Zhruba polovina lidí míní, že Česko není soběstačné v pěstování pšenice a třetina v produkci mléka. Vyplývá to z průzkumu Zemědělského svazu ČR zhruba mezi 1600 respondenty. Svaz v tiskové zprávě uvedl, že průzkumem chce upozornit na to, že řada lidí má spíše mylné představy o podobě českého zemědělství.
Podle ministerstva zemědělství je Česká republika z více než sta procent soběstačná u hovězího masa, mléka, obilí a cukru. Svaz podotkl, že mléko i pšenici ČR vyváží. Například pšenice se loni vyvezlo z ČR 2,2 milionu tun.
Mylné představy mají lidé také v případě produkce jablek, když třetina si myslí, že ČR je soběstačná. V ČR se ale vypěstuje jen zhruba polovina spotřeby. Rozloha sadů také v minulých letech klesala. Čeští ovocnáři za poslední rok kvůli nízkým výkupním cenám ovoce a ztrátovému pěstování vykáceli 8,3 procenta ovocných sadů. S úbytkem sadů tak dál klesá soběstačnost Česka v produkci čerstvého ovoce. Nyní se podle ovocnářů soběstačnost v závislosti na objemu sklizně a spotřebě pohybuje mezi 30 až 40 procenty.
Průzkum se ptal také na to, jak je na tom Česku v používání pesticidů. Jejich spotřebu chce výrazně omezit EU. Téma se řešilo již za českého předsednictví, kdy ČR chtěla, aby se při snižování spotřeby více zohlednil dosavadní pokles spotřeby u jednotlivých zemí. Původně se mluvilo o tom, že cílem návrhu Evropské komise je omezit do roku 2030 jejich spotřebu o 50 procent. Bývalý ministr zemědělství Zdeněk Nekula již dříve uvedl, že se podařilo prosadit spravedlivější přístup, protože v Česku je spotřeba zhruba 1,5 kilogramu na hektar a rok, zatímco například v Nizozemsku se podle svazu spotřeba blíží k devíti kilogramům. Jak bude nařízení o podobě snižování spotřeby vypadat, se zatím nerozhodlo.
Podle průzkumu svazu si 52 procent lidí myslí, že ČR je v porovnání s ostatními státy EU ve spotřebě pesticidů na průměru EU. Téměř 47 lidí se také domnívá, že stát podporuje větší zemědělské podniky. Svaz upozornil na to, že vláda již loni ve strategickém plánu dotací, který platí již od letošního roku, přesunula větší část dotací k menším farmářům. Upravena byla takzvaná redistributivní platby, kterou získávají podniky na prvních 150 hektarů půdy. Z celé částky určené na přímé platby na hektar to bude 23 procent, což přesune podporu více směrem k menším podnikům.
Programové prohlášení vlády rovněž uvádí, že stát má účinněji podporovat rodinné farmy nebo malé a střední podniky. Podle zemědělského svazu na platbu, která se rozdělí na prvních 150 hektarů půdy, se ročně rozdělí zhruba 189 milionů eur, tedy zhruba přes 4,5 miliardy korun.
Předseda svazu Martin Pýcha poukázal na to, že lokální produkce potravin má pro stát strategický význam i z pohledu bezpečnosti. "Zemědělství dnes sice zaměstnává pouhá dvě procenta pracujících a na HDP se podílí necelými třemi procenty, v péčí o krajinu a formování společenského života na venkově je ovšem jeho význam stále nepopíratelný," dodal.*
