29.04.2010 | 09:04
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Syndrom svalové slabosti kůzlat

Syndrom svalové slabosti kůzlat je ve světové literatuře znám především pod anglickým označením Floppy kid syndrom. Jedná se o onemocnění postihující kůzlata nejčastěji ve věku 4 až 14 dnů a k hlavním příznakům patří svalová slabost, nechutenství, nezájem o okolí a ospalost. Syndrom byl poprvé popsán v Kanadě v roce 1991. V Evropě je diagnostikován v různých zemích od konce devadesátých let.

První případy v České republice byly popsány naším pracovištěm v posledních třech letech.
Popisuje se, že četnost výskytu onemocnění se mění rok od roku s tím, že o něco častější výskyty bývají u masných plemen koz oproti plemenům dojeným. Kůzlata se narodí jako zcela zdravá, ale v uvedeném věku přestanou přijímat mléko, v důsledku svalové slabosti uléhají, nemají zájem o okolí, málo reagují na podněty a při vyšetření jsou zcela slabá až „hadrovitá“. Mezi další příznaky patří mírné zvětšení břicha. Někteří autoři se domnívají, že jednou z příčin tvorby velkého množství kyseliny mléčné je přemnožení některých střevních  bakterií (Clostridium perfringens typ A) při vysokém příjmu mleziva a mléka kůzlaty. Dále se jako možná příčina zvažuje nedostatek některých minerálních látek (draslíku) ve výživě a krvi koz a kůzlat. Překyselení organismu následně způsobuje poškození ledvin a srdce. 

Klinické projevy a léčba onemocnění

Námi popsané první případy syndromu svalové slabosti byly diagnostikovány ve stádě 37  plemenných bílých krátkosrstých koz, kterým se narodilo celkem 75 kůzlat. Z nich 20 onemocnělo. První příznaky se začínaly objevovat ve věku čtyř až devíti dnů věku. Mezi klinické projevy postižených kůzlat na začátku onemocnění (první až druhý den) patřila  snížená teplota, apatie, ospalost, neschopnost pohybu, „psí posed“, vykasané břicho, projevy bolesti (skřípání zuby) a u některých zvířat také poruchy dýchání. Při vyšetření krve byla zjišťována těžká metabolická acidóza.
Pokud nebyla zahájena léčba, došlo k úhynu kůzlete do 24 hodin od zpozorování příznaků onemocnění. Z toho vyplývá, že je nutno onemocnění včas diagnostikovat a zahájit léčbu, která spočívá v neutralizaci překyseleného organismu kůzlat. Vzhledem k tomu, že úprava metabolické acidózy se provádí nitrožilní infuzí a musí být zcela přesně dávkována, je nutno ke kůzlatům vykazujícím uvedené příznaky urychleně přizvat veterinárního lékaře a zahájit intenzivní léčbu. Protože onemocnění může souviset s vysokým příjmem mléka, doporučuje se kůzlata po dobu výskytu klinických příznaků dočasně odstavit od matek a napájet je roztoky určenými k léčbě průjmových onemocnění s vysazením mléka.
Po vymizení klinických příznaků se kůzlata postupně napájí malým množstvím mléka a po úplném uzdravení se vrací zpět k matkám. Ve většině případů dojde již po jednom nitrožilním podání léčiv upravujících překyselení organismu k výraznému ústupu příznaků a další aplikace již nejsou nutné.
Další součástí léčby bývá také aplikace antibiotik, která mají eliminovat přemnožené bakterie odpovědné za nadprodukci kyseliny mléčné.

Nutriční svalová dystrofie a kokcidióza

Z hlediska odlišení dalších podobných onemocnění je potřeba se zaměřit na vyloučení případů nutriční svalové dystrofie („nemoci bílých svalů“), která vyvolává podobné příznaky svalové slabosti u kůzlat, ale i dalších mláďat přežvýkavců, v oblastech s nedostatkem selenu v krmivu. K základním příznakům tohoto onemocnění patří kromě svalové slabosti také poruchy sání mleziva a mléka ihned od narození. U některých nemocných mláďat bává pozorován jazyk visící z dutiny ústní. Při pitvě se u uhynulých zvířat zjišťují ve svalovině okrsky vzhledu vařeného masa. Při vyšetření krve není zjišťováno překyselení, a naopak jsou výrazně změněné některé parametry dokazující onemocnění svalů a také nedostatek selenu. Toto onemocnění, které je schopno způsobit až 100 % úhynů mláďat, je u nemocných mláďat již obtížně léčitelné. Dá se ale úspěšně vyřešit podáváním doplňků selenu březím matkám.
Dalším onemocněním, které je schopno způsobit značné ztráty kůzlat, je kokcidióza, která se však vyskytuje až u starších zvířat (od jednoho měsíce věku). Většinou sice bývá doprovázena příznaky průjmu, ale může se vyskytovat i ve formě náhlých úhynů s nervovými příznaky bez průjmu. Kokcidiózou bývají postižena hlavně kůzlata dojených plemen farmových chovů s vyšší koncentrací kůzlat. Onemocnění lze snadno diagnostikovat parazitologickým vyšetřením trusu kůzlat a jeho výskyt snížit také zoohygienickými opatřeními – častá výměna podestýlky, která musí být udržována stále suchá, a zabránění kontaminace napájecí vody a krmiv trusem koz a kůzlat.
Všechna tři uvedená onemocnění se v naších chovech aktuálně vyskytují a jsou schopna vyvolat závažné ztráty kůzlat. Uvedenými preventivními a léčebnými zásahy je však možno tyto ztráty významně snížit až eliminovat.   

 

Klíčové informace

- Jedná se o neinfekční (nepřenosné) onemocnění charakterizované těžkou poruchou metabolismu kůzlat. 
- Z ne zcela známých příčin u nich dochází k těžkému překyselení krve a celého organismu kyselinou mléčnou (metabolické acidóze). 
- Onemocnění je v případě jeho včasného rozpoznání možno úspěšně léčit, ale má také vysoký potenciál způsobit značné ztráty kůzlat úhynem.

 

Doc. MVDr. Leoš Pavlata, Ph.D. dip. ECBHM
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
Fakulta veterinárního lékařství
Klinika chorob přežvýkavců

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down