Sto let zemědělského výzkumu

Cílem konference ke sto letům českého zemědělského výzkumu, která se uskutečnila minulý týden na půdě České zemědělské univerzity v Praze – Suchdole, je diskutovat především roli výzkumných institucí v informačním procesu, a to jak jejich výzkumné a vývojové roli, tak v oblasti přenosu do praxe, uvedl ředitel Ústavu zemědělské ekonomiky a informací Jan Šlajs ve svém videovstupu na zahájení konference při příležitosti významného výročí tohoto ústavu a ohlédl se zpět do jeho historie.

Uplynulo celé jedno století od doby, kdy na základě rozhodnutí vídeňského Ministerstva orby zahájil v rámci Království českého činnost Ústav pro zemědělské účetnictví. Na něj pak vznikem Československa navazuje instituce s celostátní působností, která si klade za cíl soustavně rozvíjet činnost směřující ke sledování ekonomických problémů v zemědělství. V roce 1919 byl zřízen zemědělský ústav účetnicko-spravovědný (ZÚÚS), který byl v roce 1951 přejmenován na Výzkumný ústav ekonomiky. S tímto názvem fungoval asi 20 let a byl až v rámci federálního uspořádání reorganizován na Výzkumný ústav ekonomiky zemědělství a výživy. V roce 1993 v souvislosti s rozpadem Československé republiky se ústav vrací ke svému původnímu názvu VÚZE a pod tímto označením působí dalších 15 let až do první poloviny roku 2008. Současný Ústav zemědělské ekonomiky informací (ÚZEI) vznikl k 1. červenci 2008 v rámci reorganizace. Na základě opatření ministerstva zemědělství došlo ke změně státní příspěvkové organizace Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky na Ústav zemědělské ekonomiky a informací a ke sloučení Ústavu zemědělské ekonomiky a informací s Ústavem zemědělských a potravinářských informací při zachování právní kontinuity ÚZEI.
Stoleté výročí je vhodnou příležitostí na zamyšlení nad jeho činností, která byla a je nerozlučně spjata nejen s vývojem ekonomického poznání v našem zemědělství, ale i s vývojem zemědělské ekonomické vědy vůbec. ZÚÚS vznikl na základě vládního nařízení jako jeden ze sedmi státních zemědělských ústavů a tedy i základní ekonomické poznatky byly rozvíjeny v návaznosti na výsledky ostatních odvětví zemědělské vědy, výzkumu a praxe. Nelze nevzpomenout, jak celá řada institucí založených v předmnichovské republice byl po roce 1948 ZÚÚS z politických pozic podroben ostré kritice se zdůvodněním, že … ústav nesloužil a ani nemohl sloužit zájmům a potřebám pracujícího rolnictva a venkovské chudiny, přičemž však již od prvopočátku se základní koncepce opírala o poznatky předních evropských agrárních ekonomů. První průkopníci nově vznikajícího vědního oboru nezůstali pozadu za světovým poznáním a jmenovitě se sluší připomenout zásluhy profesora Ing. V. Brdlíka, prvního ředitele ústavu a prvního poválečného ředitele prof. Ing. Františka Loma.
Následující zhruba čtyřicetileté období od počátku 50. let až po konec 80. let minulého století bylo obdobím zásadních strukturálních změn československého zemědělství doprovázených násilnou kolektivizací stalinského typu. Dochází nejen ke změním v institucionálním uspořádání ústavu, ale k zásadním změnám ve výzkumném zaměření, kdy předválečný, převážně rodinný model obhospodařování půdy byl nahrazen tzv. socialistickými zemědělskými podniky – jednotnými zemědělskými družstvy a státními statky. Po celé toto období docházelo u nás k zásadní destrukci rolnického stavu s vážnými dopady na národní hospodářství, k jeho faktické likvidaci s těžkými důsledky na sociální pozici.
Se zánikem komunistického systému se československé zemědělství v rámci pluralitní demokracie transformuje do podmínek tržní ekonomiky při zásadních změnách v podnikatelských strukturách. K výrazným změnám dochází i v zaměření agrárně ekonomického výzkumu, je nově organizován na tržních principech a od 1. ledna 1993 dochází z rozhodnutí ministerstva zemědělství k ustanovení ústavu, který se vrací k názvu VÚZE. Obecně lze uzavřít, že ústav trvale ovlivňoval vývoj vědního oboru zemědělské ekonomiky v oblasti teorie i praxe.
Nyní se ÚZEI zabývá celou řadou činností, mezi ně v současnosti patří především zpracovávání podkladů souvisejících s připravovanou novou společnou zemědělskou politikou. Ústav disponuje prakticky ověřovanými modelovými situacemi a na vyžádání ministerstva zemědělství je schopen kvantifikovat dopady navrhovaných agrárně ekonomických opatření na agrární sektor ČR. Dlouhodobě poptávanou činností se stal monitoring cen zemědělských výrobců, cen průmyslových výrobků nebo spotřebitelských cen ve srovnání s vybranými státy EU a celá řada dalších aktivit.