Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) nebude proplácet dotace holdingu Agrofert od února 2017, kdy je premiér Andrej Babiš vložil do svěřenských fondů kvůli platnosti novely o střetu zájmů. Od té doby fond proplatil projekty za 63 milionů korun. Stejný způsob zvolí i u podniků rodiny ministra zemědělství Miroslava Tomana, a to od 2. srpna 2018. Na tiskové konferenci to řekl ředitel SZIF Martin Šebestyán. Jde podle něj o opatření z důvodu předběžné opatrnosti k auditní zprávě Evropské komise.
Ministr Toman odmítl, že by se předběžná auditní zpráva EK týkala jeho střetu zájmů kvůli projektům firmy Agrotrade. To samé konstatoval i Šebestyán. "Ve zprávě není explicitně konstatován střet zájmů pana ministra Tomana," uvedl Šebestyán. Česko bylo podle něj požádáno, aby vysvětlilo a doložilo postupy. Nejnovější návrh auditu má podle ředitele fondu tři hlavní části, v první se řeší střet zájmů premiéra Babiše a Agrofertu. Ministerstvo již vyčíslilo 12 projektů v hodnotě 63 milionů korun, jichž se to týká, podle Šebestyána jde již o proplacené peníze.
Druhá část zprávy řeší mimo jiné obecné postupy administrace, schvalovací postupy a efektivitu nákladů. "Tam je navrhovaná maximální korekce ve výši pěti procent. Pokud a já pevně věřím, že ještě společně s řídicím orgánem v této věci budeme s DG Agri dále jednat, tak ta maximální korekce v té výši pěti procent by byla zhruba kolem 150 až 170 milionů korun," řekl na tiskové konferenci Šebestyán.
Třetí část se zabývá možným střetem zájmů Tomana, který nebyl podle ministra a ředitele fondu konstatován. Podle Tomana EK o projekty Agrotradu neprojevila zájem. U dalších dvou projektů z října 2018 se Toman podle svých slov nepodílel na řídících procesech. "Tím tento příběh končí," řekl.
EK požaduje seznam všech projektů Agrofertu z dotačního Programu rozvoje venkova a přijetí opatření k zamezení střetu zájmů. Argumentaci podle Tomana staví na zákonu o českém střetu zájmů. ČR má ho zohlednit jako rizikový faktor při kontrolách.
Podle zběžného prohlédnutí se EK podle Tomana odkazuje na články v auditu, které v legislativě vůbec neexistují. Zpráva z jeho pohledu obsahuje chyby.
Zpráva, kterou ČR obdržela od EK k lednovému auditu, je předběžná. Jde o anglickou verzi s předběžnými závěry a ČR je má možnost komentovat do dvou měsíců od obdržení české verze.*
