
Ekonomika Evropské unie ve třetím čtvrtletí vzrostla ve srovnání s předchozími třemi měsíci i meziročně o 0,1 procenta. Ve svém rychlém odhadu to uvedl statistický úřad Eurostat. Ve druhém čtvrtletí ekonomika proti předchozím třem měsícům stagnovala, meziročně ale vykazovala růst o 0,4 procenta.

V zemích eurozóny se hrubý domácí produkt (HDP) mezičtvrtletně snížil o 0,1 procenta po růstu o 0,2 procenta v období duben až červen. Analytici čekali stagnaci. Meziročně pak vzrostl o 0,1 procenta, tempo růstu ale zpomalilo z 0,5 procenta v předchozím čtvrtletí.
"Největší problém zůstává napříč Evropou stejný, slabá spotřeba domácností," komentoval údaje analytik firmy Citfin Tomáš Volf. Upozornil, že Evropská centrální banka (ECB) na svém posledním zasedání koncem října ponechala své sazby na 4,5 procenta a zdá se, že období zvyšování sazeb skončilo. Na nižší sazby v eurozóně si ale podle něj budeme muset pravděpodobně delší dobu počkat. Podle agentury Bloomberg eurozóna mírně klesá pod tíhou vyšších úrokových sazeb, zpomalující zahraniční poptávky a přetrvávajícího dopadu šoku z cen energií. Zatím však "nepadá z útesu".
Z jednotlivých členských zemí, ze kterých jsou údaje k dispozici, nejvyšší mezičtvrtletní růst zaznamenaly Lotyšsko, a sice o 0,6 procenta, a Belgie, kde růst činil 0,5 procenta. Ve Španělsku ekonomika vzrostla o 0,3 procenta. Nejvýraznější pokles pak zaznamenaly Irsko, Rakousko a Česká republika. V meziročním srovnání zaznamenalo růst pět zemí. Nejvyšší byl v Portugalsku, Španělsku a Belgii. Naopak nejvíce klesly ekonomiky Irska, Estonska, Rakouska a Švédska.*