27.03.2009 | 08:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Takhle to dělali naši dědové

Učíme děti a jejich rodiče, jak žít udržitelným způsobem, vysvětlila komisařce pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischerové Boelové poslání Střediska ekologické výchovy Toulcův dvůr jeho ředitelka Rostislava Křivánková. Oproti různým farmám a potravinářským podnikům, jejichž návštěvy komisařka při nejrůznějších příležitostech absolvuje, byla pro ni prohlídka střediska na pražském sídlišti pravděpodobně nezvyklou a možná i vítanou změnou.

Ekologickou výchovu dětí i rodičů, expozici hospodářských zvířat, propagaci ekologického zemědělství a biopotravin, ukázky starých řemesel, nejrůznější semináře, biojarmarky a relaxaci pro malé i velké nabízí Toulcův dvůr. Na jeho prohlídku si komisařka Mariann Fischerová Boelová a Petr Gandalovič odskočili z pražské konference o kvalitě potravin. A nešlo jen o formální návštěvu. Spolu s dětmi si třeba vyzkoušeli, jak se u nás dříve na vesnicích zpracovával len. Zlobil jen déšť, který rozbahnil terén farmy a z deštníků udělal nezbytné doplňky.
Komisařka a babička
Bezprostřední kontakt s přírodou i zvířaty a pestrý denní program naplněný nejrůznějšími činnostmi si užívají děti v mateřské školce Semínko. I když nad zablácenými pláštěnkami a kalhotami by leckterá pečlivá maminka zaplakala, děti byly na školní zahradě ve svém živlu. „Mám sedm vnoučat a z toho jsou čtyři ve věku od tří do šesti let. Chodí do podobné školky, kde jsou pořád venku a v takovémhle počasí zablácené od hlavy až k patě,“ odpověděla na dotaz, zda podobná zařízení pro předškolní děti existují i v její zemi, komisařka. Jak vysvětlila, její děti vyrostly na farmě, a proto si přály, aby i jejich potomci si „udrželi kontakt s hroudou.“ Právě v období mezi třemi a šesti roky se podle komisařky může do dětské mysli vtisknout spousta informací, které budou sklízet během života „S velkou chutí bych vnoučata umístila do vaší školky a nechala v rukou vašich pracovníků,“ prohlásila.
Růže pro Emilii
Komisařka Marianna Fischerová Boelová spolu s ministrem Petrem Gandalovičem uctili symbolicky růží přiloženou k fotografii památku Emilie Strejčkové, zakladatelky centra, které budovala od roku 1994. Jí vděčí dvůr za svou záchranu i zaměření činnosti a děti za atypickou mateřskou školku.
Noemova archa
Jak vypadají slepice, husy, kozy a prasata i o tom, že kráva opravdu není fialová jako ta na reklamách na čokoládu Milka, se mohou i děti, které nenavštěvují školku, přesvědčit na minifarmě v Toulcově dvoře. A nejen to. Mohou se také, a to nejen na exponátech či prostřednictvím obrázků, seznámit s tím, jak hospodařili naši předkové, jak zpracovávali úrodu a také s některými starými řemesly.
Projekt dvora nazvaný Noemova archa se snaží soustředit hospodářská zvířata původních plemen českých nebo alespoň tradičně v Čechách chovaných. Příkladem je česká červinka, kterých je v ČR údajně jen kolem stovky. V chlívku si lebedí výrazně zbarvený pašík přeštického plemene, v ohradě u kurníku pobíhají české slepice zlatě kropenaté a opodál se bělají české husy. Na farmě žije i několik koz bílých krátkosrstých a také valašské ovce, které se k nám dostaly ve středověku s valašskou kolonizací Moravy. Nechybějí ani králíci – moravský modrý, český černopesíkatý a český strakáč. Ve výbězích jsou vidět huculští koně – primitivní malé horské plemeno koní pocházející původně z Karpat. Všechna plemena zvířat chovaných v Toulcově dvoře patří k uznaným genetickým živočišným rezervám. Farma není zoologickou zahradou, a tak chovaná prasata čeká obvyklý osud. I to patří k životu a nelze dětem předstírat, že maso v supermarketu není z podobných zvířat.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down