Čtyři pětiny Čechů považují plasty za hrozbu pro životní prostředí. Podle poloviny lidí plasty znečišťují moře. Většina Čechů pravidelně třídí odpad a více než polovina si třeba do obchodu nosí vlastní tašku. Vyplývá to ze zářijového průzkumu společnosti Perfect Crowd pro mezinárodní firmu Alpla, který se zabývá výrobou plastových obalů.

Alpla dnes výsledky průzkumu zveřejnila na tiskové konferenci, kde také představila web replastuj.cz, který se snaží představit recyklovatelné plasty jako jedno z ekologicky šetrných řešení obalů. Web zmiňuje třeba opakované plnění plastových lahví. Podle průzkumu by skoro polovina Čechů souhlasila se zavedením záloh na PET lahve.

Z účastníků průzkumu uvedlo 56 procent, že si do obchodů nosí vlastní nákupní tašku. Tři pětiny z nich to zdůvodnili právě tím, že je to podle nich ekologičtější, a jedna pětina to dělá hlavně kvůli úspoře peněz. Zhruba 60 procent lidí také preferuje znovupoužitelný kelímek oproti jednorázovému, pokud obchod takovou možnost nabízí. Téměř polovina lidí také uvedla, že by jim nevadilo zavedení zálohového systému na PET lahve podobně jako fungují zálohy na skleněné lahve. Pětina lidí řekla, že neví, co by jim chybělo ve světě bez plastů. Zhruba desetina dotázaných uvedla, že by jim chyběly PET lahve, a podobný podíl lidí by postrádal sáčky a plasty pro elektroniku.

Právě plasty tvoří podle 90 procent dotázaných většinu odpadu z obalů. Ředitel české pobočky firmy Alpla Jiří Daňsa ale dnes na tiskové konferenci uvedl, že v Evropě je v odpadech z obalů jen 19 procent plastových.*

Obchody ve Francii od ledna nebudou moci prodávat téměř žádné ovoce a zeleninu v plastových obalech. Oznámilo to francouzské ministerstvo životního prostředí. Opatření je součástí širších vládních snah o omezení plastového odpadu a takzvaných plastů na jedno použití. Místní prodejci ovoce si nicméně stěžují, že úřady zákaz vyhlašují příliš narychlo, napsala agentura Reuters.

Ministerstvo vydalo seznam 30 druhů ovoce a zeleniny, které od začátku příštího roku nebudou moci být prodávány v plastových obalech. Patří mezi ně například lilek, pórek, kulatá rajčata, jablka, banány a pomeranče. "V našich každodenních životech používáme nehorázné množství plastů na jedno použití. Zákon o cirkulární ekonomice je namířen na snížení používání plastů a podporu jejich nahrazování jinými materiály nebo opětovně využitelným a recyklovatelným obalem," uvedlo v prohlášení ministerstvo. Podle jeho odhadů se ve Francii prodává asi 37 procent veškeré zeleniny a ovoce v plastových obalech. Po zavedení nového opatření se přitom v zemi použije asi o miliardu méně kusů jednorázových plastů, uvedl úřad. Předsedkyně francouzské federace prodejců ovoce Françoise Rochová však Reuters řekla, že přechod na kartonové obaly bude v tak krátkém časovém termínu náročný. "Prodávat plodiny bez obalu je také komplikované, jelikož řada zákazníků se ovoce dotýká a lidé nechtějí, aby jim na jejich ovoce sahali další zákazníci," řekla. Nakrájené ovoce a omeezené množství jeho choulostivých druhů bude možné i po Novém roce koupit v plastu, i to se však má postupně do roku 2026 změnit. Od poloviny roku 2023 se rozšíří zákaz i na cherry rajčata, zelené fazolky a broskve a do konce roku 2024 na čekanku, chřest, houby, některé saláty, bylinky a třešně. V roce 2026 se pak již bude muset v neplastových obalech prodávat i křehké lesní ovoce.

Stravovací zařízení nečekají, až Sněmovna projedná návrh zákona, který zakazuje uvádět na trh jednorázové plastové kelímky, příbory či brčka. Některé tyto výrobky z provozu už vyloučila a nahradila je papírovými, dřevěnými a jinými alternativami. Zákazníky zároveň motivují, aby si k nápojům nebrali brčka nebo víčka. Lidem, kteří si přinesou vlastní hrnek, dávají slevu. Vyplývá to ze zjištění a ankety mezi provozovateli gastronomických provozů.

Návrh zákona k zákazu jednorázových plastů vláda schválila v lednu, měl začít platit od července. Musí ho ale ještě projednat Sněmovna, která se k němu zatím nedostala a do konce volebního období to nejspíš nestihne.

Globus ve svých 15 restauracích podle mluvčí společnosti Anety Turnovské už rok k nápojům nabízí jen papírová brčka. Ke konzumaci jídel jsou k dispozici dřevěné příbory.

Řetězec Fruitisimo v posledních letech podle svého výkonného ředitele Michala Příhody snížil objem používaných plastů o několik tun. Loni například změnil materiál kelímků, používá jen ty ze 100procentního recyklátu, tzv. rPET.

Pražský gastronomický koncept Manifesto, který 17. srpna otevře už třetí provoz, a to na Andělu, od počátku využívá jen jednorázové obaly z kompostovatelných materiálů, uvedl zakladatel konceptu Martin Barry. Letošní novinkou bude to, že restaurace na Andělu budou jídlo servírovat na porcelánových talířích s klasickými příbory.

V kavárnách Starbucks podle informací na webu sítě od roku 2008 mohou zákazníci ušetřit deset korun na nápoji, pokud si donesou vlastní hrnek. Tato možnost je populární a meziročně roste o 100 procent, uvedla společnost. Starbucks zároveň nyní zpoplatnil jednorázové kelímky. Jednokorunový příplatek věnuje v plné výši na výsadbu stromů.*

Města a obce od začátku letošního roku řeší, kam s plasty nevhodnými pro další recyklaci. V platnost totiž vešlo ustanovení zákona o odpadech, které znemožňuje některé z dosavadních možností, jak nakládat s určitými frakcemi z třídění plastů. V tiskové zprávě to uvedl Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR). Podle něj hrozí kolaps celého systému třídění plastů v obcích. Ministr životního prostředí Richard Brabec sdělil, že ministerstvo žádný kolaps fungujícího systému třídění odpadů v obcích nepřipustí.

"Intenzivně jednáme s našimi partnery a problém vyřešíme, stejně jako ostatní výzvy, které logicky přináší uvádění do praxe největší změny odpadové legislativy za posledních mnoho let," řekl Brabec. Úřad uvedl, že dané ustanovení v zákoně musela ČR transponovat do své legislativy, jelikož jde o požadavek směrnice o skládkách odpadů. Má upřednostnit recyklaci a zcela upozadit skládkování. SMO ČR uvedl, že na třídicích linkách se v současné době podle nové odpadové legislativy neuplatní jiné plasty než PET láhve, tvrdé obaly na drogistické zboží a fólie. Ostatní plasty zvané plastové výměty již třídicí linky nevezmou, podle legislativy se ale nedají odvézt ani na skládky, upozornil svaz. "Letos v lednu jsme vydali metodický pokyn, který jasně říká, že až 15 procent obsahu žlutých kontejnerů vzhledem k jejich znečištění může být uloženo na skládku," uvedl ředitel odboru odpadů Ministerstva životního prostředí (MŽP) Jan Maršák. Podle MŽP některé třídicí linky dříve vykazovaly extrémní množství výmětu, čímž docházelo k vytřídění pouze velmi malého množství plastů, zbytek byl levně ukládán na skládky. "Pokud třídicí linky nebudou moci podle nového zákona odbavovat všechny své výstupy, pak hrozí, že od obcí budou přijímat jen plasty obsahující výhradně zaručeně obchodovatelné složky," řekl dnes místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Velkého Oseka na Kolínsku Pavel Drahovzal.*

Pražský magistrát přestane podporovat akce, na kterých jsou používány jednorázové obaly nebo výrobky, nebude je používat ani magistrát. Cílem je omezit produkci zejména plastového odpadu. K dodržování závazku budou vyzvány rovněž městské organizace a firmy. Novinářům to po jednání radních řekl náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN). Praha se tak ztotožňuje s evropskou směrnicí o omezení odpadu z letošního června.

"Pořadatelé a organizátoři akcí, kteří se nebudou chovat šetrně k životnímu prostředí a nezamezí používání jednorázových plastových obalů a nádobí, již nedostanou od Prahy žádnou formu podpory," řekl Hlubuček. Nařízení tak konkrétně znamená, že podporované akce budou muset například nahradit plastové láhve s vodou džbánky či karafami. Stejně tak budou muset plastové nádobí vyměnit za keramické a klasické příbory nebo balené smetánky do kávy za rozlévané mléko. Používán již nebude balený cukr nebo kapslové kávovary a vyměněny budou plastové kelímky v automatech na nápoje za ekologické. Zaměstnancům budou muset úřad a firmy umožnit třídit odpad. Pražští zastupitelé letos v červnu vyhlásili klimatický závazek, při kterém chce vedení města do roku 2030 snížit množství emisí oxidu uhličitého o 45 procent. Do roku 2050 vedení města chce, aby byla metropole bezuhlíková. Město se rovněž rozhodlo zavést do svého fungování principy takzvané cirkulární ekonomiky, při níž nevzniká odpad.*

Množství mikroskopických částic plastu, které se v současné chvíli vyskytuje v pitné vodě, zatím nepředstavuje pro její konzumenty vážnější zdravotní riziko. V dnes zveřejněné zprávě, která shrnuje dosavadní poznatky o vodě z vodovodu i balené vodě, to uvedla Světová zdravotnická organizace (WHO). Odborníci však bedlivě sledují, jak se bude obsah plastu v pitné vodě vyvíjet do budoucna, napsala agentura AFP.

"Hlavním uklidňujícím poselstvím pro spotřebitele pitné vody na celém světě je toto: Na základě této studie se domníváme, že riziko je nízké," prohlásil Bruce Gordon z WHO.

WHO ve vyjádření uvádí, že plastové částice větší než 150 mikrometrů (jedna miliontina metru) člověk v zásadě nevstřebává. Příjem o něco menších částic by měl být rovněž omezený. Organizace se ale naopak domnívá, že vstřebávání velice malých částic mikroplastu, především nanočástic, bude zřejmě výraznější, ačkoliv je v této oblasti k dispozici malé množství relevantních dat.

Podle WHO je údajů ohledně obsahu mikroplastů v pitné vodě obecně stále málo. Neexistuje ani dostatek důvěryhodných studií, které jsou navíc mezi sebou obtížně porovnatelné. Hůře se proto analyzují jejich výsledky. Organizace proto vyzývá badatele k důkladnějším průzkumům za použití standardizovaných metod.

Zpráva varuje před nebezpečím, jež skýtá budoucnost. Pokud bude plastů ve vodě přibývat stávajícím tempem, mikroplasty by v horizontu jednoho století mohly představovat všeobecné ohrožení vodních ekosystémů. To by pak mělo neblahý vliv i na zdraví lidí. "Musíme zastavit rostoucí míru plastového znečištění po celém světě," uvedla Maria Neirová, ředitelka oddělení veřejného zdraví WHO.*

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) dnes v rámci boje proti znečištění životního prostředí navrhla zakázat záměrné přidávání mikroplastů do produktů, jako je kosmetika, detergenty a zemědělská hnojiva. Drobné části plastů, které znečišťují vodní cesty a oceány, stále více vyvolávají obavy vědců z jejich vlivu na mořské ekosystémy, napsala agentura Reuters.

O stanovisko agenturu požádala Evropská komise (EK), návrhy ECHA se mají stát součástí její strategie v oblasti plastů. Podle odhadů EK se do životního prostředí každým rokem dostane 70 až 200 tisíc tun mikroplastů. "Cílem návrhu ECHA je snížit tento objem o 30 tisíc tun ročně," uvedl mluvčí agentury Matti Vainio na konferenci v Helsinkách.

Místopředseda EK odpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainen na konferenci uvedl, že zákaz EU by mohl stanovit standard pro průmyslová odvětví po celém světě. "Evropská unie je na světě první, kdo v oblasti plastů zahájil komplexní strategii, která se zaměřuje také na snížení mikroplastů," řekl Katainen.

ECHA předloží oficiální návrh během jednoho roku a podle Katainena by ho EK mohla schválit do konce roku 2020. Vainio varoval, že bez zákazu se bude používání mikroplastů prudce zvyšovat. Agenturu překvapilo, že největším uživatelem mikroplastů je zemědělství. Široce totiž využívá technologii zapouzdření zemědělských hnojiv do malých plastových obalů, z nichž se do půdy pomalu uvolňují a mikroplasty v zemi zůstávají.*

Téměř tři čtvrtiny Čechů si myslí, že plastové lahve by měly být zálohované. Šest z deseti Čechů by při nákupu upřednostnilo potravinu bez obalu, vlastní obaly si do obchodu alespoň občas nosí čtvrtina respondentů. Plastové lahve třídí téměř 90 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu společnosti KPMG o nákupních zvyklostech v ČR. Jeden z čelních výrobců nápojů Karlovarské minerální vody (KMV) se problémem od ledna zabývá, při zálohování by se podle firmy z jednorázových plastů staly výrobky s mnohonásobným použitím.

Více než polovina respondentů při nákupu nápojů ve skle přihlíží k tomu, zda je lahev vratná. Zatímco v obchodech většina Čechů o obalech přemýšlí, mimo obchody jen pětina lidí vůbec nekupuje do jednorázových kelímků kávu, čaj, pivo či limonády. "Nejnižší podíl nákupu jednorázových kelímků je ve věkové skupině 55 až 64 let, zde se jedná o sedm z deseti dotázaných," uvádí tisková zpráva KPMG. Nejčastěji z nich Češi pijí na venkovních akcích a festivalech. "Jde o skutečný problém, který je potřeba řešit. Za předpokladu plného zavedení zálohového systému přestane být PET lahev 'jednorázovým plastem' a stane se výrobkem s mnohonásobným použitím. Zvýší se tak nejen míra sběru, ale také získáme dostatečně kvalitní surovinu pro výrobu recyklovaného PET, díky němuž dokážeme snížit množství nového PET uváděného do oběhu," uvedl generální ředitel KMV Alessandro Pasquale. Balenou neperlivou vodu v PET lahvích alespoň někdy kupuje 70 procent respondentů, přestože drtivá většina má v domácnosti k dispozici pitnou vodu. Častěji ji kupují lidé na venkově a mladší, rozdíly podle věkových kategorií či místa bydliště ale nejsou výrazné.*

Zástupci ekologické organizace Greenpeace ČR dnes předali ministru životního prostředí Richardu Brabcovi výzvu požadující směrnici o omezení jednorázových plastů. Výzva byla součástí kampaně Plast je past, jež odstartovala zhruba před čtyřmi měsíci a podpis k ní připojilo 113 864 lidí. Česko má aktivně podporovat sadu opatření v říjnu schválenou Evropským parlamentem (EP), členské státy směrnici oslabily, tvrdí ekologové.

Směrnice schválená v plénu EP se týkala deseti skupin plastových výrobků na jedno použití a rybářského vybavení; tyto předměty podle Evropské komise (EK) tvoří většinu odpadků nalezených na evropských plážích. Nejvýrazněji by dopadla na plastové nádobí, příbory, brčka, tyčinky do uší nebo tyčky k balonkům. U těchto předmětů chce Evropská komise od roku 2021 zabránit tomu, aby se dostaly na trh, neboť se domnívá, že pro ně existují cenově přijatelné alternativy v ekologičtějším provedení.

Europoslanci schválili rozšíření seznamu zakázaných výrobků o nádoby na jídlo a pití z expandovaného polystyrenu a výrobky z takzvaných oxo-rozložitelných plastů. Například u jiných typů krabic na jídlo nebo u nápojových kelímků EU dále požaduje po členských zemích "výrazné snížení" spotřeby. Europoslanci navíc chtějí razantní snížení množství odpadu v podobě cigaretových nedopalků, které rovněž obsahují plasty.

Znění schválené parlamentem také počítalo s rozšířením odpovědností výrobců u celé řady produktů od vlhčených utěrek po rybářské vybavení. Pro plastové lahve navrhovalo mimo jiné zavedení systémů samostatného sběru a požadovalo míru jejich sběru na úrovni 90 procent k roku 2025. Dosáhnout tohoto cíle by státy EU mohly například zavedením vratné zálohy.*

Dalších šest partnerů se dobrovolně zapojilo do iniciativy Ministerstva životního prostředí #dostbyloplastu, aby svým odpovědným chováním pomohly chránit životní prostředí. Iniciativa tak už zapojuje 13 společností, které oslovují stovky tisíc zákazníků i spotřebitelů. Uvedl to ministr životního prostředí Richard Brabec při příležitosti podpisu dohod s novými partnery.

Brabec připomněl, že Evropa se letos rozhoduje o míře restrikce pro jednorázové plasty, které značně zamořují moře i oceány. Česká republika návrh Evropské komise jednoznačně podporuje. A protože není v nápravě tohoto problému nač čekat, jde řešení plastového zamoření naproti cestou kampaně #dostbyloplastu a dobrovolných dohod. V červnu podepsal ministr životního prostředí Richard Brabec prvních sedm dohod, minulý týden se přidalo dalších šest partnerů, kterými byly společnosti Ikea, Starbucks, Lagardere Travel Retail, provozující kavárny Costa Coffee a pekařství Paul, Mr. Baker a Hello pekařství, Lidl, Fruitisimo a Česká zemědělská univerzita. „Ministerstvo životního prostředí čeká doslova ´odpadový´ konec roku 2018,“ řekl Brabec s tím, že hlavním tématem nadcházejících měsíců bude předložení nových zákonů týkající se moderní odpadové legislativy, jako jsou zákony o odpadech, o vybraných výrobcích s ukončenou životností a novela zákona o obalech. Řešit bude zejména stěžejní problém ČR, kterým je nutnost razantního snížení skládkování a naopak posílení recyklace. „Jsem rád, že paralelně s nastavením rámce nových odpadových zákonů odpovídajícím takzvanému evropskému oběhovému balíčku se snažíme reálně předcházet vzniku plastového odpadu,“ podotkl Brabec. První partnerská instituce, kterou se stala Česká zemědělská univerzita (ČZU), se zavázala k tomu, že do svých prostor pořídí automaty na filtrovanou vodu, což přinese úsporu přibližně 200 až 300 tisíc půllitrových PET lahví ročně. A pro univerzitní akce a do vybraných provozoven v areálu ČZU pořídí vratné kelímky. „Odpovědný přístup k životnímu prostředí je ČZU vlastní už ze samé podstaty našeho zaměření. Připojení ke kampani #dostbyloplastu je tak automatickým vyústěním našich dlouhodobých snah, které nyní prokážeme například zřízením filtračního zařízení na vodu či omezením jednorázových plastů na univerzitních akcích,“ popsal rektor České zemědělské univerzity v Praze Petr Sklenička.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down