Zemědělci loni snížili na polích meziročně o 7,6 procenta plochu ozimých plodin na 890 000 hektarů. U řepky snížili plochu o 4,8 procenta na 350 440 ha. V tiskové zprávě to uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).

"Zemědělci měli v oblastech s nadměrnými srážkami problémy se zasetím ozimů, což se projevilo i na celkovém poklesu vysetých ozimých plodin, zejména pšenice," uvedla vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ Renata Vodičková.
Zásadní snížení ozimých obilovin je kvůli zmenšení ploch pšenice. Ta byla vyseta na ploše meziročně nižší o 65 000 hektarů, je tak na 710 000 hektarech. O 13,5 procenta na 27 000 hektarů klesla plocha žita, o 13,3 procenta na 37 000 hektarů pak klesla plocha tritikale. Naopak se zvýšily plochy oseté ječmenem o 1,6 procenta na 116 500 hektarů.
Od letošního roku může být plocha jedné plodiny na poli na maximální výměře 30 hektarů. Od loňského roku tato podmínka platila pro erozně ohrožené půdy. V případě, že by pozemky byly větší než 30 ha, bude nutné je podle ministerstva oddělit ochranným pásem, který bude široký aspoň 22 metrů a bude na něm tráva nebo pícniny. Další možností je střídat na pozemku více plodin, každou na ploše menší 30 hektarů.
Zisk v zemědělství očištěný o investiční dotace se loni meziročně snížil o 1,5 procenta na 16,7 miliardy korun. Zemědělská produkce vzrostla o procento, náklady stouply o 1,7 procenta, odhadl v lednu Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Výsledky podle něj ovlivnilo přemnožení hrabošů a koronavirová pandemie. Celkový vývoj produkce byl podle odhadu ústavu příznivý, výroba vzrostla o 1,5 miliardy Kč na 152,6 miliardy Kč, panovaly přitom dobré klimatické podmínky.*

Až pětinu ploch zatím nemohli osít někteří jihočeští zemědělci. Deště ztížily setí ozimých plodin i podzimní práce, opožděná je sklizeň kukuřice na zrno i sóji. Problémy jsou i se sklizní druhých otav na zmáčených loukách, stejně jako nejde zorat všechnu půdu, aby byla připravená na jaro. V některých podnicích komplikuje práce koronavirová nákaza.

Na polích zůstává část plodin, nedaří se ani včas zasít ozimé plodiny. Potýká se s tím třeba zemědělské družstvo Opařany na Táborsku, které hospodaří na 4700 hektarech a chová 2000 kusů skotu. "Mokro máme. Zhruba deset procent ploch jsme vůbec nezaseli. Strašně se opozdila sklizeň sóji a opožďuje se sklizeň kukuřice na zrno. Plochy, které už měly být uvolněné pro setí, nejsou," řekl předseda představenstva Vlastimil Procházka. Když se kukuřice sklidí až v zimě, může být zrno méně kvalitní a nepoužitelné pro živočišnou výrobu. Kukuřici pěstuje družstvo na pětině orné půdy, na 650 hektarech. Firma Rhea holding, která v jižních Čechách, na jihozápadní Moravě a jižním Slovensku obhospodařuje 21 tisíc hektarů, má na polích ještě asi 35 procent zrnových kukuřic a část ploch zatím nemohla osít, řekl majitel holdingu Josef Kolář. Zemědělci z družstva Třebonín, které leží mezi Českým Krumlovem a Českými Budějovicemi, potřebují osít 60 hektarů ozimé pšenice. "Byl bych rád, kdyby se podařilo do 12. listopadu zasít aspoň 50 hektarů. S orbou stojíme, ještě nám chybí zorat asi 200 hektarů, abychom byli připraveni na jaro, a to teď nejde," poznamenal předseda družstva Jan Rytíř.*

 

Na Pardubicku končí žně ozimého ječmene, ve výše položených oblastech kraje sklizeň ještě trvá. Výnosy jsou přes šest tun za hektar, což je lepší výsledek než loni. Kvůli suchu farmáři víc sejí ozimé plodiny než jarní. Uvedl to ředitel Okresní agrární komory v Pardubicích Jan Štěpanovský.

"Protože je sucho, všichni se vrhli na ozimé plodiny, které přes zimu nějakou vláhu získají. Jarních plodin je méně oproti předchozím obdobím. Přizpůsobujeme se suchu," řekl Štěpanovský.
Zemědělci v Pardubickém kraji letos zaseli ozimý ječmen a pšenici na 58 671 hektarech, což je meziročně o 5452 hektarů víc. Jarních plodin je meziročně naopak méně. Plocha s jarní pšenicí a jarním ječmenem klesla z loňských 19 506 hektarů na 17 109 hektarů.
Na Pardubicku zemědělské podniky sklidily kolem 70 procent ozimého ječmene, na Orlickoústecku kolem deseti procent. U ozimých plodin budou výnosy nejspíš průměrné až nadprůměrné, horší výsledky lze očekávat u jarních obilovin, protože je sucho. Řepka bude mít nejspíš také horší výsledky.
"V květnu bylo deštivo, což ozimé plodiny zachránilo. Řepka má v zrnu málo oleje, zrno je lehčí a výnosy pak bývají horší. Jarním plodinám chybí vláha," řekl Štěpanovský.
V Pardubickém kraji zaseli zemědělské společnosti obiloviny na 81 983 hektarech, loni obiloviny byly na 79 070 ha. Na menší ploše než loni je řepka, která je na 25 883 ha. Loni ji zemědělci měli na 28 794 ha.*

Ozimé plodiny zatím rostou na jižní Moravě dobře, stačily jim říjnové deště. Vláhový deficit z léta se ale nevyřešil. Hlouběji v půdě je sucho a například nově zasazené ovocné stromy je třeba zalévat. Aby byl na jaře dostatek vody i v hloubce 30 centimetrů a více, měla by být zima bohatší na sníh než uplynulé dvě.

Například v části Znojemska napršelo v říjnu přes 70 milimetrů srážek. "Toto množství nám pomohlo odstranit problémy s ozimými obilninami a řepkou. Teď ještě napršelo deset milimetrů, takže s ozimy jsme spokojení," řekl ředitele Pomony Těšetice Ivo Pokorný. Podobně na tom jsou zemědělci na Blanensku. "Jen výjimečně máme řidší porosty a ani to není vždycky kvůli vodě, ale třeba kvůli hrabošům," řekl Ladislav Menšík z Agrospolu z Knínic u Boskovic. Aby však plodiny nebyly zasažené hned brzy na jaře suchem, byla by potřeba vlhčí zima, než byly dvě předešlé. "Když uděláme hlubší vrt pod 30 centimetrů, je sucho a voda chybí. Proto když jsme vysadili višně, musíme je každé dva týdny zalévat, jinak by uschly," řekl Menšík.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down