Systém má stále co zlepšovat

Na rekordní úroveň se podle právě vydané výroční zprávy vyšplhal v loňském roce počet hlášení do Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva. Ve srovnání s předchozím rokem se zvýšil téměř o osm procent. Hlavní nárůst zaznamenaly záchyty na hranicích, zatímco počet hlášení o závadných produktech na trhu vzrostl jen velmi málo.

 Více než osm a půl tisíce hlášení došlo celkem loni do Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF), což bylo o 7,8 procent více než v roce 2009. Podle výroční zprávy RASFF se takto vysoký nárůst objevil již třetí rok po sobě. Zejména se zvyšuje počet oznámení o potravinách či krmivech odmítnutých na hranicích Evropské unie. Důvodem je posílení kontrol na hranicích i u potravin neživočišného původu, k němuž došlo na základě nařízení rady č. 669/2009. Rychlých varovných oznámení o vážných rizicích z potravin a krmiv zachycených na trhu unie bylo loni pouze o málo více než v předchozím roce.
Při představování výroční zprávy připomněl komisař pro zdraví a spotřebitelskou politiku John Dalli letošní krizi způsobenou nebezpečnou formou baktérie Escherichia coli, která měla tragické následky. „Jak nám nedávná krize Escherichia coli ukázala, nezbytné informace se musí šířit rychle, aby se umožnilo stáhnout nebezpečné produkty z trhu v okamžiku, kdy jsou identifikovány,“ uvedl. Tato krize podle něho ukázala, že na systému je stále co zlepšovat.
Výkonnější kontrola na hranicích unie Nejvíce hlášení bylo na základě oficiálních kontrol na vnitřním trhu unie. Na druhém místě co do počtu byla hlášení z hraničních kontrol. Zbytek tvoří oznámení vzniklá ze stížnosti konzumentů, výsledků vlastní kontroly výrobce či údajů o onemocnění po konzumaci potravin. Jen malé množství hlášení došlo do systému z oficiálních kontrol zemí, které nejsou členy Evropské unie. V těchto případech převažovala oznámení ze Švýcarska (tři ze čtyřech, které systém dostal). Hlášení mohou do RASFF přicházet také z mezinárodní sítě INFOSAN (International Food Safety Authorities).
Z hlášení bylo 3358 původních, z nichž 592 bylo klasifikováno jako varovná (alarmující), 1188 jako informační a 1578 jako hlášení o zastavení produktu na hranicích. Na základě původních oznámení vzniklo 5224 hlášení následných. Celkem se počet původních hlášení meziročně zvedl o 2,3 procenta a následných oznámení přibylo o 11,6 procenta.
Do celkové statistiky (viz tabulka) se nedostala hlášení, které systém stáhl. Loni to bylo 16 varovných, 20 oznámení a 26 oznámení o zastavení zásilky na hranicích. Po obdržení následných hlášení a konzultacích se zeměmi, které je zaslaly, rozhodla Evropská komise o jejich zrušení.
Nezapočítávají se ani oznámení o novinkách, která se šíří v interní síti RASFF. Těch bylo loni 68 a k nim ještě 129 následných zpráv. Celkem jde v této kategorii o meziroční nárůst o 48 procent.
Značný počet hlášení se týkal potravin, materiálů, které se dostávají s nimi do kontaktu, a krmiv odmítnutých na hranicích unie kvůli ohrožení bezpečnosti potravin. Když kontrola takový produkt zjistí, systém informuje dotyčnou zemi původu, aby se zabránilo opakování problému. Ve většině případů jde tato informace prostřednictví online platformy RASFF. Pokud kontrola objeví vážný a trvalý problém, pošle Evropská komise dopis národním institucím daného státu, v němž je požádá o zavedení nápravných opatření, například zastavení exportu z daného podniku nebo zintenzivnění kontrol.
Varování se do systému posílá v případech, kdy nebezpečná potravina, materiál určený pro kontakt s ní či krmivo jsou již na trhu unie a je třeba urychleně zabránit jejich použití. Kolem dvou třetin těchto hlášení se loni týkalo produktů vyrobených v unii, přičemž většinou šlo o problémy zjištěné při kontrolách zboží v obchodní síti. Největšími riziky byla přítomnost patogenních mikroorganismů, těžkých kovů, alergenů a mykotoxinů.
Upozornění o zastavení na hranicích se týkají produktů, kterým byl na základě výsledků hraniční kontroly odmítnut vstup na jednotný trh EU. Ty se většinou podle závažnosti rizika vracejí ke svému výrobci, putují do jiného místa určení nebo se likvidují. Více než třetina (34 procent) zásilek směřujících do společenství bylo odmítnuto na základě vysokého obsahu mykotoxinů. Druhým nejčastějším důvodem, proč se zboží nedostalo do unie, byl obsah pesticidů, který převýšil limity platné v EU.
Stále častěji jde o výskyt pesticidů O 65 procent přibylo loni hlášení o vyšších než povolených hladinách pesticidů. Loni jich došlo do systému celkem 284, zatímco o rok dříve to bylo jen 172. Z loňských upozornění o pesticidech bylo jen 19 varovných o produktech, které představovaly vážné riziko.
Oznámení do RASFF jde pouze tehdy, pokud se jedná o více než jen o pouhé překročení povolené dávky, tedy v případě velmi vysokého obsahu či hodně toxického pesticidu. V době, kdy jsou známy výsledky rozborů, již třeba v případě ovoce či zeleniny často produkty nejsou na trhu. Naštěstí, jak autoři zprávy uvádějí, jsou případy vysokých obsahů pesticidů velmi řídké.
V obchodní síti se vzorky na stanovení hladiny pesticidů odebíraly většinou v rámci pravidelného monitoringu. Více než dříve se nyní berou vzorky v místech vstupu do EU a zboží do výsledků rozboru není propuštěno do volného oběhu. Souvisí to s již zmíněnou zvýšenou kontrolou dovozu některých krmiv a potravin jiného než živočišného původu na základě nařízení č. 669/2009. Na vstupu do EU se loni odebíraly vzorky zejména u produktů, v nichž byl zvýšený výskyt pesticidů zaznamenán již v minulosti. Proto je pro určité produkty z některých zemí stanovena četnost kontrol.
Častým problémem byl loni carbendazim, k němuž se vztahovalo celkem 30 hlášení, z toho ve 13 případech šlo o odmítnutí zásilky na hranicích. Osmkrát se jednalo o zásilky (ovoce, zelenina) z Thajska, pětkrát (zejména banány) z Dominikánské republiky.
Celkem 15 hlášení přišlo na vysokou hladinu chlormequatu ve stolních hroznech z Indie, z nichž tři byla klasifikována kvůli poměrně vysokému zbytkovému obsahu jako varovná. Akutní nebezpečí mohlo hrozit lidem, kteří by těchto hroznů zkonzumovali velké množství.
Celkem 38 hlášení se týkalo dimetoátu a ometoátu. Zejména – ve 22 případech – šlo o produkty z Thajska (například lilky, fazolové lusky).
Objevovaly se i nové veterinární drogy
Zatímco v roce 2009 byl hlavním problémem semikarbazid v krevetách, na který se vztahovalo 72 oznámení, loni přišlo do systému na toto téma pouze sedm hlášení. Jen Belgie odmítla v roce 2009 na hranicích celkem 56 dodávek krevet kvůli obsahu této látky. Je však pravda, že belgická kontrola použila na analýzu jako vzorek celé krevety a ne pouze oloupané jedlé části, jak doporučuje Evropská komise. Loni již Belgie žádný nadměrný obsah semikarbazidu v krevetách nehlásila.
V roce 2010 se nejvíce oznámení (19) týkalo reziduí ivermectinu (přípravek na odčervování) v hovězím mase z Brazílie. EU neměla pro tuto látku stanovený žádný maximální reziduální limit (MRL), proto sedm hlášení bylo na hladiny nižší, než činil dodatečně určený limit.
Některá veterinární léčiva se objevila v hlášení poprvé, například metronidazol v medu, pro který nebyl stanoven MRL. V produktech s propolisem detekovala kontrola dvakrát coumaphos, trimethoprim zaznamenala ve francouzském kaviáru a neomycin ve vietnamských pangasiích. Loni byl také poprvé zachycen kortikosteroid triamcinolon acetonid v koňském mase z Mexika.
Dioxiny nemělo loni pouze Německo
Kromě velké a známé aféry obsahu dioxinů v krmném tuku a následně ve vepřovém a drůbežím mase a vejcích, která probíhala na přelomu loňského a letošního roku, se do systému dostala hlášení o nadlimitních obsazích těchto látek i v potravinách a krmivech z jiných zemí. Příkladem je šest případů vysoké hladiny v polských tresčích játrech či francouzských sardinkách. Tyto látky se také objevily v německých ekologických vejcích, přičemž pravděpodobnou příčinou bylo kontaminované ekologické obilí z Ukrajiny. Nadlimitní obsah dioxinů měla i francouzská vejce.
Zvýšené hladiny dioxinů se loni také objevily několikrát v aditivech do krmiv, premixech a krmných materiálech. Příkladem byly nálezy v premixech z Ukrajiny či Kanady, kokosových mastných kyselinách z Ukrajiny či hydrogenovaném palmovém oleji ze Španělska.
Z mykotoxinů vede s převahou aflatoxin Podobně jako v případě pesticidů i mykotoxiny se kontrolují ve stanované větší míře u některých produktů dovážených z určitých zemí. Například se odebírají vzorky z poloviny zásilek pistácií z Íránu (56 oznámení o zvýšeném obsahu), stejně tak z tohoto zboží z Turecka (32 oznámení), či z pětiny dovozů tureckých suchých fíků (57 oznámení). Loni se povinně kontrolovalo i deset procent dodávek argentinských ořechů (102 oznámení), polovina zásilek koření z Indie (97 oznámení) aj.
Mykotoxinů se loni týkalo celkem 679 hlášení, z nichž naprostá většina (640) byla na nadlimitní obsah aflatoxinů. Na druhém místě v četnosti byl ochratoxin A s 25 oznámeními, na třetím devět hlášení o výskytu jejich kombinace. Zpráva konstatuje, že loňský počet upozornění na mykotoxiny byl téměř stejný jako v roce 2009 a daleko menší než v období let 2003 až 2008. Meziročně se loni příliš nezměnily ani druhy produktů, v nichž byly tyto látky identifikovány ve větší než přípustné míře. Zvýšilo se množství oznámení na aflatoxiny v arašídech (z 233 na 260), naproti tomu ubylo případů výskytu aflatoxinu u ořechů a produktů z nich (z 233 na 168). Důvodem tohoto poklesu může být i skutečnost, že Evropská unie upravila limitní obsah v souladu s vyšší přípustnou hladinou uváděnou v Codex Alimentarius.
Patogenní organismy, cizopasníci a toxiny Problémy dělali i cizopasníci, choroboplodné (patogenní) mikroorganismy a mikrobiální toxiny. Ve srovnání s předchozím rokem narostlo loni množství hlášení týkajících se salmonel. Těch bylo celkem 345, přičemž 107 bylo z hranic a 81 z vlastních kontrol výrobce. Ve 122 případech šlo o krmiva. Kromě salmonel bylo nejvíce hlášení na bakterie Listeria monocytogenes a Escherichia coli. Počet oznámení o listériích se loni zvýšil stejně jako v předchozím roce. Z nich 57 se týkalo ryb (33 lososa, hlavně uzeného, 12 vietnamského pangasia). Častá byla i hlášení o výskytu parazitů na rybách a dalších mořských produktech. V těchto případech je však sporné, nakolik jde jen o snížení kvality. Ty produkty, u nichž je napadení cizopasníky zřejmé, se na trh dostat nesmějí.