Voda je nesmírně důležitá pro krkonošskou přírodu a naopak voda, která v horách pramení, je zdrojem řady vodních toků. Správa Krkonošského národního parku se stará o 585 kilometrů drobných vodních toků a množství studánek a pramenů na území Krkonoš. Z pohledu ochrany krkonošské přírody jsou také velice důležitá opatření, jejichž účelem je zadržet vodu v horách co nejdéle. Výsledkem bude vyrovnanější vodní režim krajiny. Je tedy přirozené, že i Správa KRNAP se přidává k dnešním oslavám Světového dne vody. Uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Správa KRNAP pečuje o potoky, potůčky a říčky. „Jedná se zejména o různé opravy po přívalových deštích, o budování hrazenářských děl a také o vysazování břehových porostů,“ říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. Hrazenářská díla již mnohokrát osvědčila svou funkčnost. Prakticky každoročně při přívalových deštích výrazně sníží riziko škod na majetku státu, obcí a měst i soukromých osob. „I přesto Správa KRNAP musí každý rok investovat nemalé finanční prostředky do oprav škod po povodních. Její výše se pochopitelně mění, ale každoročně to jsou stovky tisíc až miliony korun,“ doplnil Hřebačka.
Jedním z projektů, který se mimo jiné týká vodního režimu v krajině, je Stabilizace významných lesních ekosystémů. Díky němu likviduje Správa KRNAP v minulosti vytvořené meliorační kanály. Jejich účelem bylo odvádět vodu z krajiny, aby na původně podmáčených stanovištích a rašeliništích, která byla vysušena, mohl být pěstován hospodářský les. Lidé ale až po dlouhé době zjistili, jak důležitá je ochrana ekologických funkcí mokřadů a rašelinišť jako regulátorů vodního režimu v krajině a stanovišť typických organismů. Proto dnes musíme řadu chybných kroků z dřívějších desetiletí napravovat. Napravit to mají v rámci tohoto projektu budované přehrážky, které mají za cíl udržet vodu v krajině déle. „Projekt je ve své polovině a dosud bylo vybudováno 270 z celkového počtu 600 přehrážek. Nová přehrážka začíná velmi rychle plnit svou funkci. Již po roce jsou přehrážky krásně zazemněné, tedy utěsněné, a fungují jako přirozená retenční nádržka v krajině,“ uvedl garant projektu Václav Jansa, vedoucí oddělení ochrany přírody Správy KRNAP.