Zemědělský fond loni poskytl zemědělcům necelých 15 milionů korun na pěstování meziplodin, které pomáhají zlepšit kvalitu a odolnost půdy. Celkem se jednalo o 235 žádostí na 8549 hektarů půdy. Sdělila to mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu Eva Češpiva. Společnost Pro seeds odhaduje, že v Česku je meziplodinami, tedy například hořčicí bílou nebo jetelovinami, osázeno zhruba 150 000 hektarů orné půdy. Využití meziplodin mezi zemědělci roste, především s cílem zvýšit úrodnost půdy.
Za pěstování meziplodin mohou zemědělci podle fondu získat 152 nebo 154 euro na hektar (asi 3828 a 3879 korun), a to za splnění určitých podmínek. Například musí pěstovat alespoň dvě plodiny, meziplodinu nesmí hnojit ani používat přípravky na ochranu rostlin.
"Meziplodiny jsou na polích vidět stále častěji i tam, kde se dříve nepěstovaly. Z toho vyplývá, že využití meziplodin roste, zemědělci mají zájem o nové technologie," řekla Martina Poláková z Pro seeds. Kromě dotace na setí meziplodin, která je součástí agroenvironmentálně-klimatických opatření, mohou zemědělci vysazovat meziplodiny, aby splnili nařízení EU, které přikazuje vyčlenit minimálně pět procent orné půdy na neprodukční plochy.
Poláková uvedla, že meziplodinami je v Česku osázeno asi 150 000 hektarů z celkových 2,5 milionu hektarů orné půdy. "Zemědělci však stále častěji zakládají meziplodiny i mimo dotační povinnost," doplnila.
Meziplodiny se nesklízejí. Jejich smyslem je pokrývat půdu, zamezit ztrátě vody, vytvářet kořenovou biomasu, zlepšit mikrobiální složení organismů v půdě a její strukturu.
Setí meziplodin je podle Polákové nejlevnější a nejjednodušší způsob, jak dostat do půdy organickou hmotu. "Správně založená meziplodina potlačuje plevele, omezuje přehřívání půdy a podporuje půdní život během léta, kdy jinak na poli nic neroste, chrání živiny před vyplavením, chrání půdu proti erozi," řekla. Určité meziplodiny mohou také snížit spotřebu insekticidů, herbicidů nebo hnojiv, doplnila.*
