Šumavský národní park letos vysází přibližně 220 000 stromů. Zalesní tím plochu o rozloze 120 hektarů. Přibližně z 80 procent půjde o jedle a buky, už třetím rokem park neplánuje výsadbu smrků. NP Šumava odhaduje, že letos zalesní plochu rozlohou srovnatelnou s loňskou. Informoval o tom mluvčí parku Jan Dvořák.
V drobné míře budou podle Dvořáka sázet borovici, javor klen, jeřáb ptačí nebo břízu. Smrky sázeli naposledy v roce 2013. Právě smrk, který v minulosti tvořil na Šumavě téměř stromovou monokulturu, představuje ideální potravu pro kůrovce. Druhová rozmanitost lesa pak naopak tomuto škůdci nevyhovuje.
Výsadba nových stromů už na území parku začala. „Umělé zalesňování je ale jen takovou drobnou pomocí přírodě. Jeho cílem je dostat některé druhy dřevin tam, kde je člověk vyhubil a jejich přirozený návrat by mohl být velmi pomalý,“ uvedl ředitel šumavského parku Pavel Hubený. Tato organizace za 25 let své existence vysázela asi patnáct milionů stromků. Podle Hubeného se však lesy ve větší míře obnovují přirozenou cestou. Ta prý zajistila za 25 let více než 400 milionů nových stromů. Schopnost lesů samy se obnovovat je obrovská a fascinující. Právě podpora přirozené obnovy šumavských lesů, v nichž dodnes najdete potomky původních šumavských pralesů, je hlavním úkolem našich zásahů tam, kde jsme ještě nepředali vládu přírodě samotné, řekl Hubený.
Stromy jsou pro Šumavu důležité svou retenční schopností – zadržují vodu, která nesteče po povrchu, ale tvoří zásoby podzemních vod, jež napájejí prameny řek. Jeden vzrostlý strom zadrží přibližně šest hektolitrů vody za rok. NP Šumava, který se rozkládá na ploše 680 kilometrů čtverečních, loni vytěžil 142 000 krychlových metrů dřeva, což je přibližně o 20 000 krychlových metrů víc než v roce 2014.*
