O ekologické pěstování vína je mezi vinaři stále větší zájem. Letos se plocha registrovaných biovinic rozšíří o zhruba 400 na 900 hektarů. Uvedl to předseda Ekovínu, dříve Svazu integrované produkce hroznů a vína, Milan Hluchý.
Připomněl, že Ekovín nedávno společně s rakouskými kolegy podal žádost o čerpání dotací z evropských fondů na ochranu přírody pomocí ekologizace vinohradnictví. Cílem projektu je rozšíření výskytu chráněných druhů rostlin a živočichů, které se na jihu Moravy nacházejí na celkem 23 maloplošných chráněných územích. "Vinohrady by mohly fungovat jako jakýsi most mezi těmito lokalitami, kde dochází vlivem nedostatečné genetické výměny k postupnému zániku vzácných druhů. Například na území CHKO Pálava za posledních sto let vyhynula nebo je dnes vyhynutím ohrožena zhruba polovina ze 140 druhů motýlů," řekl Hluchý.
Ekologicky dnes pěstuje vinnou révu na asi 500 hektarech zhruba 30 vinařů. Drtivá většina z nich se ale nachází ve tříletém přechodném období, v němž vinice musejí splňovat podmínky bioprodukce, ale výrobky z něj nelze jako biovýrobky označit. V letošním roce by do tohoto mezidobí mělo vstoupit dalších asi 400 hektarů.
"Certifikovaná biovína tak dosud vznikají jen u čtyř vinařů na asi 19 hektarech. Po letošní sklizni se tento počet zvýší o dalších 210 hektarů, které ukončí tříleté přechodné období," řekl Hluchý. Podíl biovinic se tak zvýší na 2,5 procent z celkového množství vinic v Česku. Například v Německu se biovína vyrábějí na pěti procentech vinic, v Rakousku na sedmi procentech. Na hektar biovinice dostanou pěstitelé v závislosti na kurzu eura kolem 22 tisíc korun za rok. U integrované produkce je to asi o třetinu méně. Zemědělci přecházejí na biovýrobu nejen kvůli vyšším evropským dotacím, ale také kvůli vyšší poptávce po zdravých potravinách. Tuzemská produkce nedokáže pokrýt poptávku, a většina biovín se tak musí do ČR dovážet ze zahraničí.
