Státní podnik Lesy České republiky (LČR) v projektu Vracíme vodu lesu loni obnovil, opravil či vybudoval 150 rybníků, tůní, nádrží a mokřadů. Do staveb vložil 180 milionů korun. "Letos plánujeme opatření na 170 místech s náklady ve výši 230 milionů korun. Dalších 90 projektů připravujeme," uvedl dnes v tiskové zprávě pověřený generální ředitel Lesů ČR Jiří Groda. Program Vracíme vodu lesu s odhadovanými náklady přes miliardu korun státní podnik zahájil v roce 2019.

Lesy ČR spravují asi 38 000 kilometrů říček, bystřin, potoků, patří jim i různé malé nádrže a rybníky. Cílem programu Vracíme vodu lesu je v dobách sucha zadržet co nejvíce vody v krajině, zpomalit odtok vody a zmírnit sucho. Stavby pomohou podle lesníků také pozitivně ovlivňovat zásoby podzemní vody.

Jeden z typických projektů na zadržení vody v kraji loni vznikl podle lesníků v lesích u Polné na Jihlavsku. "Z povrchových odvodňovacích příkopů v zátopě zaniklého rybníka jsme vytvořili přírodě blízký biotop. Vzniklo pět různě hlubokých tůní, kdysi zahloubené a napřímené koryto toku nyní meandruje, snížil se i jeho spád," uvedl Pavel Převor z oblastního ředitelství LČR na Vysočině.

Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v zemi a aktuálně je jejich hlavním úkolem zvládnutí kůrovcové kalamity a opětovné zalesnění.

Od loňského 22. prosince je podnik bez generálního ředitele. Tehdy Marian Jurečka (KDU-ČSL) pověřený vedením ministerstva zemědělství odvolal generálního ředitele Josefa Vojáčka a řízením podniku dočasně pověřil lesního správce Lesní správy Vítkov na Opavsku Jiřího Grodu. Následně ministerstvo zemědělství vypsalo výběrové řízení na místo generálního ředitele. Uchazeči se mají hlásit do 16. ledna.*

Vojenské lesy a statky ČR (VLS) vybudovaly za čtyři roky v plzeňské i středočeské části Brd 42 malých vodních ploch. Zadrží vodu v krajině a vytvoří podmínky pro rozvoj rostlinných i živočišných druhů. Tůně s plochou do 300 metrů čtverečních vznikly ve spolupráci s CHKO Brdy třeba na Padrťských pláních a u Strašic. Uvedl to mluvčí VLS Jan Sotona.

Podle rokycanského starosty Václava Kočího zpomalí tůně odtok vody a udrží ji tam. Vodu z Brd získávají Rokycany, Strašice a další obce okresu. Letos tam rozšířily a opravily podzemní zdroje.
"Hloubení tůní je jednoduchý způsob, jak vytvořit malou vodní plochu v místech, která jsou zamokřená, mají vysokou hladinu spodní vody nebo jsou v místech s nepropustným podložím, jež zadržuje srážky. Vlivem stáří se mění v bažinku a opět v zamokřenou plochu," řekl šéf brdské divize VLS David Novotný. Lesy vynakládají ročně na budování a udržování tůní statisíce korun. První čtyři vyhloubily na Hrachovištích v lesní správě Jince v roce 2018. O rok později vznikly tři na Padrťských pláních a tři na lesní správě Strašice. Loni vznikla čtveřice vodních ploch na jineckých Baštinách, dvě na Pource na Nepomucku a osm na Padrtích, letos k nim přibylo 14 tůní na správách Obecnice a Mirošov, řekl Sotona. Program Živá voda podporuje ministerstvo životního prostředí.
"Na loukách u Padrťských rybníků v první zóně CHKO Brdy se díky tvorbě tůní a vytváření zákrut odvodňovacího příkopu zpomalil odtok vody a vytvořily se nové biotopy pro obojživelníky. Tůně jsou malými biotopy pro mokřadní byliny a vodní živočichy, řekl mluvčí. Brdská divize VLS dále dokončuje stavbu nádrže Klášterka s tůní, která má vylepšit vodní bilanci v zalesněné krajině.*

Zadržet co nejvíc vody v krajině je smyslem postupné obnovy všech rybníků v Rochlově s 310 obyvateli. Jako první revitalizovala před lety zabahněný největší rybník u návsi za tři miliony korun. Lidé se tam nekoupou, protože přes něj teče dešťová kanalizace. Naopak koupání bude možné v hořejším rybníku Petrstajch na kraji lesa, který po odbahnění a úpravách zcela změnil podobu. Je v něm průzračná voda, teče z lesa a nedostane se tam žádná kanalizace ani septik, nic, řekl Jiří Patera, starosta Rochlova, vsi na sever od Plzně.

V obci díky nákupům domů a parcel přibyly za poslední léta desítky obyvatel na současných 310. "Bydleli tu hodně starší lidé. Po nich teď přicházejí mladé rodiny. Jsme blízko Plzně i dálnice," řekl Patera. Díky zámku, který 20 let opravuje soukromník, je místo velmi populární hlavně mezi cykloturisty. Návštěvnost ještě posílila pandemie, protože tam začali jezdit lidé, kteří chtěli chodit na vycházky mimo města. Také proto zámecká hospoda v bývalé kovárně začala o víkendech vařit.
Příprava a shánění dotací na obnovu Petrstajchu trvaly čtyři roky, stavba necelý rok. Obec dostala od ministerstva zemědělství dotaci necelé dva miliony, 80 procent nákladů, a dalších půl milionu korun dala ze svého. "Měl jsem strach, že nenateče, protože v červnu se sice mohl začít napouštět, ale voda do něj natéká jenom přes zimu. Ale letos, jak je deštivo, tak teče pořád. Podařilo se nám ho napustit," uvedl Patera. Obec už dělá jen drobné úpravy, za pár dnů bude rybník kolaudovat.*

Povodí Moravy opravilo malou vodní nádrž Otnice na Brněnsku, dělníci odtěžili sedimenty, opravili opevnění nádrže i výpustné zařízení. Obnova nádrže pomůže k zadržení vody v krajině, posílí biodiverzitu. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí státního podniku Petr Chmelař.

Práce na obnově povodí zahájilo loni na podzim. "Ze dna vodní nádrže Otnice jsme odtěžili téměř 4,5 tisíce kubíků sedimentu. Práce pokračovaly opravou opevnění návodního líce hráze. Opravou prošel i levý podemletý břeh, který jsme navíc zpevnili zejména z důvodu zajištění stability přiléhající cesty," uvedl generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.
Díky odbahnění se podstatně zvýšila schopnost vodního díla zadržet vodu v krajině. Opravy takzvaného požeráku a opevnění pak prodlouží jeho životnost o řadu let. "Obnovou nádrže dosáhneme významného posílení místní biodiverzity, nádrž bude představovat významný prvek ekologické stability krajiny, umožní lépe hospodařit s povrchovou vodou a posílí retenci vody v krajině a v neposlední řadě dojde ke zvýšení estetické přitažlivosti celé lokality," uvedl Gargulák.
Investice si vyžádala téměř dva miliony korun. Povodí nyní vodní dílo napouští. Malé vodní nádrže obecně dokážou krátkodobě vylepšovat vodní bilanci v menších tocích, aby nevysychaly. Mimo to nádrž po napuštění poskytne útočiště mokřadním a bažinným společenstvům a vhodné podmínky pro hnízdění ptactva.*

Zmírnit dopady klimatických změn na jižní Moravě pomůže nový dotační program Podpora boje proti suchu, zadržení vody v krajině a následná péče o zeleň na území Jihomoravského kraje v roce 2021. S vyčleněnou částkou 20 milionů korun jej schválili krajští radní. O peníze mohou žádat obce, jejich dobrovolné svazky, drobní zemědělci nebo i školy a školky. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí kraje Michal Cagala.

"I přes relativně srážkově vydatný loňský rok je sucho na území jižní Moravy trvalým fenoménem a náš kraj jednoznačně čelí extrémním situacím s nejvážnějšími environmentálními, ekonomickými a sociálními důsledky v České republice. Patrné je to především v okresech Znojmo, Břeclav, Hodonín a v části Brněnska," sdělil náměstek hejtmana Jan Zámečník. Dodal, že sucho negativně ovlivňuje nejen zemědělskou či lesní produkci, ale v některých situacích i turistický ruch.
Z vyčleněné částky bude 12 milionů směřovat na zadržení vody v krajině, tedy například na zlepšení technického stavu rybníků či drobných vodních toků. Na podporu péče o zeleň poputují tři miliony a čtyři miliony uhradí projektovou dokumentaci uvedených aktivit. Milion korun podpoří vznik koncepčních dokumentů k tématu.
Zámečník již dříve uvedl, že v boji proti suchu má v regionu pomoci více než 40 projektů za půl miliardy korun. Dnešní schválený program je tak podle mluvčího Cagaly jedním z mnoha plánovaných.*

Vědci Technické univerzity v Liberci chtějí zmapovat zaniklé vodní prvky v krajině a přispět k jejich obnově. Cílem je určit polohu zmizelých vodotečí, rybníků, tůní a mokřadů, vystopovat meliorace a využít získaná data při posuzování efektivity zamýšlených úprav v krajině. Projekt by mohl pomoci vrátit do kraje vodu.

Univerzita chce na projekt žádat dotace z programu ministerstva životního prostředí, náklady odhaduje na šest milionů Kč. Výsledky by měly být nejpozději v prosinci 2022, řekl dnes mluvčí Libereckého kraje Filip Trdla.
Pokud projekt uspěje s žádostí o dotaci, zapojit by se do něj měl i Liberecký kraj, který se v posledních letech zaměřuje právě na podporu zadržení vody v krajině a boj proti suchu. Podle radního pro životní prostředí Jiřího Löffelmanna by se mohl kraj zapojit například výběrem vhodných testovacích lokalit na Českolipsku. Podílet by se mohl i na testování softwaru a převáděním výsledků výzkumu do praxe.
Vědci chtějí data zpracovat do specializovaných map, hledat ale budou i metody, jak zaniklé vodní prvky obnovit. "Výstupy projektu můžeme v budoucnu použít i pro možné hodnocení žádostí o dotaci z dotačního programu Podpora zadržování vody v krajině, ale také pro plánování toho, jak pečovat o maloplošná chráněná území ve správě úřadu," doplnil Löffelmann. V krajském programu na podporu zadržení vody v kraji bylo letos k dispozici přes 14 milionů korun. Dotaci získalo 23 projektů, na dalších sedm už peníze nezbyly.
Na Liberecké univerzitě nejde o první projekt zaměřený na vodu v krajině. V minulých letech zkoumali zdejší vědci spolu s kolegy z České zemědělské univerzity v Praze a drážďanské technické univerzity vodní zdroje v česko-německém příhraničí.

Odborníci z několika vědeckých institucí se budou zabývat vodou z drenáží ze zemědělských pozemků. Ta často znečišťuje povrchovou vodu, na druhé straně je možné její odtok regulovat a v době intenzivního sucha díky tomu část vody zadržovat v krajině. Na výzkumu se podílí i odborníci z Mendelovy univerzity v Brně. Informuje o tom tisková zpráva univerzity.

Cílem vědců je také snížit zatížení povrchových vod plošnými zdroji znečištění, mezi které patří i drenážní vody přitékající ze zemědělsky využívaných pozemků. Experti chtějí jednoduše využít principu regulace jejich odtoku, založeného na jednoduché konstrukční úpravě vložením nastavitelných regulačních prvků ještě v odvodněné ploše.
„Díky tomu bude možné snížit nejen odtok a zlepšit akumulaci vod, ale současně i zlepšit jakost povrchových vod snížením odnosu živin, aktivací samočistících procesů v půdě a spotřebou živin pěstovanými plodinami," uvedla Milada Šťastná, vedoucí Ústavu aplikované a krajinné ekologie AF MENDELU.
Vědci navrhnou efektivní management zahrnující konstrukční úpravu odvodňování zemědělských pozemků včetně manipulace s regulačními prvky. „Obojí při maximalizaci efektu zlepšení jakosti drenážních vod. Navržená řešení neomezí způsob využívání pozemku," uvedla Šťastná. Vědci si vybrali šest zkušebních lokalit, z toho dvě jsou na jižní Moravě, jedna z nich v Bzenci na Hodonínsku.
Intenzivní zemědělství dlouhodobě zatěžuje kvalitu povrchových vod, zejména díky dusíkatým hnojivům. Vhodná regulace odtoku plánovaná pro dílčí povodí může tento negativní jev v budoucnu zmírnit. Dalším pozitivním efektem je zadržení části vody v zemědělské krajině.
Výsledky pětiletého projektu, který podpořila částkou 16 705 000 Kč Národní agentura pro zemědělský výzkum (NAZV), budou známé v roce 2023. Projekt vede Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. Dále se na něm podílí Mendelova univerzita v Brně, Agroprojekce Litomyšl, spol. s r. o. a Česká zemědělská univerzita v Praze.*

Do vývoje souboru postupů TEACHER-CE pro prevenci rizik spjatých s vodou, ale i přípravu opatření pro zadržování vody v krajině se zapojili vědci z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity (FLD ČZU). Na dvouletém projektu spolupracuje osm evropských zemí. V tiskové zprávě to oznámila mluvčí ČZU Karla Mráčková.

TEACHER-CE navazuje na několik již ukončených projektů zaměřených na podobná témata. Podle hlavního řešitele za FLD Milana Lstibůrka mají dát čeští vědci výsledkům z již vytvořené platformy ucelenou podobu. "Bude se to posouvat a propojovat v úrovni krajiny. Plánujeme případové studie v Podyjí. Zaměříme se na různé parametry krajiny v oblasti hydrologie - tedy vod. Ale také třeba ohledně genofondu lesních dřevin," řekl Lstibůrek.
Vědec doplnil, že konečným cílem má být maximání podpora využití vhodných nástrojů za účelem přizpůsobení se klimatickým změnám. Poznatky vědců pomohou při plánování protipovodňových opatření či postupů v období sucha.
Podle manažera projektu Adama Kupery pak bude soubor postupů testován v celkem devíti pilotních akcích v různých státech. Na projektu spolupracují také zástupci obcí, měst, podniků, ministerstev, nevládních organizací a dalších institucí.
Koordinátorem projektu je Univerzita v Lublani. Vedle Česka a Slovinska se na něm podílí také Slovensko, Německo, Rakousko, Polsko, Itálie a Maďarsko. Projekt je spolufinancovaný z programu Interreg CENTRAL EUROPE.*

Stát vynaloží jednu až 1,5 miliardy korun na projekty zaměřené na zadržení vody v krajině. Většina peněz bude z evropského operačního programu Životní prostředí, projekty zajistí Státní pozemkový úřad. Novinářům to při návštěvě Nenačovic na Berounsku řekl ministr životního prostředí Richard Brabec.

"Podařilo se nám najít finanční prostředky možná až na sto projektů, které má připraveny nebo bude mít v nejbližší době připraveny Státní pozemkový úřad," uvedl Brabec. Poukázal na to, že tento úřad má nachystané projekty na budování retenčních nádrží, poldrů, menších vodních nádrží či protierozních opatření, na které neměl k dispozici dost peněz. Hlavní část prostředků by měl získat z operačního programu Životní prostředí, spolufinancování zajistí ministerstvo zemědělství.
Podobných projektů podle Brabce v ČR za posledních pět let vzniklo zhruba tisíc. Jedním z nich byly i úpravy Loděnického potoka u Nenačovic, které si dnes Brabec prohlédl spolu s premiérem Andrejem Babišem a ministry zemědělství Miroslavem Tomanem a dopravy Vladimírem Kremlíkem.
"Tímto vracíme vodu do krajiny," prohlásil premiér, který na místě zapochyboval o tom, zda očividně stojatá voda v korytě potoka vůbec někam odtéká. Cílem revitalizace bylo prodloužit na dvoukilometrovém úseku koryto zhruba o čtvrtinu a rozšířit ho až na 20 metrů. Voda díky tomu v krajině zůstává.*

Státní pozemkový úřad (SPÚ) buduje v katastrálním území obce Bořislav v rámci komplexních pozemkových úprav dvě vodní nádrže, suchý poldr, sedm přístupových cest a stezku a také odpočinkovou plochu s výraznou krajinotvornou funkcí. Projekt za více než 25 milionů korun má být oficiálně dokončen na konci září letošního roku. Uvádí to tisková zpráva úřadu.

„Vodní nádrž na Sabatzerově potoce se podařilo dokončit před termínem a díky povolení Odboru životního prostředí teplického magistrátu jsme mohli zahájit již nyní napouštění a zadržet v nádrži jarní vodu. Později by napouštění trvalo mnohem déle,“ vysvětlil důvod zahájení napouštění ústřední ředitel SPÚ Martin Vrba.
Jak dále zpráva uvádí, nádrž na ploše 9428 m2 v rokli mezi vrchem Stráž a Žimským vrchem má za úkol zadržovat vodu v krajině, zachycovat přívalovou vodu a zabránit splavům. Kromě retence a akumulace vody v krajině může nádrž sloužit v případě nutnosti i k protipožárním účelům. „Historicky zde nádrž bývala, někdy v 50. letech se jí však měla protrhnout hráz, a tak ji místo opravy zasypali. Při výstavbě jsme na torzo původní hráze narazili,“ doplnil Vrba.
Práce v Bořislavi však dále pokračují. „Druhou stavbou revitalizujeme staré nefunkční betonové koupaliště z 60. let minulého století. S novou přírodní podobou se nádrž mnohem lépe začlení do krajiny a vytvoří krásný funkční prvek pro vodní faunu i floru,“ přiblížil ústřední ředitel SPÚ funkci i druhé právě budované nádrže. Bořislavskou nádrž o ploše 1961 m2 doplní předřazený suchý poldr. Ten bude mít ochrannou retenční funkci, současně bude zachytávat i případné naplaveniny Bořislavského potoka a zpomalovat jeho průtoky při náhlém zvýšení hladiny. Projekt by měl být podle smluvní dokumentace dokončen do konce září letošního roku. „Vše zatím nasvědčuje tomu, že i druhou nádrž začneme napouštět dřív,“ pochválil práci teplické pobočky i zhotovitele Martin Vrba.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down