Venkov stojí v pozadí zájmu a nic se na tom nezlepší, spíše naopak. Tak hodnotí někteří představitelé jihomoravských obcí či mikroregionů krok premiéra Petra Nečase, jenž požádal o přesunutí části peněz na léta 2014 až 2020 z Programu rozvoje venkova do kohezních fondů. Jde o 300 milionů eur (zhruba 7,5 miliardy Kč).
Premiér sice slíbil, že částka bude venkovu vyplacena z jiných fondů. Ovšem jak konkrétně budou možnosti čerpání peněz vypadat, není jasné. Návrh se bude upravovat ještě ve druhé polovině tohoto roku a schvalovat patrně na začátku roku příštího. "Je to pokračování politiky, která posouvá venkov na vedlejší kolej. Dívám se na tyto kroky skepticky," řekl technicko-administrativní pracovník Regionu Podluží a předseda Místní akční skupiny Dolní Morava Josef Smetana.
Akční skupiny, které rozdělují evropské peníze mezi podnikatele, neziskový sektor a samosprávu na venkově, měly v letech 2007 až 2013 k dispozici z Programu rozvoje venkova několik milionů korun ročně. "Ministerstvo zemědělství navrhuje pro nadcházející období financování venkova pomocí metody Leader jen v rozsahu nutných pěti procent z tohoto programu, což při podpoře všech místních akčních skupin bude představovat zhruba tři miliony korun pro skupinu ročně. Naším cílem bylo získat v novém období více prostředků na podporu venkova, ale zatím se děje pouze to, čeho jsme se obávali," řekl Smetana.
Myslí si, že pro většinu obcí bude mnohem obtížnější dosáhnout na peníze standardní cestou, a k dotacím se tak snadněji dostanou jiné zájmové skupiny než venkov. "V současné době existuje typologie českého území prosazovaná ministerstvem pro místní rozvoj, která dělí obce a města do tří kategorií. Převážná část obcí je zde označena jako stabilizované oblasti, což jim výrazně ztíží či úplně znemožní budoucí čerpání dotací. Periferní oblasti, tedy obce zhruba do 500 obyvatel, na dotace sice dosáhnou, ale vzhledem k jejich velikosti a nedostatku vlastních prostředků potřebných ke spolufinancování bude jejich možnost čerpání značně omezená," obává se Smetana. Třetím typem jsou rozvojové oblasti, které by podle této metodiky měly být tahounem rozvoje svého okolí.
Proti tomuto vládnímu návrhu už vznikla tzv. Druhá zlínská výzva, která chce změnit koncepci podpory venkova. "Snažíme se zvednout vlnu mezi starosty. Nelíbí se nám, že se centrální orgány snaží omezit podporu venkova na nejnižší možnou úroveň," uvedl starosta Kobylnic a předseda regionu Cezava Lubomír Šmíd.
Méně peněz pro venkov by znamenalo méně pracovních míst a příležitostí. "Za posledních 20 let se hodně zlepšila infrastruktura. Myslím, že nastává čas na takzvané měkké projekty, tedy různé vzdělanostní či projekty pro seniory," míní Šmíd. Na jaké však budou peníze, si netroufá vůbec odhadnout.
Peníze z Programu rozvoje venkova mají pro regiony tu výhodu, že jsou určené přímo pro venkov a místní projekty. Z kohezních fondů lze dotovat i projekty, které s rozvojem venkova nesouvisí, například dopravní stavby. "Program Leader byl velmi účinným nástrojem na rozdělování peněz a je zbytečné to dělat jinak. Získání peněz bude patrně složitější, čímž se venkovu dostane peněz méně," obává se projektová manažerka Židlochovic Jana Richterová