Funkci evropského ombudsmana zřídila Maastrichtská smlouva o Evropské unii podepsaná v roce 1992. Evropského ombudsmana jmenuje Evropský parlament po každých volbách, a to na dobu svého volebního období. V současné době zastává tento úřad Nikiforos Diamandouros.
Ombudsman přijímá stížnosti a podněty od kterékoli fyzické či právnické osoby sídlící v členském státě. Stížnosti se mohou týkat špatného řízení institucí či orgánů EU s výjimkou činnosti Soudního dvora. Při vyřizování stížnosti se ombudsman obrací přímo na dotčenou instituci, vede vyšetřování, hledá způsob, jak problém odstranit, v nezbytných případech předkládá návrh doporučení, na který je daná instituce povinna odpovědět podrobnou zprávou nejpozději do tří měsíců. Každý rok předkládá Evropskému parlamentu zprávu o činnosti svého úřadu za předcházející rok. Tu za loňský rok zveřejnil na inernetové stránce Evropské unie v uplynulých dnech.
Z ní vyplývá, že úřad Evropského ombudsmana loni obdržel celkem 3726 stížností. To podle zprávy představuje ve srovnání s rokem 2003 nárůst o 53 procent. Ze zvýšeného počtu stížností připadá asi 51 procent na deset nových členských států, které se k unii připojily na počátku loňského května. Zbývajících 49 procent z celkového zvýšení představuje nárůst kvanta stížností ze zemí evropské patnáctky, a tedy v podstatě skutečné meziroční zvýšení zájmu o služby úřadu Evropského ombudsmana ve srovnání s rokem 2003. Zpráva zdůrazňuje, že více než polovinu stížností obdržel úřad elektronickou poštou. V 3536 případech se na úřad obrátili přímo jednotliví občané, pouze 190 podání pocházelo od právnických osob, tedy od asociací a společností.
V téměř 70 procentech případů byl ombudsmanův úřad schopen pomoci tím, že sám zahájil vyšetřování, převedl stížnost na instituci kompetentní k jejímu vyřízení nebo dal radu, kam se má stěžovatel obrátit. Celkem 351 nových vyšetřování úřad zahájil během loňského roku, z toho osm z vlastní iniciativy. Většina stížností, které vedly k vyšetřování, se týkaly Evropské komise (69 procent všech šetření). Zpráva konstatuje, že tento podíl stížností odpovídá tomu, že komise je institucí, jejíž rozhodnutí ovlivňují život všech občanů i firem v unii. Dalších 58 stížností se týkalo instituce, která vybírá zaměstnance pro Brusel, 48 bylo namířeno proti Evropskému parlamentu a 22 proti radě EU.
Hlavní typy stížností na údajnou špatnou správu se týkaly nedostatku transparentnosti včetně odmítnutí informace (127 případů), diskriminace (106 případů), zpoždění (67 případů), nevyhovujících postupů (52 případů), zneužití úřední moci (38 případů), opomenutí v zajištění splnění závazků (37 případů), nedbalost (33 případů) a právní chyby (26 případů).
Loňský rok také ukázal zvýšení zájmu o informace. Přes 3200 jednotlivých žádostí o informace přišlo na úřad e—mailem ve srovnání s asi 2000 jak v roce 2003, tak i v roce předcházejícím.
V loňském roce uzavřel ombudsman 251 vyšetřování. Podnětem pro 247 z nich byly došlé stížnosti a zbývající čtyři zahájil úřad z vlastní iniciativy. Ve 113 případech došel úřad k závěru, že ke správnímu pochybení nedošlo.
