Premiér Andrej Babiš míní, že stát v minulosti podcenil boj s kůrovcem. Utlumení následků kalamity, kdy škodlivý brouk v posledních měsících napadá dřevo v lesích, podle předsedy vlády potrvá 15 až 20 let. Babiš to řekl v Českých Budějovicích při zahájení národních dožínek na výstavišti Země živitelka. Kůrovec v českých lesích gradoval především loni a letos, což ovlivnilo teplé a suché počasí.

Ministr zemědělství Miroslav Toman uvedl, že v minulosti byl smrk na řadě míst v lesích ve velké míře uměle vysazen. Postupně se stal dominantním druhem. "Chystáme lesnickou vyhlášku, v níž doporučujeme jinou strukturu lesa na úkor současného složení. To znamená, aby v lesích nebylo tolik smrků. Vrátit se k tomu původnímu různorodému složení," uvedl Toman.

Těžba dřeva v českých lesích loni stoupla o desetinu na rekordních 19,4 milionu metrů krychlových. Pokořila tak rekord z roku 2007, kdy lesníci likvidovali dřevo poničené orkánem Kyrill. Tři pětiny loni představovala nahodilá těžba, tedy zejména odstraňování stromů napadených kůrovcem a likvidace polomů.*

O rozvoji lesního hospodářství a řešení jeho aktuálních problémů, zejména kůrovcové kalamity jednal minulý týden ministr zemědělství Miroslav Toman se zástupci Hnutí DUHA. Navrhl založit společnou platformu odborníků z ministerstev, lesnických organizací a ochránců přírody, kteří budou situaci společně řešit.

„Všichni partneři věnující se lesnímu hospodářství musí nalézt společnou řeč. Proto navrhuji obratem založit platformu, která by se této problematice věnovala a navrhovala jak okamžitá, tak výhledová řešení, včetně změn legislativy ke zlepšení druhové skladby i zdravotního stavu lesů. Předpokládám, že se do ní zapojí zástupci Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostřední, lesnických fakult, České lesnické společnosti, Lesnicko-dřevařské komory ČR, Pro Silva Bohemica a samozřejmě i organizací zaměřených primárně na ochranu lesů a krajiny, tedy v tomto případě Hnutí DUHA,“ řekl Toman.

„Oceňuji přístup nového ministra zemědělství, který přijal mnoho našich podnětů za své a je ochoten se aktivně podílet na našich prioritách jako jsou pestré, druhově bohaté a šetrně obhospodařované lesy, ve kterých je v rovnováze jejich ochrana i hospodaření. Jsme připraveni k dalším jednáním a předkládání vlastních námětů. Taktéž rychlé ustavení skupiny, která se tím bude zabývat, je příslibem, že se řešení nebudou odkládat,“ uvedl Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.

Zástupci MZe a Hnutí DUHA se v naprosté většině témat snažili najít shodu a řešení. Jednali například o možnosti vlastníků volit optimální způsob hospodaření, podporovat přirozenou druhovou skladbu, stabilizaci narušených lesnických ekosystémů, dalším snižování velikosti holosečí, ponechání dřevní hmoty a stromů k dožití, aby se zachovala biologická rozmanitost v porostech. Projednali také škody způsobované lesní zvěří a regulaci jejích stavů.

Máslo by už dále zdražovat nemělo, do Vánoc bude stát podobně jako nyní. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce se na tom shodli prezident Potravinářské komory Miroslav Toman a předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík. Podle prezidentky Svazu obchodu a cestovního ruchu Marty Novákové jsou teď marže obchodních řetězců na másle minimální.

"Cena másla jde na evropských trzích dolů, cena smetany také. Neočekávám, že by cena másla měla nadále růst. Udrží se plus minus na stejné úrovni," řekl dnes Toman. "Situace na trhu se uklidnila. Zřejmě bude docházet k tomu, že cena bude stagnovat, ale rozhodně nebude růst," uvedl Stehlík. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) činila v září průměrná cena čtvrtky másla 57,36 Kč, meziročně byla o více než polovinu dražší.

Kvůli vysokým cenám vyzvalo na konci září ministerstvo financí Specializovaný finanční úřad, aby zkontroloval zvýšení ceny u tuzemských producentů másla i u hlavních obchodníků na maloobchodním trhu. Učinilo tak na základě požadavku předsedy vlády Bohuslava Sobotky. Výsledky šetření zatím nejsou známy.

"Ministerstvo financí již obdrželo kompletní výsledky cenového šetření vývoje cen másla a mléčných výrobků. V tuto chvíli finalizujeme shrnující materiál, který ministr financí předloží předsedovi vlády," citoval dnes Moravec zprávu ministerstva.

"Jestliže byla politická situace taková, jaká byla, tak obchodníci pochopitelně nebudou dávat vysoké marže na tento produkt, přestože je po něm vysoká poptávka na trhu," řekla dnes Nováková. Aktuální marže obchodníků na másle jsou podle ní minimální z pohledu toho, aby mohly prodejce uživit. Nedávné šetření svazu zjistilo, že se tyto marže pohybují od osmi do 20 procent, připomněla. Už dříve svaz uvedl, že současná vysoká cena másla vysokými maržemi obchodníků způsobena není.*

Ministr zemědělství Miroslav Toman dnes podepsal s ministrem životního prostředí Tomášem Janem Podivínským a ministrem pro místní rozvoj Františkem Luklem společné Memorandum, které má v programovém období 2014–2020 zajistit venkovu adekvátní finanční prostředky. Dohoda vzešla z iniciativy Ministerstva zemědělství, které tak reagovalo na výrazné snížení rozpočtu Programu rozvoje venkova Evropskou unií a následný převod 300 milionů eur na národní úrovni do jiných programů. Informovala o tom ředitelka odboru komunikace Ministerstva zemědělství Dana Večeřová.

Společné Memorandum je významným krokem k tomu, aby i v příštích letech náš venkov dostával dotace v odpovídající výši. Pouze půjdou z jiných programů než z Programu rozvoje venkova, jak to bylo doposud,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Ministerstvo zemědělství zahájilo jednání s Ministerstvem pro místní rozvoj a s dalšími resorty hned poté, co obdrželo informaci o výrazném snížení rozpočtu Programu rozvoje venkova na léta 2014–2020 a o následném převodu peněz do strukturálních fondů. 

„Na meziresortních jednáních jsme především požadovali garanci, aby 300 milionů eur zůstalo nadále jasně a účelově vymezeno na podporu venkova,“ řekl Miroslav Toman.

Jednání skončila podpisem Memoranda o spolupráci Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí. Ministři stvrdili, že investice do občanské vybavenosti, sociálních služeb a podniků, vzdělávací infrastruktury a územních plánů ve venkovském prostoru budou financované Integrovaným regionálním operačním programem v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Dotace na vodohospodářskou infrastrukturu, v současnosti hrazené z Programu rozvoje venkova, budou v letech 2014 až 2020 financovány prostřednictvím operačního programu Životní prostředí v gesci Ministerstva životního prostředí.

„Jsem si jistý, že operační program Životní prostředí dokáže v rámci svých priorit poskytnout pomoc rozvoji českého venkova zejména v oblasti vodohospodářské infrastruktury,“ uvedl ministr životního prostředí Tomáš Jan Podivínský.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down