Sucho z České republiky během minulého týdne mírně ustoupilo, trpí jím především severní polovina republiky. Zemědělci hlásí velké ztráty a ani studený a vlhký květen úrodu příliš nezachránil. Poškozené je obilí, řepka, mák, kukuřice, ovoce i zelenina. Obilí už mnohde ani nedozrává, ale rovnou zasychá. Neroste pořádně ani tráva, vojtěška či jeteloviny, takže mnozí nebudou mít dostatek krmiva ani druhý rok po sobě. Na Moravě se také dramaticky rozšířil hraboš polní, který decimuje úrodu místy až o 80 procent. Vyplývá to z informací na portálu InterSucho.
Celkově je úroda zatím podobná té loňské, která byla taktéž postižená suchem, regionální a lokální rozdíly ale mohou být značné.
Vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR sledují míru sucha v půdě do jednoho metru a určují ji jako poměr aktuální nasycenosti půdy a průměrné nasycenosti v daném období v letech 1961 až 2010. Zatímco před týdnem postihovalo extrémní a výjimečné sucho, tedy dva nejhorší stupně, 63 procent území, ráno v neděli se rozsah zmírnil na 27 procent. nejpostiženější zůstává prakticky celý Moravskoslezský kraj, okolí řeky Moravy v Olomouckém a Zlínském kraji, většina Ústeckého kraje, severozápad středních Čech a západní část Královéhradeckého kraje. Prakticky bez sucha je nyní velká část jižní Moravy, Žďársko či Šumava a Novohradské hory. Podle předpovědi by se měl rozsah sucha v dalších dnech mírně rozšiřovat. Pro zemědělce je sucho devastující i proto, že jde o čtvrtý suchý rok během posledních pěti let. Extrémní poškození výnosů se ztrátou nad 40 procent hlásí sedláci aktuálně už z jedenácti okresů. Jde o zmíněné suché regiony a také o Břeclavsko, což potvrzují už první údaje Ministerstva zemědělství o sklizni. Na Moravě, především jižní a střední, likvidují úrodu také hraboši. V některých místech dokonce zemědělci obilí raději zaorávají, protože se ani nevyplatí sklízet. Problémem bude také založení nových porostů vzhledem k tomu, že po polích jsou rozesety stovky mrtvých hlodavců. Jejich přemnožení jde na vrub právě několika suchým letům po sobě. Zemědělci konstatují, že půda je bez vody a prašná i desítky centimetrů do hloubky, při podmítání se víří prach na stovky metrů daleko a někteří dokonce zmínili, že zasychají dokonce i kopřivy. Někteří zemědělci v pravidelném týdenním hlášení pro portál InterSucho nešetří sarkasmy a jeden z postiženého Lounska dodal, že "po žních asi dobrou náladu mít nebudeme".*
