnou láhev, kterou preferuje klasický piják," řekl.*

Na jihu Moravy vzniklo navzdory opatřením proti šíření koronaviru a omezováním provozu hospod a restaurací pět nových minipivovarů. Jeden z nich převzal technologii jiného podniku. Počet subjektů podnikajících v odvětví se tak zvýšil na 61. Uvedl to Filip Vrána z Mendelovy univerzity.

"Vzhledem k pandemii covid-19 nelze zaručit, zda se tento počet nebude rychle měnit, protože není jasné, zda všechny provozy budou ještě pokračovat," uvedl Vrána. Dokazuje to například několikrát odložené otevření Pivovarského domu Poupě v centru Brna, které bylo původně naplánované na září loňského roku. "V dopadu koronakrize je velký rozdíl mezi mikropivovary, které se zabývají převážně výrobou takzvaných craft beer prodejných v lahvích, a mezi malými pivovary, produkujícími klasická kvalitní piva, kterým vždy lépe slušely sudy. Segment čepovaného piva je samozřejmě postižen řádově víc než segment piva lahvového," uvedl za pivovarský dům Poupě Marek Tichý. Většina malých pivovarů a minipivovarů se musela kvůli omezení gastronomických provozů, na kterém byla existenčně závislá, přeorientovat na jiný způsob odbytu. "Zefektivnili jsme výrobní procesy a rozšířili sortiment. Ve větší míře jsme se zaměřili na výrobu plechovkové piva, ve kterém vidíme potenciál do budoucnosti," uvedl Martin Šibal, majitel skupiny Czech Craft Beers, která provozuje značky Lucky Bastard a Moravia. Jedním z pivovarů, který loni otevřel, je brněnský EFI Pivovar, spojený s hotelem, wellness a restaurací. "Doba na otvírání nejen pivovarů je složitá. Přesto si myslíme, že spolu s naším e-shopem, kde zajišťujeme distribuci hlavně chlazeného vakuově baleného jídla a piva, to zvládneme a lidem pivo dokážeme doručit až domů, když na něj nemůžou do restaurací," uvedl Tomáš Urbánek z EFI Pivovaru. Kromě Brna vznikly loni nové pivovary v Šardicích na Hodonínsku, Louce u Znojma a v Sivicích na Brněnsku.*

Epidemie koronaviru dvěma třetinám minipivovarů dramaticky snížila tržby. Další připravila o zákazníky, část provozovatelů musela zničit uvařené pivo nebo propustit některé zaměstnance. Vládní opatření proti šíření koronaviru hodnotí dvě třetiny minipivovarů negativně, pozitivně je vidí desetina. Opatrně pivovarníci hodnotí výhled do budoucna. Ukázal to dotazníkový průzkum, který uspořádal Českomoravský svaz minipivovarů (ČMSMP).

"Bohužel se ukázalo, že stát zde naprosto selhal a přímá podpora státem omezeného podnikání se vůbec nekonala," uvedl prezident ČMSMP Jan Šuráň. Stát se podle něj navíc pozastavením fungování elektronické evidence tržeb (EET) vzdal možnosti zmapovat propad v sektoru stravování, na který jsou minipivovary přímo navázány.
Průzkum, pro který se vyjádřilo 59 minipivovarů, také ukázal, že prakticky všechny minipivovary vzaly pandemii jako výzvu a příležitost si ověřit, co na trhu zabírá. Podle svazu téměř okamžitě reagovaly otevřením výdejních okének, hledáním nových možností odbytu a vnitřními organizačními změnami. Některé změnily způsob stáčení piva nebo začaly využívat nové marketingové a obchodní postupy.
Minipivovary, které neměly internetový prodej, ho podle svazu začaly zavádět. Každý pivovar inovoval nebo vytvořil v průměru tři až čtyři činnosti, ukázal průzkum. "Minipivovary prokázaly velkou flexibilitu a ze dne na den našly nové možnosti prodeje svého piva. Tyto nové prodejní kanály zůstaly zachovány i po odeznění první vlny pandemie a do budoucna budou hrát velkou roli," podotkl Šuráň. Minipivovary si podle svazu ověřily důležitost dobré pověsti, přínosy cestovního ruchu a očekávají větší potřebu proniknout do obchodních sítí.
Za klíčové považuje podle průzkumu většina minipivovarů nastávající měsíce. Víc než dvě třetiny pivovarníků přitom vnímají budoucnost skepticky a návrat na úroveň roku 2019 považují za pravděpodobný až v následujících dvou až třech letech.*

Lidé, kteří si po rozvolnění pravidel zajdou do minipivovarů, dostanou pivo starší dvou měsíců. Pouze několik minipivovarů začalo znovu vařit před 14 dny, a budou tak mít nové pivo. Nyní ale už vaří všechny, sdělil prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Vláda podle něj oboru nepomohla, Šuráň se obává také dalšího uzavření restaurací v lednu. V příštím týdnu chce představit zjištění, jak se vlády zachovaly k tomuto segmentu v okolních státech.

Podle Šuráně jsou současné podmínky rozvolnění, například že může být naplněna maximálně polovina kapacity restaurace a nejvíce čtyři hosté u stolu, splnitelné. Někteří hospodští je ale podle něj nebudou dodržovat.
"Samozřejmě se budou trochu obcházet, protože hospodský, který dva měsíce čekal na hosta, tak když mu přijde o deset hostů navíc, než je poloviční kapacita, je tam pustí. Ale samozřejmě bude všude dezinfekce," uvedl. Hospodští se ale podle něj na hosty těší, i když jsou ekonomické podmínky obtížné. "Nevíte, kolik máte navařit jídla, kolik na to nakoupit surovin, navíc na to ani nemáte peníze," řekl.
Šuráň odhaduje, že propad výroby minipivovarů letos bude meziročně 30procentní, u velkých pivovarů o desetinu. "Takže to více zasáhlo ty malé," dodal. Nyní také nemohou být vánoční večírky, piva se tolik neprodá. "Bohužel ta korona padla do dvou období, které jsou v minipivovarech prodejně nejsilnější. Uvidíme, co s tím udělají Vánoce," uvedl.
Nejdřív se podle něj budou dopíjet zásoby piva, které výrobcům zůstalo před druhou vlnou. Pouze odvážní producenti, kteří čekali rozvolňování, podle něj začali vařit před dvěma týdny. Ostatní se přidali až nyní. "Ale zase se bojí navařit moc. Když se to v půlce ledna zavře, tak co s tím pivem zase dělat," dodal.*

Navzdory obavám z opětovného uzavření hospod a restaurací kvůli pandemii koronaviru připravují minipivovary na jihu Moravy podzimní speciály. Další pak uvaří na zimu. Některé představí pivo s pepřem či levandulí, jiné chystají piva k oslavě založení republiky. Uvedli to zástupci oslovených pivovarů v kraji.

Pivovar Moravia ze skupiny Czech Craft Beers před týdnem uvedl na trh dvanáctku MendelBier, kterou uvařil ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně. "Příští týden začneme vařit čtrnáctku s názvem Zlato Moravy, která se v našem pivovaru vařila už v 20. letech minulého století," řekl vrchní sládek pivovaru Jan Grmela.
Za dva týdny chystají tradiční speciál Akciový ležák, který se vaří z historické odrůdy ječmene z roku 1930. Přiblíží tak zákazníkům, jak asi pivo mohlo dříve chutnat. Pivovar Lucky Bastard ze stejné skupiny připravuje pivo s názvem Levandule. Tato třináctka je vyrobena z levandulí z jihomoravské farmy.
Také pivovar Hauskrecht představí několik speciálů. V těchto dnech jde na trh Brněnská 12, která je chmelená pouze čerstvým chmelem ze Žatecka a z chmelnice pivovaru na břehu Svitavy. V plánu jsou i další speciály. "Každý rok vaříme jednu až dvě společné várky s jiným sládkem. Letos jsme uvařili pivo West Coast IPA s Davidem Mášou," uvedla Kristýna Krakešová z pivovaru Hauskrecht. Dodala, že v listopadu připravují Svatomartinskou 12, do které přidávají pravý indický pepř.
Ve Slavkovském pivovaru uvedou dva speciály. Pivo Vet How z čerstvého chmele a Kaštan 11. K oslavám 28. října uvaří speciál Charlotta. Toto nakuřované tmavé pivo nese název podle manželky Tomáše Garrigua Masaryka.*

Zavření českého restauračního trhu na tři měsíce bude mít nepříznivý dopad i na minipivovary. Majitelé je budou muset prodávat nebo zavřít. Podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jana Šuráně se tak rozhodne až 40 procent z nich. Zhoršil tak svůj březnový odhad, podle kterého byla nucena vzdát se svého podniku čtvrtina majitelů. Šuráň řekl, že stát sektoru nepomohl a že mnoho z výrobců piva čekalo uvolnění opatření dříve. Jde podle něj prakticky o cílenou likvidaci oboru. V ČR bylo před vypuknutím koronavirové krize 500 minipivovarů.

Samotné pivovary na tom budou podle Šuráně lépe než pivovary s restaurací, kde prodávaly své pivo. Od 25. května mohou být v provozu letní zahrádky u restaurací nebo bufetů s prodejem přes okénko. Vnitřní prostory restaurací a hospod nebo hotely a další ubytovací zařízení budou moci fungovat od 8. června.
Problémem je podle Šuráně vládní podmínka pro uvolňování zavedených opatření, aby se zdravotní situace nezhoršila. Pivovary by potřebovaly začít vařit pivo s vícetýdenním předstihem. Pokud by byl zákaz prodloužen, musely by jej vylít. "Dali nám perspektivu, že za dva měsíce. Ale kdo vydrží dva měsíce bez příjmu?" uvedl. Dodal že nechápe, proč vláda neotevře ani malé vesnické hospůdky, kde běžně sedí kolem deseti lidí.
Svaz zrušil jarní degustační soutěž, nebude ani festival minipivovarů na Pražském hradě, protože by na něm mohlo být maximálně 50 lidí. Ten se koná pravidelně v červnu. "Vidím to poměrně dost špatně. Někdo přežije, někdo ne. Stát vám řekne, že jste si měl udělat rezervy," uzavřel.*

Na jižní Moravě v loňském roce znovu přibylo minipivovarů, největší vrchol růstu ale má odvětví za sebou. Uvedl to Filip Vrána z Mendelovy univerzity v Brně, který se pivním trhem dlouhodobě zabývá.

"Je zřejmé, že trh se začíná konsolidovat. Svědčí o tom nižší dynamika růstu počtu nových minipivovarů a také zánik některých podniků. Silný boom z roku 2015, kdy otevřelo celkem deset nových provozů, nebo z roku 2017, kdy přibylo dalších devět, tak máme zřejmě za sebou," uvedl Vrána.
Jeden minipivovar se loni otevřel v Brně, další v klášteře v Předklášteří, v Dubňanech a Prušánkách na Hodonínsku. Naopak výrobu ukončil minipivovar v Šatově na Znojemsku. Podle dostupných informací z Pivovarského kalendáře, který vydává Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a podle pivovarských webů fungovalo na jihu Moravy na konci loňského roku 56 minipivovarů. Nejvíce minipivovarů vaří pivo přímo v Brně, je jich jedenáct. "Brno je specifické svou pivní kulturou. Podstatná je vyšší kupní síla obyvatel. Jde navíc o univerzitní město a studenti mají zájem experimentovat, takže počet minipivovarů zde ještě poroste. Příkladem je Pivovarský dům Poupě v Dominikánské ulici, který má otevřít ještě letos a vrátit výrobu do míst, kde byl v minulosti městský pivovar," uvedl Vrána.
Počet komerčních minipivovarů doplňují pivovary školní, například ten na Střední průmyslové škole chemické v Brně i ten na Mendelově univerzitě v Brně. Pivo v něm vaří studenti oboru Potravinářská technologie nebo účastníci kurzu Pivovarské a sladovnické práce. "Většinou na něj chodí zájemci, kteří už někde pivo vaří a chtějí se osamostatnit, nebo pivovar staví nebo v nejbližší době plánují stavět," uvedl vedoucí Ústavu technologie potravin Tomáš Gregor.*

Mendelova univerzita v Brně poprvé přihlásila svoje pivo do prestižní oborové soutěže Pivex. Ležák 1919 vyrobený ke stému výročí od založení školy vyrobila ve spolupráci s Pivovarem Richard v Brně-Žebětíně. Pivo, které má připomenout těžkosti sládků před sto lety, kdy na trhu panoval nedostatek surovin, bude soutěžit v kategorii minipivovarů o Zlatý minisoudek Pivex 2019.

Mendelova univerzita v Brně je nejstarší samostatnou vysokou školou svého odborného zaměření v České republice. Přestože má univerzita ve svém brněnském kampusu vlastní zkušební pivovar, jeho kapacita je malá. Jedna várka má kapacitu zhruba 120 litrů, oproti tomu minipivovar v Žebětíně má kapacitu zhruba desetkrát větší. „Proto jsme spojili síly s naším absolventem Petrem Kobzíkem, který provozuje jeden z nejstarších minipivovarů na jižní Moravě. Pivo vaří podle receptur, které odráží výzkumnou činnost univerzity," uvedl vedoucí Ústavu technologie potravin (AF) Tomáš Gregor, jenž je mentorem a odborným garantem projektu. Ležák, který soutěží o cenu v Pivexu, je už na trhu k dostání. Ležák 1919 přibližuje dobu po první světové válce. „Panoval nedostatek kvalitních vstupních surovin, proto se přistupovalo i k různým náhražkám. My jsme použili směs sladů ječných, pšeničných a žitných. Hořkost je zachována střední, tělem je pivo ostřejší a velmi plné," uvedl Kobzík, podle kterého podobné pivo na českém pivním trhu není. „Uvařit kvalitní pivo při nedostatku surovin, byla vždy pro sládka výzva," doplnil Kobzík.
Vyhlášení výsledků soutěže, kterou pořádá reklamní společnost SNIP & CO, se uskuteční 25. února v Brně.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down