Stopy léků mění chování ryb

Běžný lék proti úzkosti, jehož stopové množství končí v řekách a potocích, mění způsob, jakým se chovají ryby. Zjistili to švédští vědci, o jejichž výzkumu informoval list The Wall Street Journal. Laboratorní testy s říčními okouny zjistily, že široce předepisovaný lék oxazepam ze skupiny benzodiazepinů sice ryby zklidní, ale zároveň v nich posiluje antisociální chování a zvyšuje jejich zranitelnost vůči predátorům.

Do vodních zdrojů se běžně dostávají všechny druhy léků, když lidé zbylé přípravky spláchnou do záchodu, anebo jich stopové množství vymočí. Studie vědců, kterou zveřejnili v časopise Science, se soustředila na "dříve podceňované dopady" psychiatrických léků v odpadních vodách na vodní živočichy.
"Běžně je okoun plachá ryba, která loví v hejnech, ale ti jedinci, kteří plavou ve vodách s oxazepamem, se stávají nebojácnějšími," řekl ekolog Tomas Brodin z univerzity ve švédském městě Umea.
Oxazepam, který se na trhu v různých zemích objevuje pod celou škálou obchodních jmen, se všeobecně používá od 60. let minulého století k léčbě návalů paniky, úzkosti a nespavosti.
V posledních letech američtí vědci našli rezidua více než stovky léků ve zdrojích pitné vody, a to včetně antibiotik, hormonů, antikoncepce a steroidů. Zatím se ale nenašly důkazy, že by představovaly nějaké zdravotní riziko pro člověka.
Nový výzkum nicméně naznačuje, že i mizivé množství léků upravujících náladu - hluboko pod hladinou toho, co by mohlo ovlivnit lidské zdraví - může mít vliv na chování volně žijících živočichů.
Brodin s kolegy ve své studii nejprve testovali volně žijící evropské okouny ulovené ve švédské řece Fyris a zjistili, že jejich tkáně obsahují více než šestinásobek množství oxazepamu, než kolik se běžně vyskytuje v odebraných vzorcích vody. Aby vyzkoušeli dopad tohoto léku, vypustili mladé okouny do laboratorních nádrží s různě vysokým množstvím oxazepamu.
V těchto laboratorních podmínkách se ryby chované v nádržích s oxazepamem stranily ostatních, byly méně ustrašené a chovaly se odvážněji. Mnohem častěji byly ochotné opustit bezpečné útočiště, uvedli vědci. Stravu také přijímaly mnohem chvatněji, což by mohlo změnit to, jak přežijí ve volné přírodě.
"Když používáme farmaceutické přípravky, nikam záhadně nezmizí," řekl spoluautor studie Jerker Fick. "Tohle je globální problém."