Ministerstvo zemědělství by podle ekologických zemědělců mělo zvýšit dotace určené do Programu rozvoje venkova (PRV) na úkor peněz, které budou v tzv. prvním pilíři dotací vypláceny zemědělcům podle plochy obhospodařované půdy. Přesunout je třeba 15 procent finančních prostředků, řekla manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Kateřina Nesrstová.
"Pro naše ekologické sedláky je klíčové, aby ministr (zemědělství) přesunul maximální množství prostředků z prvního pilíře do druhého (PRV)," uvedla Nesrstová. V prvním pilíři zemědělci podle Nesrstové dostávají platbu na hektar půdy a nemusí k tomu mít ani zvířata či plnit nějaké zvláštní podmínky. "V druhém pilíři naopak musí plnit podmínek mnoho, chovat určitý počet zvířat na hektar a starat se o půdu a krajinu," podotkla manažerka, podle které by MZe mělo o přesunu peněz rozhodnout v následujících dnech.
České zemědělství a venkov budou moci v letech 2014 až 2020 čerpat v přepočtu o více než devět miliard korun vyšší částku, než bylo původně navrhováno. Vláda totiž ve středu schválila navýšení národního spolufinancování PRV. Namísto původně předpokládaných 15 procent vzroste částka, kterou se na projektech financovaných převážně z unijních peněz podílí stát, na 25 procent. Celkem tak rozpočet programu dosáhne téměř 2,9 miliardy eur (takřka 80 miliard korun). Nesrstová ale upozornila, že toto navýšení nemusí stačit, protože z Bruselu na stejnou činnost přijde zhruba o miliardu eur (27,5 miliardy korun) méně.
Ekologické zemědělství se podle Nesrstové bez finanční podpory, stejně jako v okolních státech, neobejde. "Hrozí tak, že sedláci si nebudou moci dovolit hospodařit ekologicky, chovat extenzivně zvířata a pečovat o krajinu. Řada našich sedláků začala uvádět na trh bioprodukty v podobě masa, mléčných výrobků či moštů. To vše by skončilo, spotřebitelé by dvojnásobně dražší produkty nebyli schopní zaplatit,“ míní Nesrstová.
Podle předsedy PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Zdeňka Perlingera hrozí, že čeští sedláci začnou hospodařit jen za dotace vyplácené na plochu. "Přestanou plnit podmínky jednotlivých managementů podle PRV a budou ekonomicky donuceni chovat se tržně, tedy například místo krmiv pro zvířata začnou dělat plodiny pro bioplynové stanice a zvířata vybijí,“ varoval.
Přesun 15 procent finančních prostředků z prvního do druhého pilíře podle Nesrstové podporuje i Národní síť Místních akčních skupin ČR, Společnost mladých agrárníků a Svaz marginálních oblastí. Proti je naopak Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR. "My stojíme na druhé straně oproti řepce, kukuřici a bioplynovým stanicím,“ podotkla.*
