Prvním krokem ke zmírnění sucha, povodní, je snížit odvodňování měst a krajiny. Uvedl to řekl předseda slovenské organizace Ľudia a voda Michal Kravčík na mezinárodní konferenci Počítáme s vodou v pražské Novoměstské radnici. Pokud se města odvodňují, například prostřednictvím kanalizace, vytváří se v nich větší teplo a málo vody se přirozeně odpařuje. Mraky se následně nedostanou nad město a zahřátá území, protože stoupající teplo je tam nevpustí. Vyprší se pak ve vyšších polohách, ale ve větším množství, což může způsobit i povodně, říká Kravčík.
Kromě globálního oteplování mají dopady na koloběh vody podle Kravčíka právě i lokální změny teplot, které mohou lidé zastavit snáze. Teplo ve městech tedy znamená menší městské srážky. Pokud ale ve městech zaprší, stejně se většina vody z kanalizace odvede do řeky, místo aby zůstala v krajině, která je zastavěná. Což nadále srážky ve městech kvůli menšímu výparu znovu sníží. Ve městech se tak podle Kravčíka zvyšuje následně i prašnost a výskyt alergenů v ovzduší.
Naopak mraky, které nedovedou proniknout do většího tepla, se vyprší ve větší koncentraci ve vyšších polohách. Vznikají pak povodně. Města a aglomerace však na ně podle Kravčíka reagují špatně, protože místo, aby se snažila vodu zastavit ve své blízkosti, tak ji vybetonováním koryta ještě urychlí a odvedou ze svého území.
Městské části, města i státy by podle něj měly dělat co nejvíc kroků k narušení tepelných ostrovů. Například aby voda, která je při dešti sbíraná, neodtékala pryč z města, ale využívaly by jí stromy. Dalšími opatření jsou zelené střechy a vodní plochy, které obnovuje i dešťová voda.
V České republice je podle Kravčíka málo srážek nejenom v oblasti Prahy, ale i v pásu mezi Brnem a Olomoucí. Naopak více srážek je v Jesenících.*
