21.06.2013 | 07:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Stres jako důsledek zhoršení welfare

V současné době je při chovu drůbeže, stejně jako při chovu jiných druhů hospodářských zvířat, kladen velký důraz na sledování faktorů a podmínek vnějšího prostředí. Jejich narušení může mít za následek zhoršení welfare a vyvolání stresové reakce zvířat jako odpověď na nevhodné prostředí.

S mnoha specifickými problémy z pohledu ochrany zvířat a jejich welfare je možno se setkat v intenzivních velkochovech drůbeže, především při výkrmu brojlerových kuřat.

Teplotní stres
 
Kuřecí brojleři jsou dnes typicky chováni ve velkých skupinách (5000 až 50 000 zvířat v hejnu) na podestýlce a dosahují porážkové hmotnosti 1,8 až 3 kg asi ve 42 dnech.
Ke konci výkrmu bývá hustota ptáků na plochu velmi vysoká a z tohoto důvodu může u drůbeže docházet k problémům s agresivitou ve formě soubojů, vyklovávání peří a kanibalismu.
Mezi nejdůležitější faktory z hlediska vnějšího prostředí zvířat patří mikroklimatické podmínky, k nimž se řadí teplota prostředí, relativní vlhkost vzduchu, kvalita vzduchu, světlo a světelný režim.
Pro drůbež má z mikroklimatických faktorů největší význam tepelný režim, který tvoří teplota a vlhkost vzduchu, teplota ohraničujících prostorů a proudění vzduchu.
Teplota vzduchu je jedním z nejdůležitějších faktorů vnějšího prostředí především při výkrmu brojlerů, ale i při chovu ostatních druhů hospodářské drůbeže.
Tento faktor může spolu s ostatními faktory tepelného režimu významně ovlivnit metabolismus zvířat a následně i jejich užitkovost.
Drůbež je velmi citlivá na kolísání teplot vnějšího prostředí, což je způsobeno tím, že mechanismy regulace tělesné teploty jsou u ptáků odlišné od termoregulace savců.
Ptákům chybí především schopnost pocení, kterým se savci zbavují 40–90 % přebytečného tepla. Rovněž regulace výdeje tepla kůží pomocí vazodilatace je u ptáků v důsledku pokrytí povrchu těla peřím značně omezena.
Působení těchto faktorů se může uplatňovat jak dlouhodobě při chovu a během výkrmu drůbeže, tak i krátkodobě. Vysoká hustota ptáků ke konci výkrmu ovlivňuje také mikroklimatické podmínky vykrmované drůbeže, zejména teplotu prostředí a relativní vlhkost vzduchu, které se mohou stát velmi závažným problémem zejména při výpadcích technologických zařízení v chovu.
Základem pro vymezení optimální teploty prostředí pro drůbež je stanovení termoneutrální zóny. Jde o takové rozmezí teplot vnějšího prostředí, ve kterých se ustaluje rovnováha mezi teplem produkovaným a teplem vydávaným do okolí, a to samovolně, aniž by se aktivovaly termoregulační mechanismy organismu nutné k udržení konstantní tělesné teploty. Nazývá se také zónou tepelné pohody neboli komfortní zónou (Jelínek et al., 2003).
Hodnoty termoneutrální zóny se mění s věkem a závisí také na příjmu živin a energie. Podle Jurajdy (2001) činí tyto hodnoty u kuřat do 7. dne po vylíhnutí 34–36 °C, ve věku kolem 35 dní 32–35 °C a u drůbeže nad 52 týdnů věku 18–24 °C.
U drůbeže je od termoneutrality mnohem blíže k úhynu následkem tepla než následkem chladu.
Dosažení optimální teploty prostředí, relativní vlhkosti vzduchu a jeho dostatečné kvality je velmi obtížné především při výkrmu brojlerů, a to z důvodu rychlého růstu kuřat a s ním souvisejícího rychle se měnícího výdeje tepla a plynů.
Teplotní požadavky brojlerů se přitom během výkrmu mění; větší odchylky od optima mohou působit nepříznivě na životní procesy ptáků, zejména mladých, kteří ještě nemají plně vyvinutou termoregulaci, a vést až k uhynutí. Košař (1994) uvádí, že teplota prostředí 39,5 °C při vlhkosti vzduchu 50–60 % způsobí totální úhyn kuřat již v průběhu 24 hodin.
Peří ptáků má vynikající izolační vlastnosti, proto v horku může bránit výdeji tepla a přispívat k tepelné zátěži. Při dlouhodobějším působení vysokých teplot se proto kvalita peří ptáků snižuje.
Potní žlázy se u ptáků nevyvinuly, proto je nutné zapojit v horku jiné termoregulační mechanismy. Hrabavá drůbež se ve volné přírodě zbavuje přebytečného tepla termoregulačním chováním: vyhledáváním chladných míst, koupelí, minimalizací pohybu, roztažením křídel a několikanásobným zvýšením frekvence dechu – tzv. polypnoickým dýcháním.
V podmínkách intenzivních chovů, kdy je při vysoké hustotě osazení, zvláště v posledních fázích výkrmu, téměř neprodyšně zakryta celá podlahová plocha haly, je však použití těchto prvků termoregulace prakticky znemožněno, případně značně omezeno a může se projevovat negativně. Polypnoické dýchání zvyšuje produkci tepla v hale, snížená možnost proudění vzduchu kolem těla neumožňuje výdej tepla méně opeřenými částmi povrchu těla a znemožňuje také únik tepla produkovaného hlubokou podestýlkou.
Je-li podestýlka vlhká, může její teplota v krátké době stoupnout na 40 i více °C a k úhynům následkem přehřátí organismu pak může docházet již při teplotách nad 30 °C.
Při déletrvajícím zvýšení teploty vzduchu nad hranice tepelného maxima reaguje drůbež sníženým příjmem krmiva a zvýšeným příjmem vody, což se projeví porušením rovnováhy organismu (snížením bazálního metabolismu, poklesem produkce tepla a sníženou potřebou energie), poklesem tělesné hmotnosti a zpomalením růstu. Drůbež je náchylnější k onemocnění a špatně opeřuje.
Tělesnou teplotu udržuje drůbež zejména vyzařováním tepla do chladnějšího prostředí. Při teplotách nad 30 °C dochází k výdeji nadbytečného tepla z organismu především odpařováním většího množství vody, což se projeví zrychleným dýcháním a větším zatížením krevního oběhu.
Při teplotách vyšších než 35 °C dochází k vzestupu tělesné teploty, zvýšení počtu dechů a tepů a zvýšení metabolismu za současného poklesu hladiny kyslíku v krvi. Košař (1994) uvádí, že krátkodobým působením teplot kolem 35 °C není nepříznivě ovlivňována užitkovost kuřat, následuje-li po krátkodobém zvýšení teploty období s teplotami kolem 20–28 °C, případně nižšími.
Dlouhodobý pobyt kuřat v prostředí s vysokými teplotami však vede k selhání termoregulačních mechanismů.

Přepravní stres
 
Podle Jonese (1996) jsou procesy související s transportem brojlerů na jatky procesy nejvíce stresujícími, ale bohužel také nejčastěji se vyskytujícími u všech druhů hospodářské drůbeže. Proces odchytu brojlerů, jejich umístění do přepravních kontejnerů a vlastní transport na jatky představují pro zvířata náhlé změny jak v mikroklimatickém, tak i v sociálním prostředí, což negativně ovlivňuje mentální a zdravotní stav drůbeže, a tím následně i kvalitu drůbežího masa.
Stresová zátěž působící na zvířata během transportu má vždy kombinovaný charakter, protože bývá výsledkem vlivu mnoha různorodých faktorů – např. zvýšené teploty a relativní vlhkosti vzduchu uvnitř přepravních kontejnerů, omezení životního prostoru a svobody pohybu zvířat, nedostupnosti potravy a pitné vody, zvýšeného hluku, vibrací, sociálního stresu způsobeného vysokou koncentrací zvířat a dalších faktorů.
Mikroklima v přepravním prostředku při transportu drůbeže nebo teplota vnějšího prostředí při přepravě v neklimatizovaných dopravních prostředcích je do značné míry závislá na ročním období.
Při transportu je drůbež hustě naskladněná v přepravních kontejnerech a převážena na kamiónech s minimální kontrolou teploty a větrání, které často závisí jen na použití plachty a rychlosti vozidla.
Podle Webstera (1999) je drůbež při transportu vystavena těžkým stresům jak z horka, tak i ze zimy. Ve skutečnosti skoro žádné z běžně používaných vozidel nezajistí ptákům tepelnou pohodu jak za pohybu, tak i v klidu, ať je venku horko nebo zima.
Především náhlé změny teploty vnějšího prostředí, zvláště její zvýšení představuje pro drůbež výraznou stresovou zátěž, která negativně ovlivňuje welfare drůbeže. Tepelný stres je nepochybně nejčastější příčinou úhynů drůbeže při přepravě. Na rozdíl od hladu a žízně začíná působit hned od začátku a míra přehřátí nebo podchlazení s časem roste.
Druhým nejzávažnějším zdrojem utrpení přepravované drůbeže je bolest spojená s pohybem vozidla u brojlerů se „syndromem slabých nohou“ a u nosnic se zlomeninami kostí.
Intenzivní systémy výkrmu drůbeže vážně porušují jedno ze zásadních kritérií dobré životní pohody, tj. potřebu zvířat zachovat si tělesnou zdatnost.
Genetická selekce kuřecích brojlerů na rychlý růst a masivní hypertrofii prsního svalu vyvolala vážný problém, tzv. syndrom slabých nohou u těch nejtěžších, nejrychleji rostoucích linií. Syndrom slabých nohou je termín, nikoli diagnóza, používaný na popis početného a deprimujícího souboru patologických poruch na kostech, kloubech, šlachách a kůži brojlerových kuřat.
Strach je dalším faktorem, který negativně působí při přepravě. Ptáci zůstávají po dlouhou dobu po transportu ve stavu tonické imobility, která je typickým ukazatelem stresové zátěže způsobené strachem zvířat.
Mezi nejdůležitější faktory působící při transportu brojlerů, ale i ostatních druhů hospodářské drůbeže lze zařadit také velmi výraznou redukci životního prostoru, k níž dochází při umístění zvířat do transportních kontejnerů během přepravy.
Značná koncentrace zvířat, ke které dochází při umístění drůbeže do transportních kontejnerů během přepravy, výrazně omezuje životní prostor, svobodu pohybu zvířat a negativně ovlivňuje mikroklimatické podmínky uvnitř kontejnerů.
V současné době jsou požadavky na minimální plochu pro zajištění koncentrace zvířat použitelné pro přepravu drůbeže v kontejnerech zakotveny v legislativě Evropské unie, konkrétně nařízení Rady (ES) č. 1/2005 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činnostech a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97.
Podle této legislativy jsou požadavky na minimální plochu při transportu drůbeže rozděleny do kategorií podle tělesné hmotnosti přepravovaných zvířat. U drůbeže s hmotností nižší než 1,6 kg musí být při přepravě zajištěna minimální plocha 180–200 cm2 na 1 kg tělesné hmotnosti, u drůbeže s hmotností 1,6–3 kg je to plocha 160 cm2/kg, u drůbeže s hmotností 3–5 kg plocha 115 cm2/kg a drůbež těžší než 5 kg musí být přepravovaná v kontejnerech s minimální plochou 105 cm2 na kg živé hmotnosti zvířat.
Zvláštní kategorii tvoří jednodenní kuřata, u kterých musí být při přepravě v kontejnerech zajištěna minimální plocha 21–25 cm2 na jedno kuře.
Uvedené hodnoty se podle této legislativy mohou dále měnit v závislosti nejen na hmotnosti a vzrůstu, ale i na tělesném stavu, povětrnostních podmínkách a předpokládané délce trvání cesty.

Stres při porážení drůbeže
 
Porážení drůbeže má odlišný charakter než porážka všech ostatních druhů hospodářských zvířat chovaných pro produkci masa. Živá drůbež je na jatkách zpravidla před porážkou zavěšována hlavou dolů v úchytech na pohyblivé lince a poté omráčena ve vodní lázni elektrickým proudem.
Sparrey and Kettlewell (1994) uvádějí, že je to proces, který působí zvířatům bolest a utrpení. Obdobně Gentle et Tilston (2000) na základě svého experimentu se sledováním odpovědi receptorů bolesti v nohách drůbeže na kvantitativně odstupňovanou mechanickou stimulaci vyvozují, že zavěšování představuje pro drůbež velmi bolestivou proceduru.
Také prudké pohyby křídly a zmítání těla brojlerů při pokusech o vzpřímení, které často doprovází proces zavěšování kuřat, svědčí o jejich stresové reakci a ohrožení welfare a také možnosti vážného poškození kvality výsledného produktu – drůbežího masa (Kannan et al. 1997; Jones et al. 1998a, b; Satterlee et al. 2000; Debut et al. 2003).
Berri et al. (2005), kteří sledovali vliv různé intenzity stresu před porážkou (dvouminutové zavěšení brojlerů nebo zavěšení po akutní tepelné zátěži teplotou 35 °C po dobu 3,5 hod.), uvádí silné negativní účinky obou sledovaných stresových zátěží na pH masa, obsah vody a hladinu glykogenu v prsní svalovině brojlerů.
Také Debut et al. (2005) popisují stresovou odpověď u brojlerů v důsledku dvouminutového zavěšení, případně kombinace tepelného stresu a zavěšení, na snížení pH masa a zvýšení hladiny laktátu v prsní svalovině brojlerů. Výraznější negativní účinky sledované stresové zátěže na kvalitu masa byly v jejich experimentu přitom pozorovány u těžkých plemen brojlerových kuřat.
Pokud mají být větší měrou zohledněny otázky ochrany zvířat a welfare v této oblasti, bylo by nejvhodnějším řešením používat především takové metody, které eliminují stres spojený se zavěšováním živých zvířat před omráčením, tzn. např. usmrcení drůbeže pomocí omračovacích směsí plynů již v transportních kontejnerech.

Detekce působení stresu
 
Stresová zátěž vyvolává poměrně výrazné změny v organismu drůbeže, a proto je možno analýzou známých indikátorů stresu přispět k detekci hladiny stresu a kontrole porušování podmínek ochrany zvířat a welfare drůbeže.
Z fyziologických ukazatelů, které se používají jako indikátory stresové zátěže, a to především u drůbeže, je možno uvést tělesnou teplotu, tepovou frekvenci, celkový počet erytrocytů a leukocytů, diferenciální počty leukocytů, především poměr heterofilních granulocytů a lymfocytů (H/L), koncentrace elektrolytů a glukózy v krvi, hladiny kortikosteronu a některých dalších hormonů (noradrenalin, adrenalin) a enzymů v krevní plazmě, např. kreatinkináza – CK, aspartáttransamináza – AST, laktátdehydrogenáza – LDH, a alkalická fosfatáza – ALP). Avšak změny v koncentracích všech těchto ukazatelů způsobené vlivem stresové zátěže se mohou značně lišit v závislosti na povaze působícího stresoru. Při sledování akutní stresové zátěže může být měření hladiny těchto indikátorů dále komplikováno vlivem použitých metodik, např. fixací nebo odběrem krve u zvířat.
Jak uvádějí Jelínek et al. (2003), Maxwell et Robertson (1998) a řada dalších autorů, ukazuje se, že například u drůbeže více než koncentrace plazmatického kortikosteronu vypovídá o intenzitě stresu poměr heterofilních granulocytů a lymfocytů (H/L) v krvi zvířat.
Je také prokázána těsná provázanost neuroendokrinní reakce s imunitním systémem – imunitní buňky mají na svém povrchu receptory pro různé neuroendokrinní peptidy, hormony a neurotransmitery (Dostálová, 2012).
V průběhu stresové odpovědi organismu jsou do krevního oběhu uvolňovány glukokortikoidy, katecholaminy a další neuroendokrinní působky. Novodobé studie naznačují také možnost využití pterinů, a to zejména neopterinu a biopterinu, jako dalších ukazatelů stresu.
Pteriny představují širokou skupinu látek s rozličným biologickým účinkem. Sledování koncentrace neopterinu v tělesných tekutinách napomáhá předvídat vývoj patologického stavu spojeného s aktivací buněčného imunitního systému (Tomandl, 1997). Pteriny jsou dnes využívány hlavně v medicíně humánní k diagnostice a léčbě různých onemocnění.
Pro komplexní a objektivní vyhodnocení intenzity stresové zátěže u zvířat je přitom vždy vhodnější používat kombinace několika ukazatelů, které poskytnou vždy více informací než jednotlivé indikátory měřené samostatně.
Příspěvek byl zpracován při řešení projektu IGA VFU 28/2013/FVHE.

 

Klíčové informace

– Intenzivní velkochovy drůbeže a výkrm brojlerových kuřat zvlášť jsou charakteristické specifickými problémy z pohledu ochrany zvířat a jejich welfare.
– Pohodu kuřecích brojlerů ovlivňují především teplotní stres během ustájení i v průběhu přepravy, procesy související s jejich transportem na jatky a samozřejmě stres při porážce, způsobený především zavěšováním živých kuřat (hlavou dolů) před omráčením.
– Analýzou známých indikátorů stresu lze přispět k detekci jeho hladiny a kontrole porušování podmínek ochrany zvířat a welfare drůbeže: Stresová zátěž totiž vyvolává poměrně výrazné změny v drůbežím organismu.

MVDr. Gabriela Želinská,
Doc. RNDr. Iveta Bedáňová, Ph.D.
Doc. Ing. Eva Voslářová, Ph.D
.
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno,
Fakulta veterinární hygieny a ekologie,
Ústav veřejného veterinářství, ochrany zvířat a welfare

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Komentáře k článku

  1. Tak to třeba u mne byl stres jako výsledek absolutně nejhoršího roku v práci a to jsem už tak nadále nemohla nechat. Musela jsem to pak řešit a to třeba u odborníků atd... Nakonec mi ale pomohl starý dobrý rádce internet a cbd kapky, které jsem si pořídila z těchto stránek zde - https://www.cibdol.cz/cbd-produkty ... Díky nim jsem zase spokojená a klidná a je to naprostá paráda 🙂

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down