Na pomezí Kladenska a Rakovnicka vznikla "chytrá krajina", která poskytuje data pro mírnění dopadů klimatických změn. Systémy fungující přímo v krajině v okolí farmy České zemědělské univerzity (ČZU) ukazují, jak je možné bránit například vysychání krajiny nebo erozi. Poznatky z komplexního výzkumu by měly být použitelné i pro zemědělce. Zásadní jsou také zjištění ohledně budoucího vývoje změn klimatu. Uvedl to vedoucí projektu nazvaného Pilotní farma Amálie – aplikace konceptu Chytré krajiny Petr Máca z Fakulty životního prostředí ČZU.
Výzkum v oblasti u Lán na Kladensku a Rudy na Rakovnicku pokračuje osmým rokem. Nyní vědci vyhodnotili tříletý projekt, výzkum bude pokračovat dál. Je významný nejen velikostí plochy, ale i vztahem k mnoha vědním oblastem. "Multioborový přístup ve sběru dat nám nyní umožňuje zodpovědně vyhodnocovat údaje z mnoha desítek čidel a senzorů, které monitorují celé spektrum hydrologických a meteorologických veličin. Díky instalované 5G síti jsme připraveni ovládat zavlažování Amálie dle měnících se hydrologických poměrů v blízké budoucnosti doslova na dotyk prstu," podotkl Máca.
Síť 5G pro Amálii umožní nejen přenosy velkého množství dat, ale i dálkové ovládání zemědělských strojů a měřicích přístrojů a další zásahy v reálném čase. Přístroje měří třeba vlhkost půdy, množství odpařené vody nebo pohyb půdy při erozi. K opatřením, která se v "chytré krajině" testují, patří nektarodárné biopásy, systematicky vysázené stromy nebo moderní závlahové soustavy, které mohou být ovládané umělou inteligencí.
Výzkum je složený z mnoha národních i mezinárodních projektů, náklady zatím byly zhruba 160 milionů korun, mezi zdroji jsou třeba takzvané norské fondy. "Další nezbytný krok k syntéze poznatků a úspěšnému uvedení do praxe v podobě precizního zemědělství je studium komplexity vztahů všech složek prostředí - půdy, vody, organismů a klimatu. Aby bylo možné úspěšně zvládat rizika, potřebujeme celostní přístup s využitím principů cirkulární ekonomiky a obnovou zdrojů," doplnil Máca.*
