26.04.2004 | 08:04
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Studie navrhuje zalesňování

Současný stav a především perspektivy dalšího rozvoje zemědělské výroby ve Zlínském kraji se snaží detailně zmapovat odborná studie, kterou na zadání kraje zpracoval Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky v Praze. Zabývá se komplexně všemi souvisejícími aspekty, od využívání zemědělského půdního fondu a vlastnických vztahů, přes prvovýrobu a zpracovatelský průmysl, až po otázky zaměstnanosti a dotační politiku.

Celá studie byla vypracována s ohledem na blížící se vstup do Evropské unie a stala se vodítkem pro plánování výroby nejen pro krajské profesní organizace a samosprávu, ale také pro samotné zemědělce.
Za jednu z důležitých podmínek pro další rozvoj zemědělské výroby studie považuje lepší využívání zemědělského půdního fondu, respektive jeho další restrukturalizaci, a především schopnost managementu přizpůsobit zemědělskou výrobu v daných půdně-klimatických podmínkách požadavkům evropského zemědělského trhu v oblasti produkce komodit. To souvisí také s otázkou zornění zemědělské půdy v jednotlivých částech kraje.
Z analýzy je zřejmé, že ne ve všech regionech je optimální rozsah pěstovaných plodin. Například rozsah obilovin a řepky, tedy plodin, které nepřispívají ke zvyšování půdní úrodnosti, je kolem 65 % orné půdy. To platí i pro okres Vsetín, kde se na orné půdě pěstují obiloviny a řepka více než z 60 %. Okopaniny tvoří v osevním postupu minimální úlohu, zbytek jsou tedy plodiny na orné půdě. Většinou se jedná o kukuřici na siláž a v menší míře o vojtěšku a jetel. Studie vysvětluje, že je to ovlivněno rozsahem živočišné produkce a potřebou krmiv v jednotlivých okresech.
Koncepce navrhuje, aby v produktivních oblastech v bývalých okresech Kroměříž, Uherské Hradiště a Zlín procento zornění půdy zůstalo na současné úrovni, zatímco v méně příznivých oblastech v bývalých okresech Vsetín a Zlín by se procento zornění mělo i nadále snižovat ve prospěch krajinotvorných a environmentálních opatření, tedy zatravnění, zalesnění nebo výstavby nádrží a rybníků.

Více ovcí a skotu

V méně příznivých horských a podhorských oblastech Zlínského kraje studie doporučuje přizpůsobit zemědělství přírodním podmínkám. Bude podle ní třeba přejít na extenzivní způsob hospodaření a zvýraznit mimoprodukční funkce zemědělství s důrazem na krajinotvornou a ekologickou funkci. To znamená v oblasti živočišné výroby rozšiřovat chov žírného skotu a ovcí, který zde měl v minulosti velkou tradici.
Zlínský kraj přitom v posledních letech jako celek následoval celorepublikový trend snižování stavů skotu. Nejvyšší pokles stavů byl zaznamenán na okrese Zlín a nejmenší na okrese Kroměříž. S poklesem stavů skotu přitom nekoresponduje vývoj hektarů trvalých travních porostů, které ve všech okresech mají stoupající tendenci. Z toho je patrné, že struktura výroby se řídí především potřebou tržeb a nikoli půdní úrodnosti. Ústup od chovu skotu zejména ve výše položených oblastech vede k nevyvážení zemědělských soustav. Z tohoto pohledu bude nezbytné zejména za pomoci programů strukturálních fondů restrukturalizovat a lépe rajonizovat zemědělskou produkci dle úrodnosti půdy.
Studie také navrhuje v produkčních oblastech rozšířit intenzivní způsob hospodaření s větší specializací jednotlivých zemědělských podniků a rozšířit tak především finalizaci rostlinné i živočišné produkce, s důrazem na již zmíněné krajové speciality.

Více lesů

Na základě výsledků provedeného šetření u zemědělských podniků, které reprezentují více než 50 % zemědělského půdního fondu, lze podle studie očekávat, že ve střednědobém časovém horizontu dojde k výraznému snížení využitelného zemědělského půdního fondu a k rozšíření lesního půdního fondu. Dojde k rozšíření lesního půdního fondu o 6 tis. ha a k přiměřenému snížení obhospodařované zemědělské půdy.
Ke snížení rozsahu skutečně obhospodařované zemědělské půdy dochází již v současné době. Jedná se o rozdíl v rozsahu evidované zemědělské půdy podle vlastníků v katastru nemovitostí a skutečně obhospodařované půdy podle uživatelů. Tento rozdíl vznikl v důsledku dlouhodobých změn v posledních 12 letech ve způsobu evidence půdy a ve způsobu hospodaření na půdě. Především se jedná o změny, které vznikly v důsledku samovolného zalesnění opuštěných pastvin a luk zejména v části okresu Vsetín, Zlín a Uherské Hradiště.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2023 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down