Růst ekonomiky Evropské unie bude letos hlavně díky úspěšnému zotavení z koronavirové krize rychlejší, než se původně čekalo. Ve své podzimní makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK), která tak zlepšila odhad růstu hrubého domácího produktu (HDP) unijních zemí na pět procent. V létě očekávala růst o 4,8 procenta.

Unijní exekutiva nicméně vidí rizika v nedostatku některých zdrojů a v rychle rostoucích cenách, zejména energií. V příštím roce i z tohoto důvodu očekává hospodářský růst o 4,3 procenta, což je o dvě desetiny bodu méně, než předpokládala v předchozí prognóze. Podobný vývoj jako v celé sedmadvacítce odhaduje komise v letošním i příštím roce i pro 19 zemí eurozóny. Tam počítá s růstem ve stejném rozsahu.
Zejména díky bezprecedentně rychlému růstu z letošního druhého čtvrtletí se ekonomika už dostává na předkrizovou úroveň. Podle komise k tomuto příznivému vývoji přispělo zejména vysoké tempo očkování proti covidu-19 a s ním spojené rušení restrikcí omezujících hospodářskou aktivitu.*

Ekonomika Evropské unie ve třetím čtvrtletí rekordně vzrostla, její růst však zaostal za očekáváním. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle dnešní zpřesněné zprávy statistického úřadu Eurostat zvýšil proti předchozím třem měsícům o 11,6 procenta. To je o půl bodu méně, než statistici odhadovali koncem října. Růst v České republice byl ještě výrazně slabší. Ve druhém čtvrtletí se ekonomika v Evropě i jinde potýkala s dopady koronavirových opatření.

Hrubý domácí produkt (HDP) se podle dnešní zpřesněné zprávy statistického úřadu Eurostat zvýšil proti předchozím třem měsícům o 11,6 procenta. To je o půl procentního bodu méně, než uváděl rychlý odhad. V obou případech je to ale i tak po rekordním propadu za druhé čtvrtletí nejvýraznější růst od roku 1995, kdy se tyto údaje začaly sledovat.
Ve druhém čtvrtletí se ekonomika EU kvůli omezením souvisejícím s pandemií propadla o 11,4 procenta. HDP eurozóny se snížil o 11,8 procenta.
V meziročním srovnání evropské hospodářství nadále klesá, i když výrazně pomaleji. V EU činil meziroční pokles 4,3 procenta po propadu o 13,9 procenta ve druhém tříměsíčním období roku. V eurozóně tempo poklesu zpomalilo na 4,4 procenta ze 14,8 procenta.
S ohledem na předchozí propad vzrostla proti druhému čtvrtletí ekonomika ve všech členských zemích, z nichž měl Eurostat k dispozici údaje. Ve srovnání se třetím kvartálem minulého roku naproti tomu všechny země klesly.
Nejvyšší mezičtvrtletní růst zaznamenala Francie, kde ekonomika stoupla o 18,2 procenta. Následovaly ji jihoevropské země nejvíce zasažené první vlnou nákazy: ve Španělsku se HDP zvýšil o 16,7 procenta a v Itálii o 16,1 procenta. Česko naproti tomu patřilo k zemím s mírnějším růstem, jeho ekonomika vzrostla o 6,2 procenta.*

Tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny v loňském roce zpomalilo na 1,2 procenta z předloňských 1,8 procenta. Vyplývá to z rychlého odhadu, který zveřejnil statistický úřad Eurostat.

Eurozóna se v loňském roce potýkala s negativními hospodářskými důsledky slábnoucího růstu globální ekonomiky, sporů v mezinárodních obchodních vztazích a nejistoty kolem připravovaného odchodu Británie z Evropské unie. Celoroční růst ekonomiky eurozóny byl nicméně o něco rychlejší, než předpovídala Evropská komise. Ta jeho tempo v listopadové prognóze odhadovala na 1,1 procenta. Růst ve čtvrtém čtvrtletí však zaostal za očekáváním analytiků, kteří jej odhadovali na 0,2 procenta.
Evropská centrální banka (ECB) se loni v září rozhodla podpořit ekonomiku eurozóny snížením depozitní úrokové sazby hlouběji do záporného pásma a obnovením nákupů dluhopisů. Tento týden ponechala svou měnovou politiku včetně úrokových sazeb beze změny. V celé Evropské unii se loni HDP podle dnešních údajů Eurostatu zvýšil o 1,4 procenta. Ve čtvrtém čtvrtletí hospodářský růst v EU stejně jako v eurozóně zpomalil na 0,1 procenta z 0,3 procenta ve třetím kvartálu.*

Česká ekonomika byla loni s růstem o 2,9 procenta 13. nejrychleji rostoucí ekonomikou v Evropské unii. Růst českého HDP byl vyšší než u původních členských zemí EU včetně Německa i než průměr celé EU. Na dnešní tiskové konferenci o tom informoval předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček.

Nejrychleji rostlo loni Irsko, Malta a Polsko, nejpomaleji Itálie, Dánsko, Velká Británie a Německo, na které je česká ekonomika výrazně navázána. "Rychleji rostoucí jsou spíše nové členské země. Výjimkou je Irsko a Malta. Staré členské země měly slabší růst," uvedl Rojíček. Růst české ekonomiky loni zpomalil na 2,9 procenta z 4,5 procenta v roce 2017. Rojíček doplnil, že ekonomiku loni podpořily hlavně výdaje na spotřebu i investiční aktivita. Oslabil vlil zahraniční poptávky a vrcholil problém s nedostatkem pracovní síly. Na základě vývoje růstu ekonomiky po čtvrtletích je česká ekonomika podle Rojíčka již zřejmě za svým vrcholem. Z pohledu ekonomické úrovně Česko podle Rojíčka bylo v roce 2017 na 89 procentech úrovně EU. Podle něj se země blíží 90 procentům průměru EU a například tak úrovni Španělska. "V době vstupu do EU v roce 2004 byla ČR na úrovni 78 procent průměru EU," dodal.

Ekonomika zemí eurozóny i celé Evropské unie ve druhém čtvrtletí vzrostla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 0,4 procenta. Meziročně se hrubý domácí produkt (HDP) obou regionů zvýšil o 2,1 procenta. Oznámil to evropský statistický úřad Eurostat.

Statistici revidovali meziroční údaj směrem dolů o 0,1 procentního bodu. Mezičtvrtletně zůstal údaj stejný jako v předběžné zprávě zveřejněné v polovině srpna. Mezičtvrtletní tempo růstu zůstalo na stejné úrovni jako v prvním čtvrtletí, kdy se HDP rovněž zvýšil o 0,4 procenta. Meziroční tempo růstu však zpomalilo. V 19 zemích platících eurem se HDP v prvním čtvrtletí zvýšil o 2,4 procenta a v celé unii o 2,3 procenta. Ve druhém čtvrtletí zpomalil mezičtvrtletní růst výdajů domácností, výrazně však zrychlila tvorba fixního kapitálu. Vývoz vzrostl o 0,6 procenta, zatímco v prvním čtvrtletí naopak klesl. Dovoz pak prohloubil pokles. V jednotlivých členských zemích zaznamenaly nejvyšší mezičtvrtletní růst Malta (1,9 procenta) a Estonsko a Rumunsko (1,4 procenta). Naopak nejpomaleji rostly Dánsko, Řecko, Francie a Itálie, kde se HDP zvýšil o 0,2 procenta.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down