Strategie regulace zaplevelení

Kukuřice je plodinou s celosvětově velkým významem, a tudíž i důležitým segmentem trhu pro výrobce pesticidů. Vývoj nových účinných látek herbicidů je proto výrazně orientován právě na tuto plodinu, což je hlavním důvodem poměrně dynamického používání nových herbicidů, které velmi často obsahují nové účinné látky. To umožňuje zavádění nových trendů v regulaci plevelů v kukuřici mnohem pružněji než v ostatních (celosvětově méně pěstovaných) plodinách.

Požadavky kladené na nové herbicidy jsou stále přísnější. Důležitá je především vysoká účinnost na široké spektrum plevelů, včetně rezistentních populací. Stále větší pozornost je věnována ochraně prostředí a necílových organismů a také uživatelskému komfortu nových přípravků. Na druhou stranu je postupně ukončována platnost registrací mnoha půdním herbicidům s dlouhým poločasem rozpadu a větší pohyblivostí v půdě. Jde především o triazinové herbicidy (atrazin, prometryn, atd.), ale i herbicidy z jiných chemických skupin, které budou zřejmě v budoucnu ze seznamu povolených přípravků vyškrtnuty (administrativa EU).
Plevelné spektrumV současné době je v ČR registrováno do kukuřice dostatečné množství herbicidů, které pokrývá téměř celé plevelné spektrum plevelů běžně se v kukuřici vyskytujících. Přesto nebo právě proto je velmi důležitý správný výběr účinné látky, ale také termínu aplikace s ohledem na konkrétní plevelné spektrum pozemku, pěstební podmínky a technologii pěstování.
Plevelné spektrum kukuřice bývá poměrně úzké, typické jsou především merlíky, laskavce, rdesna a ježatka kuří noha. Lokálně mohou způsobovat problémy také další pozdní jarní plevele, především bažanka roční, durman obecný, či mračňák Theophrastův, které mohou vzcházet z poměrně velké hloubky, čímž se stávají odolnější vůči preemergentním herbicidům. Problémy bývají také s vytrvalými pleveli, především pýrem plazivým a pcháčem rolním.
K typickým plevelům kukuřice patří také opletka obecná – velmi odolná vůči celé řadě půdních i listových herbicidů. Výše uvedené plevelné spektrum je však charakteristické především pro typické kukuřičné oblasti. V méně vhodných polohách pro pěstování kukuřice (vyšší polohy), nebo na lokalitách s nižším zastoupením okopanin v osevním sledu je nutné počítat s vyšším výskytem především ozimých a časných jarních plevelů, které při vysoké intenzitě zaplevelení a vhodných vláhových podmínkách na počátku vegetace mohou kukuřici také výrazně konkurovat.
Meziporostní období
Vzhledem k obvykle poměrně dlouhému meziporostnímu období (období mezi sklizní předplodiny a setím kukuřice) je možné provést regulaci plevelů, především pýru plazivého již v tomto období. Škodlivost pýru plazivého nespočívá pouze v přímém konkurenčním působení, ale rostliny pýru ovlivňují plodinu také tím, že do půdy vylučují látky, které působí na ostatní rostliny toxicky. Tyto látky se uvolňují do půdy i po odumření pýru. Z toho důvodu může na silně zaplevelených pozemcích pýrem dojít k růstové depresi kukuřice, potažmo výnosu i v případě včasného a účinného postemergentního ošetření (sulfonylmočoviny).
Proto je vhodné silně zaplevelené pozemky pýrem ošetřit herbicidem ještě před založením porostu kukuřice. Pýr plazivý je na listové neselektivní herbicidy (Roundup, Dominator, Clinic, Touchdown, atd.) vysoce citlivý již v relativně nízkých dávkách, aby však bylo ošetření dostatečně účinné a dlouhodobé, je třeba aplikaci správně načasovat. Aplikaci lze provést přímo na strniště předplodiny, avšak vhodnější je zaplevelený pozemek nejprve zdiskovat, rozřežeme dlouhé oddenky pýru, u kterých tak dojde k porušení jejich dormance a následně k masovému vzcházení pýru. Následná aplikace neselektivních listových herbicidů je pak daleko účinnější (menší regenerace). Nižší účinnost neselektivních listových herbicidů bývá častá za sucha (vyšší dormance oddenků), v takovém případě, nebo pokud byla předplodina sklizena příliš pozdě, je vhodné provést aplikaci až na jaře. I tehdy však platí, že oddenky pýru by měly být rozřezány (nejlépe ještě na podzim) a aplikace by měla být provedena až po masovém vzejití pýru (počátek dubna).
Preemergentní ošetření
Preemergentní herbicidní ošetření kukuřice se provádí především při velmi časném setí nebo při pěstování ve vyšších a pro růst kukuřice méně příznivých polohách (velmi dlouhá doba od setí do vytvoření tří až čtyř listů kukuřice). Preemergentní ošetření může být také účelné v podnicích s velkou výměrou kukuřice (rozložení pracovních operací), nebo na pozemcích s velmi vysokou intenzitou zaplevelení jednoletými pleveli.
Počet herbicidů určených k preemergentní aplikaci v kukuřici postupně klesá (vyřazování triazinových herbicidů) a tento trend bude zřejmě pokračovat i do budoucna. Částečně jsou však tyto herbicidy nahrazovány novými, moderními a ekologicky přijatelnějšími přípravky, které jsou však určeny především k časnému postemergentnímum ošetření, přestože je jejich preemergentní aplikace také možná. Z triazinových herbicidů je v současné době registrován pouze Click (terbuthylazin) a Gardoprim (obsahuje mimo terbuthylazinu také metolachlor). Oba přípravky jsou velmi selektivní ke kukuřici a lze jimi ošetřovat prakticky bez ohledu na její růstovou fázi. Levnější variantou preemergentního ošetření jsou acetamidy (Lasso, Guardian, Trophy, Dual, Outlook atd.), které však pokrývají užší plevelné spektrum (především jednoleté plevelné trávy). Účinnost těchto přípravků je výrazně ovlivněna půdní vlhkostí, navíc již vzešlé plevele nemusí být dostatečně potlačeny. Poměrně novým herbicidem k preemergentnímu ošetření kukuřice je Merlin (isoxaflutole). Tento herbicid se vyznačuje relativně výhodným poměrem ceny a účinnosti na velmi široké plevelné spektrum, vysokou spolehlivostí i v sušších podmínkách (nízká těkavost a fotodegradace). Určitým problémem tohoto herbicidu však je nižší selektivita ke kukuřici, především na půdách s vyšším pH a po vysokých srážkách po aplikaci. Pokud je však aplikován v registrované dávce (do 130 g/ha), pak příznaky obvykle odezní do dvou až tří týdnů a k ovlivnění výnosu nedochází. Problémem však mohou být přestřiky na souvratích, které jsou velmi často utužené a mělčeji zaseté. Kombinace těchto nepříznivých faktorů může vést k silnému poškození kukuřice a k výnosové depresi.
V řadě případů může být vhodná také strategie následného postemergentního ošetření po preemergentní aplikaci herbicidů s užším plevelným spektrem (Lasso, Guardian, Trophy, Dual atd.), případně snížené dávky širokospektrálního herbicidu (Gardoprim, Merlin atd.). Preemergentní aplikace v takových případech plní funkci jakési pojistky. Tato strategie je sice o něco nákladnější, ale porost je udržován bez plevelů od počátku vegetace a zvýší se jistota potlačení širšího spektra plevelů, a to i při rozvleklém vzcházení plevelů, vyšší intenzitě zaplevelení, nebo pokud nepříznivé počasí oddálí postemergentní ošetření.
Postemergentní ošetření
Poměrně dynamický vývoj nových herbicidů do kukuřice vytváří stále větší prostor pro využití postemergentního ošetření. Plevele lze velmi spolehlivě regulovat až do fáze asi 6. listu kukuřice (dvouděložné plevele do 4 až 8 pravých listů, plevelné trávy do počátku odnožování). Ošetření v pozdějším období již nemusí mít dostatečnou účinnost a navíc v té době již dochází k výraznému konkurenčnímu působení plevelů, které může velmi působit na výnos. Vzhledem ke stále se zvyšujícímu zaplevelení vytrvalými pleveli (nedostatečné a nekvalitní zpracování půdy) a rozvleklému vzcházení řady pozdních jarních plevelů (ježatka kuří noha, laskavce atd.) se postemergentní herbicidní ošetření kukuřice stává stále větší nutností. Ke klasické postemergentní aplikaci se používají především sulfonylmočoviny (MaisTer, Milagro, Titus atd.), které vedle účinnosti na dvouděložné plevele vykazují také vysokou účinnost na plevelné trávy, především ježatku kuří nohu a pýr plazivý. Mezi sulfonylmočovinami však existují výrazné rozdíly v šířce plevelného spektra, což se obvykle odráží v ceně přípravku. Pro dosažení účinnosti deklarované výrobcem je však třeba sulfonylmočovinové herbicidy aplikovat společně s adjuvantem (tak, jak je doporučováno výrobcem), který zvyšuje a urychluje příjem přípravku (platí především pro WG formulace), v opačném případě se účinnost snižuje a odrostlejší trávy a plevele tvořící silnější voskovou vrstvičku (merlík bílý) nemusí být dostatečně potlačeny.
Použití adjuvantu je obzvláště důležité, pokud aplikace následuje po delším bezesrážkovém období. Vedle výběru vhodného herbicidu a jeho dávky rozhoduje o úspěšnosti herbicidního ošetření také zvolená dávka postřikové jíchy, zejména ve vztahu k použitému adjuvantu. Při vysoké intenzitě zaplevelení pýrem plazivým je vhodné s aplikací příliš neotálet (velmi časné konkurenční působení a alellopatické působení pýru). Účinnost většiny sulfonylmočovinových herbicidů klesá s rostoucí růstovou fází plevelů. V pozdějších růstových fázích je pro dosažení dostatečné účinnosti na dvouděložné plevele (především vytrvalé) nutná TM kombinace s růstovými herbicidy (Lontrel, Banvel, Mustang atd.), případně použít směsné přípravky (Titus Plus, Arkem atd.). Na přerostlé merlíky vykazuje vysokou účinnost herbicid Pardner.
Sulfonylmočoviny i růstové herbicidy však mohou při předávkování (přestřiky) nebo špatných aplikačních podmínkách (extrémně vysoké nebo nízké teploty po aplikaci) způsobovat výrazné poškození kukuřice. Škody způsobené sulfonylmočovinami se projevují krátkodobým prožloutnutím nejmladších listů brzy po aplikaci, následně dochází k jejich krabacení (podobné jako poškození bzunkou ječnou) a celá rostlina je zbrzděna v růstu. Daleko markantnější je poškození způsobené růstovými herbicidy, především 2,4-D. Do pletiv kukuřice pronikají tyto herbicidy snadněji než do pletiv úzkolistých obilnin, a proto jsou projevy fytotoxicity po jejich aplikaci poměrně časté. Poškození růstovými herbicidy se projevuje nevratným kroucením a ohýbáním celých rostlin a tvorbou anomálií na vzdušných (opěrných) kořenech. Kukuřice je na ošetření růstovými herbicidy citlivější, především v pokročilejších růstových fázích (prodlužovací růst). Mezi hybridy kukuřice existují poměrně výrazné rozdíly v citlivosti jak na sulfonylmočoviny, tak růstové herbicidy. Značné rozdíly jsou samozřejmě také mezi jednotlivými herbicidy, resp. účinnými látkami.
Časné postemergentní ošetření (EPOST)
Pod pojmem časné postemergentí herbicidní ošetření kukuřice rozumíme velmi časné ošetření (kukuřice má obvykle 2 až 3 listy a podobně jako plevele). Jde o nový trend, který slučuje řadu výhod klasického preemergentního a postemergentního ošetření: 
- ošetřujeme cíleně vzešlé plevele; plevele jsou potlačeny před svým možným konkurenčním působením,
- snižuje se riziko selhání vlivem sucha,
- v raných růstových fázích jsou plevele velmi citlivé na většinu herbicidů,
- obvykle není třeba opravných zásahů,
- atd.
Aby však bylo ošetření dostatečně účinné a nedocházelo ke vzcházení nových rostlin plevelů, je třeba vhodná volba herbicidů, případně jejich TM kombinace. Dále je třeba brát ohledy na selektivitu herbicidů ke kukuřici, která u řady sulfonylmočovin a růstových herbicidů není příliš vysoká. Ve všech těchto ohledech se jeví jako velmi perspektivní nové herbicidy, které by mohly být během několika let zavedeny na český trh. Jde především o moderní HPPD inbibitory (obvykle tryketony), často obohacené ještě o další účinnou látku. V současnosti je z této skupiny herbicidů registrován k EPOST aplikaci pouze herbicid Callisto (mesotrione), který se vyznačuje vysokou selektivitou ke kukuřici. Nejvyšší účinnost vykazuje tento herbicid krátce po vzejití plevelů (nejlépe ve fázi 2 až 4 pravých listů plevelů). V tomto termínu je obvykle dosahováno velmi vysoké účinnosti na široké spektrum plevelů, včetně ježatky kuří nohy, ovšem reziduální působení nemusí být dostatečně dlouhé. Především při pomalejším zapojování řádků kukuřice (chladné počasí) a vysoké půdní zásobě semen plevelů mohou vzcházet nové plevele, které se sice v dobře zapojených porostech příliš neuplatní, přesto se mohou reprodukovat (zdroj zaplevelení pro další roky). Naopak při opožděné aplikaci herbicidu Callisto (počátek odnožování ježatky) dochází často k regeneraci plevelů a konečná účinnost nemusí být dostatečná, především u ježatky kuří nohy.
Vedle herbicidu Callisto a herbicidů uvedených v předchozí kapitole (nižší selektivita) lze postemergentně aplikovat i další herbicidy používané původně především preemergentně (Gardoprim, Click, Lasso, Trophy, Guardian atd.). Dostatečná účinnost těchto přípravků je však podmíněna velmi ranou růstovou fází plevelů (nejlépe vzcházení, maximálně 1 až 2 pravé listy).
Rezistence plevelů
Závažným problémem, se kterým se můžeme stále setkat na řadě kukuřičných polí, je rezistence plevelů vůči dlouhodobě používanému herbicidu, resp. skupině herbicidů (herbicidy se stejným místem účinku). V současnosti nejčastější je u nás rezistence vůči PS II-A inhibitorům (triaziny), kterou způsobilo jejich masivní používání v 70. a 80. letech minulého století, navíc ve velmi vysokých dávkách, a monokulturní pěstování kukuřice (na jednom pozemku byla pěstována několik let po sobě). Takto vyselektované (rezistentní) populace plevelů (merlík bílý, laskavec ohnutý, ježatka kuří noha atd.) bývají sice konkurenčně slabší (v porovnání s nerezistentními rostlinami), ovšem pokud jsou nerezistentní plevelné rostliny z porostu herbicidem odstraněny, mohou se rezistentní plevele velmi snadno uplatňovat a způsobovat stejné škody a následně obohacovat půdní zásobu semeny, které v dalších letech mohou způsobit, při opakovaném použití stejného nebo podobného herbicidu, mnohem vyšší zaplevelení. Výběr herbicidu by proto měl být z dlouhodobého hlediska volen cíleně, vhodné je především střídání herbicidů s odlišným místem účinku. Samotná účinná látka mnohdy není rozhodující vzhledem k tomu, že je poměrně častá tzv. křížová rezistence (proti různým účinným látkám se stejným místem účinku). Z hlediska rezistence lze do budoucna předpokládat problémy s ALS inhibitory (sulfonylmočoviny) a především s glyfosáty, to v souvislosti s jejich masivním používáním nejen v meziporostním období (jako neselektivní herbicidy, ale zejména se zavedením GM kukuřice s rezistencí vůči glyfosátu. V USA, kde jsou GM plodiny pěstovány řadu let, se tento problém již objevil a bylo nutné jej řešit další genetickou manipulací (rezistence vůči několika účinným látkám).
GM kukuřice a regulace plevelů
Přestože v ČR podobně jako v celé EU není pěstování geneticky modifikovaných (GM) plodin dosud příliš rozšířeno (v řadě zemí je dokonce zakázáno), celosvětově se tato technologie stále více uplatňuje. Především v zemích Severní a Jižní Ameriky jsou plochy GM kukuřice poměrně velké a rok od roku se zvyšují.
U nás jsou v současnosti povoleny pouze tzv. Bt-odrůdy kukuřice s genem rezistence vůči živočišným škůdcům (především zavíječ kukuřičný). Pěstování však podléhá přísným administrativním opatřením, a proto se v roce 2006 (první rok pěstování) pěstovaly takto upravené odrůdy na ploše asi jen 1200 ha. GM odrůdy s vpravenou rezistencí k úč. látce glyfosát (Roundup Ready®) a glufosinát (Liberty Link®) se však dosud v ČR komerčně pěstovat nemohou. Přesto je vhodné na tomto místě připomenout přínosy a potenciální rizika spojená s pěstováním kukuřice s genem rezistence vůči výše uvedeným úč. látkám herbicidů, neboť lze jejich zavedení v nejbližších letech předpokládat. Významným přínosem této technologie je zjednodušení chemické ochrany proti plevelům tím, že volba herbicidu je předem daná a na pěstiteli je pouze volba dávky a termínu aplikace. Přestože obě uč. látky potlačují velmi široké spektrum plevelů (jedná se o tzv. neselektivní herbicidy), existují značné rozdíly v citlivosti jednotlivých plevelných druhů, které se projevují především při použití nižší dávky herbicidu a při aplikaci na přerostlé plevele. Určitou nevýhodou může být minimální reziduální působení obou úč. látek na nově vzcházející plevele, což může vést k sekundárnímu zaplevelení, především řidších a mezerovitých porostů. Na druhou stranu jsou tyto herbicidy poměrně šetrné k životnímu prostředí (rychlá mikrobiální degradace v půdě). Největším rizikem pěstování GM plodin je potenciální nebezpečí nekontrolovatelného přenosu vloženého genu do genomu příbuzných rostlin (okolní kukuřice, plevele, okolní fauna atd.), což by mohlo zásadním způsobem narušit druhovou skladbu fauny agrofytocenóz, ale také okolních biotopů.

Tato práce vznikla za podpory projektu MSM 6046070901

Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.
Doc. Ing. Josef Soukup. CSc. Česká zemědělská univerzita Praha
Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů
katedra agroekologie a biometeorologie