
O rozvoji lesního hospodářství a řešení jeho aktuálních problémů, zejména kůrovcové kalamity jednal minulý týden ministr zemědělství Miroslav Toman se zástupci Hnutí DUHA. Navrhl založit společnou platformu odborníků z ministerstev, lesnických organizací a ochránců přírody, kteří budou situaci společně řešit.
„Všichni partneři věnující se lesnímu hospodářství musí nalézt společnou řeč. Proto navrhuji obratem založit platformu, která by se této problematice věnovala a navrhovala jak okamžitá, tak výhledová řešení, včetně změn legislativy ke zlepšení druhové skladby i zdravotního stavu lesů. Předpokládám, že se do ní zapojí zástupci Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostřední, lesnických fakult, České lesnické společnosti, Lesnicko-dřevařské komory ČR, Pro Silva Bohemica a samozřejmě i organizací zaměřených primárně na ochranu lesů a krajiny, tedy v tomto případě Hnutí DUHA,“ řekl Toman.
„Oceňuji přístup nového ministra zemědělství, který přijal mnoho našich podnětů za své a je ochoten se aktivně podílet na našich prioritách jako jsou pestré, druhově bohaté a šetrně obhospodařované lesy, ve kterých je v rovnováze jejich ochrana i hospodaření. Jsme připraveni k dalším jednáním a předkládání vlastních námětů. Taktéž rychlé ustavení skupiny, která se tím bude zabývat, je příslibem, že se řešení nebudou odkládat,“ uvedl Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.
Zástupci MZe a Hnutí DUHA se v naprosté většině témat snažili najít shodu a řešení. Jednali například o možnosti vlastníků volit optimální způsob hospodaření, podporovat přirozenou druhovou skladbu, stabilizaci narušených lesnických ekosystémů, dalším snižování velikosti holosečí, ponechání dřevní hmoty a stromů k dožití, aby se zachovala biologická rozmanitost v porostech. Projednali také škody způsobované lesní zvěří a regulaci jejích stavů.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Ips typographus je druhotný škůdce SM porostů. Příčinou podle mne jsou špatné těžební postupy, jejichž následkem jsou m.j. větrné kalamity. T.zv. "přírodě blízké hospodaření", t.j. těžba s minimálním podílem následného zalesnění (zbytek přirozené zmlazení) vede k proředění zapojených porostů a následkem je snížená schopnost porostu odolávat náporovým větrům., což potom může vést ke kalamitě.
Obnovní postupy, tak jak jsou udávany v modelech hospodářských opatření (Ing.Plíva a kol., ÚHÚL 1991), obnovní těžba byla vždy orientována proti směru převládajících větrů, takže k narušení nárazových stěn nedocházelo.