14.09.2009 | 08:09
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Tažení s podporou Evropské komise

Alkohol je od nepaměti považován za metlu lidstva. Jeho škodlivý vliv na lidské zdraví představuje v celé Evropě závažný problém. U nás je to o to horší, že v soutěži celé evropské sedmadvacítky držíme ve spotřebě čistého etanolu na hlavu nikterak čestné čtvrté místo. Nicméně existují studie vážených autorů, které svědčí o tom, že v malém množství etanol nejen nemusí škodit, ale dokonce může i prospívat. Známé jsou zejména účinky révového vína či piva. Nadměrné dávky alkoholických nápojů však zdraví spolehlivě ničí. I tady proto více než jinde platí všeho s mírou. Místo restrikcí by měla dostat prostor výchova. Snahy omezit nadměrnou konzumaci alkoholu podporuje i Brusel.

Protože, jak známo, zákazy i varovná upozornění zatím nikoho neodradily a někdy dosahují spíše opačného efektu, došli odborníci k tomu, že základem pro snížení počtu konzumentů nadměrně vysokých dávek alkoholu musí být volba životního stylu založená na objektivní informaci o pozitivních a negativních účincích alkoholu na lidské zdraví. U nás se této iniciativy chopila Česká technologická platforma pro potraviny (ČTPP).
Výrobci i lékaři
Součástí priority ČTPP nazvané Potraviny a zdraví je i konzumace alkoholu, alkoholismus a vliv na civilizační choroby. Na této aktivitě se podílejí tři skupiny, a to výrobci alkoholických nápojů, kteří cítí určitou odpovědnost, ve druhé jsou tři velké firmy představující tři hlavní druhy u nás konzumovaných alkoholických nápojů, a to Stock Plzeň-Božkov, Bohemia Sekt Starý Plzenec a PlzeňskýPrazdroj. Ve třetí skupině jsou podle Jana Veselého, předsedy Českého svazu pivovarů a sladoven, lékaři s přesahem do politické a společenské oblasti. Příkladem je bývalá ministryně zdravotnictví nyní hejtmanka Plzeňského kraje Milada Emmerová, která pracovala také jako vedoucí lékařka oddělení hyperbarické medicíny ve Fakultní nemocnici Plzeň, Bohumil Fischer, rovněž bývalý ministr zdravotnictví a přednosta Fyziologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, Jaroslav Zvěřina, bývalý poslanec Evropského parlamentu a přednosta Sexuologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Kalovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Jaroslav Racek, přednosta Ústavu klinické biochemie a hematologie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, či Simon Jirát z 2. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Dostupnost ovlivňuje míru pití jen málo Součástí kampaně za rozumné pití jsou brožurky z pera výše zmíněných lékařů. Jak se v nich můžeme například dočíst, ze studií chování lidí u nás a ve Velké Británii shodně vyplývá, že dostupnost alkoholu jeho konzumaci ovlivňuje jen málo. Například zatímco se dostupnost alkoholu v České republice mezi roky 1996 a 2006 zvýšila asi o 40 procent, jeho spotřeba vzrostla zhruba o osm procent. A podobné jsou i výsledky z Velké Británie. Ta má navíc velké problémy s pitím alkoholu mezi mládeží a dospívajícími a přitom mladým do 21 let v hospodě nenalijí. I u nás se podle Zvěřiny objevují problémy s pitím u skupin, které by alkohol do ruky ani dostat neměly.
Jak Zvěřina uvedl, ze zmíněných poznatků vyplývá, že restrikce nemají na konzumaci alkoholu zásadní vliv. Na to, aby lidé, které alkohol ohrožuje, jej přestali pít, nemá podle něj vliv ani omezování reklamy nebo zákazy toho, aby výrobci lihovin sponzorovali sportovní utkání. Problematické jsou i případné varovné nápisy. „Nikdo nikdy na světě neprokázal, že nápisy na cigaretách mají vliv na omezení kouření,“ uvedl.
Problematický je i absolutní zákaz alkoholických nápojů pro řidiče. Kromě toho, že se alkohol může prokázat u lidí, kteří alkohol nepožili, ale mají určité metabolické potíže, komplikuje takovýto striktní zákaz například využití cyklistických vinařských stezek.
Cestu k boji proti nemírnému pití alkoholu vidí Zvěřina ve výchově populace ke zodpovědnému přístupu. Společnost by měla také podle něj více pomáhat lidem již na alkoholu závislým. Z tohoto pohledu kritizoval "zboření" sítě protialkoholních záchytných stanic. Jejich provoz je pro kraje a obce drahý, v současné době jich je proto zejména v některých regionech nedostatek. Zvěřina se domnívá, že stát by měl část ze spotřební daně vybrané z prodeje alkoholu investovat do obnovy této sítě záchytek. Na druhé straně však není zastáncem zvyšování spotřební daně. To by podle jeho slov vedlo k návratu popíjení po domácku pálených či pašovaných nekvalitních lihovin, které mohou být zdravotně závadné. Zvýšení spotřební daně a daně z přidané hodnoty u alkoholických nápojů a tabákových výrobků má však mezi lékaři také své zastánce. „Důvody k tomu jsou zdravotní i ekonomické, protože škody, které tyto psychoaktivní látky působí, nejsou zdaleka kompenzovány zdaněním, jak o tom svědčí četné studie prováděné v různých částech světa,“ uvedl primář oddělení závislostí bohnické psychiatrické léčebny Karel Nešpor.
Nadměrná konzumace alkoholu škodí
Alkohol je po tabáku a vysokém krevním tlaku na třetím místě v pořadí zdravotních rizik, které číhají na obyvatel Evropské unie. Těsně za alkoholem se drží nadváha a jen o kousek pod ní je cholesterol.
Podle zmíněných brožurek pije v Evropské unii rozumně asi 266 milionů lidí. Rozumnému pití přitom odpovídá denní dávka etanolu do 20 gramů u žen a dvojnásobná u mužů. Tedy asi dvě velká piva pro muže a dvě malá pro ženy, vysvětlil Veselý. Kolem 38 milionů obyvatel unie pije více než odpovídá uvedené hranici, ale v případě žen méně než 40 gramů a u mužů do 60 gramů etanolu denně. Dalších 20 milionů lidí však tuto horní úroveň překračuje.
Z odborných výpočtů vyplývá, že na nemoci způsobené chronickým pitím alkoholu zemře v ČR ročně asi 4000 mužů a 2000 žen. Podíl těchto úmrtí se na celkové úmrtnosti v posledních desetiletích zvýšil, a to především u mužů. Za nemoci, které způsobuje nebo ovlivňuje alkohol, se považují například choroby jater, duševní poruchy, zhoubné novotvary ústní dutiny nebo žlučových cest, cévní onemocnění a otravy.
Malé množství prospívá
Malé množství alkoholu je podle řady studií naopak zdraví prospěšné. Příznivě působí zejména v případě kardiovaskulárních chorob, jejichž riziko snižuje. Nebezpečí vzniku srdečních a cévních chorob je u umírněných konzumentů alkoholických nápojů nižší než u abstinentů.
Čtvrtá příčka v unii K největším konzumentům alkoholických nápojů patří v Evropské unii podle posledních výsledků evropského statistického úřadu Eurostatu Lucemburčané. Na osobu starší 15 let u nich za rok připadá v průměru 17 litrů čistého alkoholu. O pomyslnou stříbrnou medaili se svorně dělí Irové a Portugalci se 16,6 litru a za nimi následují Češi s průměrnou spotřebou 15 litrů za rok. Požívání alkoholických nápojů u nás prudce roste. Od roku 2000 do roku 2007 se spotřeba zvyšovala v průměru o půl litru čistého etanolu na osobu za rok a v tomto případě je to včetně nemluvňat. Podle odhadů odborníků bylo v loňském roce v u nás asi 300 000 lidí závislých na alkoholu. Jakákoliv iniciativa, která by mohla vést ke snížení tohoto čísla, je tedy více než potřebná.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down