Veterináři v posledních týdnech v České republice potvrdili úhyn dvou loveckých psů v důsledku Aujeszkyho choroby neboli pseudovztekliny. Varují majitele loveckých psů i dalších domácích zvířat před kontaktem s divokými prasaty. Lidé by svá zvířata také neměli krmit syrovým masem nebo vnitřnostmi z divočáka. Chovatelé hospodářských zvířat by měli dodržovat podmínky biologické bezpečnosti, především zamezit možnému vniknutí divokých prasat do chovů. Nákaza se v chovech ale dlouhodobě nevykytuje. Choroba není nebezpečná pro člověka. Sdělil to mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.

Takzvanou pseudovzteklinu vyšetření prokázalo v polovině prosince u jezevčíka chovatele z Buchlovic na Uherskohradišťsku. Na stejnou nákazu v minulém týdnu uhynul jagdteriér majitele ze Zádvěřic na Zlínsku. Oba psi byli krátce před smrtí v kontaktu s divokými prasaty. Onemocnění není léčitelné, vakcína pro psy podle Vorlíčka dosud neexistuje.
Aujeszkyho choroba je rozšířena prakticky po celém světě. Přenašeči jsou dospělá prasat, jediná nákazu přežívají. Původcem onemocnění je herpesvirus, který napadá nervovou soustavu a dýchací ústrojí. Poslední dostupná data z roku 2017 ukázala, že protilátky má více než pětina divokých prasat po celé ČR, tedy se během života s virem setkala. "Přítomnost protilátek neznamená, že všechna sérologicky pozitivní prasata jsou nezbytně aktivními vylučovateli viru, toto riziko však existuje. To by si měli být majitelé, kteří své psy používají při lovu, uvědomit," uvedl Vorlíček.
Nákaza je přenosná také na skot, ovce, kozy, psy, kočky, králíky a volně žijící živočichy. Přenáší se nejčastěji přímým kontaktem, ale i slinami, krví, pozřením vyvržených vnitřností či odřezků masa.*

Veterináři potvrdili nové ohnisko ptačí chřipky v malochovu drůbeže v obci Klínovice na Strakonicku. Bylo v něm 32 slepic, kachen i hus, některé uhynuly, zbylé veterináři utratili. Jde o vysoce patogenní ptačí chřipku typu H5N1, přenosnou na člověka, je to čtvrté letošní ohnisko nákazy v ČR. První letošní případ nákazy u volně žijících ptáků potvrdili veterináři u labutě ve středočeské Davli. Uvedl to mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer.

Chovatel z Klínovic nahlásil na krizovou linku, že uhynulo šest ze 32 ptáků; tři slepice, dvě kachny a jedna husa. "Veterinární inspektoři zjistili na místě úhyn další slepice a klinické příznaky typické pro ptačí chřipku u několika žijících kusů drůbeže," uvedl mluvčí. Státní veterinární ústav Praha pak ve vzorcích potvrdil, že jde o ptačí chřipku H5N1. Zbývající drůbež dnes veterináři utratili.
Virus vysoce patogenní ptačí chřipky H5N1 se prokázal také u mrtvé labutě, která se našla na levém břehu Vltavu v Davli v okrese Praha-západ. "Letos se jedná o první případ této nákazy u volně žijících ptáků v ČR," sdělil Majer. Za loňský rok evidují veterináři 79 pozitivních volně žijících ptáků, na 35 místech Česka.
Začátkem ledna potvrdili veterináři ohnisko ptačí chřipky chovného hejna kachen divokých poblíž obce Hajany na Strakonicku. V chovu bylo téměř 280 kachen divokých. Drůbež veterináři utratili. Ohnisko odhalili po kontrolách spjatých s ohniskem v obci Řečice, jež je součástí Blatné. Ptačí chřipka se 4. ledna prokázala také u malochovů v Bojanovicích na Znojemsku a v obci Blažim na Lounsku v Ústeckém kraji.
Ptačí chřipka se potvrdila v Jihočeském kraji i loni v listopadu v chovu hus, jejž provozuje Rybářství Nové Hrady. Jde o jediný šlechtitelský chov hus v Česku s padesátiletou tradicí. Chov čítal 5000 ptáků, veterináři tam v listopadu a prosinci utratili postupně asi 4100 ptáků. Po žádosti chovatele vybrali 420 hus z několika linií, které zatím ušetřili, aby zůstalo šlechtění zachované.*

Veterináři před Vánocemi zkontrolovali 878 prodejců kaprů, závadu zjistili u tří procent. O rok dříve chybovala dvě procenta obchodníků s rybami, inspektoři ale provedli zhruba o 50 kontrol méně. Z dlouhodobého hlediska se výsledky kontrol zlepšují. Sdělil to mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Pozitivním faktem je podle veterinářů zejména to, že ubývá porušení zásad welfare, tedy dobré pohody zvířat.

Prodejci ryb před uplynulými Vánocemi podle veterinářů nahlásili zhruba tři tisíce prodejních míst. V předchozích letech jich bylo kolem dvou a půl tisíce. Alespoň jedno pochybení inspektoři loni podle Vorlíčka zjistili při 26 kontrolách, celkem odhalili 43 závad. Vorlíček upozornil, že v rámci jedné kontroly může být zjištěno více chyb.

Nejčastěji prodejci podle Vorlíčka v zákonné lhůtě nenahlásili, kde a v jakých dnech budou ryby nabízet. Týkalo se to 19 případů. Obchodníci se musejí veterinářům hlásit sedm dní před zahájením prodeje. Na základě těchto hlášení SVS plánuje a provádí kontroly.

"Porušení požadavků na hygienu pracovního místa a pracovních pomůcek, požadavky na osobní hygienu, nedostatečný přívod pitné vody, nebo naopak chybějící odtok do kanalizace či nevyhovující nakládání s vedlejšími živočišnými produkty zjistili veterinární inspektoři v 16 případech," řekl Vorlíček.*

Veterináři zhruba po 2,5 letech zjistili v Česku výskyt nebezpečného parazita svalovce (Trichinella). Šlo o larvy u dvou kusů divočáků dovezených do Karlovarského kraje z Polska, sdělil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Obě prasata budou zlikvidována v asanačním podniku.

Naposledy tohoto parazita našli veterináři v létě 2019 u divočáka uloveného v Bystřici pod Lopeníkem na Uherskohradišťsku ve Zlínském kraji, předtím na konci roku 2018 na Frýdlantsku v Libereckém kraji také u divočáka.
Svalovec napadá hlavně bránici, žvýkací svaly a jazyk. Onemocnění, které způsobuje, se nazývá trichinelóza. Při větší invazi působí horečky, třes a křeč dýchacích svalů. Ve výjimečných případech je toto onemocnění smrtelné, poslední úmrtí člověka v českých zemích je evidováno v 50. letech minulého století. Pro lidi je nebezpečné maso nedostatečně tepelně opracované. Maso divokých prasat se proto doporučuje vždy dobře a dlouho péct či vařit.
Dva kusy nakažených prasat byly součástí zásilky více než 200 kusů dovezených na silvestra do zvěřinového závodu. "Provozovatel splnil svou povinnost a příjem zásilky řádně ohlásil místně příslušné krajské veterinární správě. Ta následně hned po příjmu zásilky v rámci veterinární prohlídky odebrala vzorky a ty odeslala k vyšetření do Státního veterinárního ústavu," dodal mluvčí.
Svalovec u domácích zvířat parazituje nejčastěji u prasat, psů, koček a koní. U divokých zvířat se vyskytuje hlavně u divokých prasat, drobných hlodavců, lišek, nutrií, tchořů, jezevců či vlků. V Česku se problém týká hlavně divočáků, u domácích prasat se svalovec v českých chovech nevyskytuje.*

Veterináři potvrdili nové ohnisko ptačí chřipky chovného hejna kachen divokých poblíž obce Hajany na Strakonicku. V chovu je téměř 280 kachen divokých. Jde o vysoce patogenní ptačí chřipku typu H5N1, přenosnou na člověka. Drůbež veterináři utratí. Ohnisko odhalili veterináři po kontrolách spjatých s ohniskem v obci Řečice, jež je součástí Blatné. Uvedl to mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer.

Veterináři při kontrole chovů v ochranném pásmu kolem ohniska u Blatné odebrali vzorky od 40 chovných kachen. Státní veterinární ústav v Praze pak potvrdil, že jde o ptačí chřipku H5N1. "Kachny neměly klinické příznaky, nicméně ptačí chřipka je potvrzená. Je to asi 280 divokých kachen. Chov funguje podobně jako bažantnice; před hony se vypouští ven," řekl mluvčí. Kolem ohniska vymezí veterináři tříkilometrové ochranné pásmo a desetikilometrové pásmo dozoru, zavedou tam mimořádná opatření.

Ohnisko v Blatné potvrdili veterináři v polovině prosince. Byl to malochov drůbeže ve vesnici Řečice, 60 ptáků. Malá část z nich uhynula, zbylé veterináři utratili. V tamním tříkilometrovém ochranném pásmu je i velkochov firmy Blatenská ryba, tam se nákaza neprokázala.

Ptačí chřipka se potvrdila v kraji i loni v listopadu v chovu hus, jejž provozuje Rybářství Nové Hrady. Jde o jediný šlechtitelský chov hus v Česku s padesátiletou tradicí. Chov čítal 5000 ptáků, veterináři tam v listopadu a prosinci utratili postupně asi 4100 ptáků. Po žádosti chovatele vybrali 420 hus z několika linií, které zatím ušetřili, aby zůstalo šlechtění zachované.

Před koncem roku se ptačí chřipka prokázala ve velkochovu drůbeže v Libotenicích na Litoměřicku. V chovu bylo 188 000 nosnic, zhruba 50 000 veterináři utratili, zbytek uhynul. Zlikvidovat se muselo také skoro 1,7 milionu vajec, z toho část byla ve skladu na Plzeňsku. V ČR loni veterináři utratili zhruba čtvrt milionu ptáků.*

Veterináři potvrdili nové ohnisko ptačí chřipky v malochovu drůbeže na Strakonicku. V chovu ve vesnici Řečice, jež patří pod Blatnou, bylo 60 ptáků. Malá část z nich uhynula, zbylé veterináři utratili. V tříkilometrovém ochranném pásmu je i velkochov firmy Blatenská ryba. Veterináři přijmou mimořádná opatření, vznikne i soupis okolních malochovů. Uvedli to veterináři.

"Chovatel v Řečici nahlásil úhyn šesti kusů drůbeže, z toho tří perliček a tří slepic. Další drůbež v chovu, ve kterém se nacházelo původně asi 60 kusů, vykazovala příznaky typické pro ptačí chřipku," sdělil mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer. Veterináři odebrali vzorky, prokázalo se, že je to ptačí chřipka subtypu H5N1. Nakolik je virus patogenní, není zatím zřejmé. Zbývající drůbež v chovu dnes veterináři utratili. Vymezí také ochranné pásmo, pásmo dozoru a přijmou mimořádná opatření.
V ochranném pásmu ohniska je i velkochov firmy Blatenská ryba, řekl ředitel jihočeské veterinární správy František Kouba. Blatenská ryba přišla v roce 2017 kvůli ptačí chřipce zhruba o 27 000 kachen, veterináři tam také zlikvidovali téměř 60 000 násadových vajec. Společnost pak neobnovila chov chovných kachen, obnovila chov kachen jatečných. Teď má asi 30 000 kachen, řekl ředitel firmy Jiří Bláha.*

Veterináři odhalili spolu s policií nelegální distribuci rybích výrobků na území Prahy a dalších krajů. Ve vozidle bez mrazicích a chladicích zařízení našli rybí produkty, ale přepravovaly se v něm také živé ryby bez vody, sdělil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Provozovateli hrozí pokuta až do 50 milionů Kč. Podle veterinářů přibývá případů, kdy se na sociálních sítích nabízí zdánlivě výhodné nákupy potravin pochybného původu, jako tomu bylo v tomto případě.

"Akce byla uskutečněna na základě obdrženého podnětu upozorňujícího na podezřelé nabídky prodeje potravin na sociálních sítích. Automobil, kterým byly rybí produkty přepravovány, nebyl vybaven mrazícím ani chladicím zařízením a zejména u mražených potravin nebyly dodrženy stanovené teploty pro jejich uchovávání při přepravě a produkty byly již rozmražené," popsal Vorlíček. Přepravce neměl pro tuto činnost registraci u veterinářů.
Ve vozidle našli uzené, solené a sušené rybí výrobky, které nebyly označené. "Nebylo tak možné zjistit datum použitelnosti či minimální trvanlivosti, produkty nebyly doprovázeny doklady o původu zboží. Byly proto kvalifikovány jako potraviny neznámého původu. Veterinární inspektoři produkty v celkovém množství 52 kg na místě obarvili a nařídili jejich likvidaci na náklady provozovatele," doplnil mluvčí.
Protože v automobilu našli veterináři také živé ryby bez vody, předali případ Úřadu městské části Praha 4. V této části bylo vozidlo kontrolované, veterináři provozovatele podezřívají z týrání zvířat.
V listopadu veterináři informovali o tom, že našli ve vietnamské tržnici SAPA v pražské Libuši 2,5 tuny neoznačených zmrazených ryb a plodů moře. Provozovateli také hrozí pokuta 50 milionů korun. V naprosté většině ale ukládají pracovníci SVS pokuty o několik řádů nižší.*

Firmy, které vyvážejí potraviny a vedlejší živočišné produkty do Velké Británie, se mají co nejdříve přihlásit na příslušnou krajskou veterinární správu. Od příštího roku totiž platí v Británii nová povinnost a tamní dovozci musí hlásit zásilky předem tamnímu Úřadu pro zdraví zvířat a rostlin. Ten si bude následně ověřovat, zda je podnik v EU schválený a registrovaný. Pokud nebude mít správné dokumenty, mohou Britové odmítnout zásilku. Sdělil to mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.

"Je proto nezbytné, aby se všichni čeští vývozci, kteří i v příštím roce plánují vyvážet potraviny živočišného původu a vedlejších produktů živočišného původu do Velké Británie, co nejdříve obrátili na místně příslušnou krajskou veterinární správu a oznámili jí, ze kterých výrobních podniků se vývoz uskuteční," dodal ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád. Veterináři totiž podle něj nemusí mít informace o vyvážených produktech, protože zásilky se mohly obchodovat bez veterinárních osvědčení.

Od příštího července by se měly na ostrovním státě zavést certifikace zásilek a fyzické kontroly a kontroly totožnosti pro veškeré maso a masné výrobky. Od září pak začnou kontroly pro mléčné výrobky. Od listopadu se pak omezí vývoz směsných výrobků, produktů rybolovu a ostatních kategorií výrobků živočišného původu.

"Některé živočišné produkty – zejména některé masné výrobky - nebude od příštího roku možné do Velké Británie dovážet vůbec. Od 1. července 2022 již nelze exportovat do Velké Británie konkrétně chlazené mleté maso, chlazené a zmrazené mleté drůbeží maso a chlazené masné polotovary," dodal Vorlíček. Tyto kroky navazují na britský odchod z Evropské unie.*

Do Česka se dostal med od slovenské firmy Medas, ve kterém bylo antibiotikum tylosin. Týká se to 4320 kusů, každý o váze 900 gramů, prodávalo je Makro. Řetězec je už aktivně stahuje. Informoval o tom mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Zatím se podařilo stáhnout zhruba čtvrtinu z celkového počtu kusů, které se do Česka dovezly.

Konzumací medu, který obsahuje zbytky antibiotik, se lidé nevystavují akutnímu nebezpečí. Zbytky léčiv ale zvyšují z dlouhodobého hlediska odolnost bakterií vůči antibiotikům, čímž snižují jejich účinnost. V EU je použití antibiotik v chovech včel zakázané.
"Přítomnost léku odhalily v úředně odebraném vzorku tamní dozorové orgány. Finální produkt – směs medů – byla slovenským obchodníkem namíchána a dále distribuována z medu dodaného z Polska (původem však z Rumunska) a z medu z Ukrajiny," vysvětlil Vorlíček. Medy jsou označené jako Med květový lipový á 900 g s daty minimální trvanlivosti do 16. srpna 2024 a 17. srpna 2024, šarže byla označená jako M21L2004. Informaci veterináři získali prostřednictvím systému rychlého varování RASFF.*

Malochov slepic ve Ždírci u Plzně, v němž se v pondělí objevila ptačí chřipka, veterináři ve středu zlikvidovali. Šlo o 117 slepic a kachen. Veterináři spolu s krajem a obecními úřady vyhlásili pásma ochrany a dozoru do vzdálenosti deseti kilometrů, které budou platit 30 dnů. Vše je zlikvidováno, bylo tam provedeno čištění a dezinfekce, řekl ředitel odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Krajské veterinární stanice v Plzni (KVS) Richard Bílý.

"Chovatelka nahlásila úhyn pěti kachen a 12 nosnic. Drůbež před úhynem vykazovala příznaky typické pro ptačí chřipku, podobné příznaky byly i u části žijících ptáků," uvedl mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Majer. Podobně jako na dalších místech ČR šlo o subtyp H5N1, který může být nebezpečný i pro člověka. Patogenitu viru dořešily laboratoře ve středu, a dnes mohla být vydána mimořádná veterinární opatření. Podle Bílého jde z 99 procent o přenos od volně žijících ptáků podél řeky Úslavy. "V okolí ohniska do deseti kilometrů není naštěstí žádný velkochov," uvedl.
Po provedení dezinfekce se nyní provádí očista a vše co lze, se spálí. "Bylo by lepší, aby si najali dezinfekční firmu, která to udělá pořádně a my jim to pak v rámci náhrad zaplatíme," řekl Bílý. Pokud chovatelka splní všechna nařízená opatření, může podle zákona o veterinární péči do šesti týdnů požádat ministerstvo zemědělství, které jí uhradí utracené kusy, likvidaci i dezinfekci.
Do 12. prosince se bude sčítat drůbež v ochranném pásmu. Podle počtu chovů a druhů pak budou veterináři drůbež preventivně vyšetřovat. Půjde o několik stovek ptáků.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down