03.06.2011 | 08:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Technika a technologie pro setí řepky

Ozimou řepku lze úspěšně pěstovat jak s využitím tradiční, tak i minimalizační technologie zpracování půdy. Pro úsporné technologie hovoří vysoká výkonnost strojů pro mělké zpracování půdy. Kvalitní založení porostu řepky vyžaduje řešení následujících problémů: dosažení vhodné objemové hmotnosti půdy a minimální tvorby hrud, regulace zaplevelení, omezení negativního vlivu posklizňových zbytků a včasné setí s rovnoměrným rozmístěním semen.

Hlavní příčinou snížení výnosu řepky mohou být problémy při zakládání porostů, které vznikají v důsledku vysoké koncentrace řepky v osevním postupu, další příčinou bývá nestálé počasí v předseťovém období a pozdní sklizeň předplodiny.
Problematickým faktorem při zakládání porostů je také sucho, které je v posledních letech poměrně časté v období setí. Tyto vnější negativní faktory nutí zemědělce stále více zvažovat možnosti volby předplodiny, způsobu přípravy půdy, chemické ochrany a způsobu setí. Časová tíseň při přípravě půdy často vyžaduje použití minimalizačních technologií, které sice znamenají významnou časovou i ekonomickou úsporu, ale přinášejí také rizika. Většina ploch řepky se v současnosti zakládá po obilninách.

Vhodná předplodina a koncentrace řepky
Výběr předplodiny je limitován dostatečným odstupem mezi její sklizní a setím řepky a dále stavem, v jakém předplodina zanechá půdu. Jako vhodné předplodiny lze uvést: rané brambory, luskoviny a pícniny sklizené v červenci. Těchto plodin však není dostatek. V našich podmínkách jsou nejčastěji pěstované předplodiny ozimá pšenice, ječmen, žito či tritikale. V jejich případě však nastává výrazný rozptyl v délce času na předseťové operace. V závislosti na době jejich sklizně to může být rozpětí jednoho až čtyř týdnů. Nevhodnými předplodinami jsou kukuřice, cukrová řepa a pozdní brambory.
Po obilninách, zejména po ječmeni, je nutné počítat s velmi agresivním růstem výdrolu, který je nutné řešit herbicidy.
Na otázku doporučené maximální koncentrace řepky neexistuje jednoznačná odpověď. Mnoho pěstitelů i při vysoké koncentraci řepky v osevním postupu (nad 30 %) má vysoké výnosy díky své specializaci na tuto plodinu. Obecně s ohledem na omezení přenosu chorob a přelet škůdců na nově zaseté plochy lze doporučit zastoupení řepky v osevním postupu maximálně do 20 %. Při vyšší koncentraci řepky je potřebné počítat se zvýšenými náklady za ošetření proti chorobám a škůdcům (Koprna, Škeřík, 2007). Jako minimální odstup v osevním postupu je doporučováno období pěti let.

Předseťová příprava
Správná příprava seťového lůžka nejvíce rozhoduje o úspěšnosti pěstování řepky. Technologii přípravy dělíme podle délky období předseťové přípravy a podle oblasti pěstování, tj. zda se jedná o oblast s vyrovnaným vláhovým režimem nebo s nedostatkem srážek po zasetí řepky.
Pro dosažení kompletního a silného porostu řepky je potřebné zabezpečit setí do hloubky asi 2 až 3 cm, povrch půdy bez hrud, fungující vodní kapilaritu seťového lůžka (na lokalitách s nedostatkem srážek), rovnoměrné zapravení posklizňových zbytků (co nekratší strniště, adaptéry s drtičem slámy) a vhodné půdní podmínky pro vytvoření silného kořenového systému.
Kvalitní přípravou seťového lůžka po obilnině lze ušetřit náklady na graminicidní ošetření. V humidních oblastech často nastávají problémy s nedostatečným provzdušněním půdy. Proto je třeba provádět hlubší kultivaci, při níž je tradičním nářadím pluh nebo dlátový kypřič.
V aridních oblastech naopak dochází k problémům s nedostatkem vláhy, proto lze provádět mělké zpracování půdy, nebo porosty zakládat přímo do nezpracované půdy.
Zpracování půdy lze přizpůsobit klimatickým podmínkám, ale je prakticky nemožné adekvátně reagovat na krátkodobé změny počasí. Ideálně by měla být zajišťována vyšší objemová hmotnost v suchých oblastech a ročnících a nižší ve vlhkých oblastech a ročnících (Šařec a Šařec, 2003).
S výjimkou písčitých půd je pro zajištění dobré vzcházivosti potřeba při zpracování půdy a předseťové přípravě snižovat velikost půdních agregátů. Těžké půdy (s vyšším obsahem jílnatých částic) jsou po silnějších deštích náchylné k vytváření škraloupu snižujícího vzcházení.
V oblastech s kontinentálním klimatem déšť často přichází v krátkých, ale velmi vydatných srážkách, způsobujících slepení povrchové vrstvy půdy a tvorbu škraloupu. Je to jeden z důvodů, proč je zpracování půdy nářadím s poháněnými pracovními nástroji běžnější v západní Evropě než v oblastech s kontinentálním klimatem (např. vnitrozemí USA, Kanady a Ruska). V suchých oblastech jsou doporučovány bezorebné postupy.
Neregulovaný výdrol z obilnin výnos řepky snižuje. Obecně je známo, že především v humidních oblastech je proti plevelům nejefektivnějším opatřením mechanického charakteru klasická orba. Je však energeticky i časově velmi náročná a zoraná půda vytváří podmínky pro erozi. K té dochází především na svažitých polích a v podmínkách kontinentálního klimatu.
Trvalý pokrok v chemické ochraně proti plevelům vede k tomu, že místo zpracování půdy se stále více používají herbicidy. Při redukovaném (mělkém) zpracování půdy je aplikace graminicidu proti výdrolu většinou nezbytná.

Orba

Podmítka by měla následovat co nejdříve po sklizni předplodiny. V případě nedostatku času mezi sklizní předplodiny a setím řepky ale nemá podstatný vliv na potlačení plevelů a výdrolu. U půdoochranných technologií je možné použít podmítku opakovaně. Podmítku lze provést podle aktuálních vláhových podmínek do hloubky, ve které je půda již vlhká.
Výběr mezi orbou a minimalizační technologií záleží na konkrétních podmínkách dané lokality a dostatku času na přípravu setí. Řepka se liší od obilnin tím, že vzchází i při malém množství vláhy (půdní i vzdušná vlhkost). K tomu se přihlíží i při výběru technologie předseťové přípravy půdy.
Orba je nejlepší technologií z hlediska jistoty přezimování řepky, ale také stability výnosu semene. Nevýhodou orby je její vysoká energetická a časová náročnost.
Orba je vhodnou operací pro dobré zapravení posklizňových zbytků, ale také k omezení výskytu škůdců a chorob.
Orba je riziková v suchých oblastech s deficitem vláhy. Alternativní možností je setí do jednoho dne po čerstvé orbě, kdy řepka využívá vlhkost z půdního profilu. Zde je ale důležité dostatečně urovnat povrch půdy (bez hrud) a zasít v nejkratším termínu, aby se vláha neodpařila. I v případě minimalizačních technologií se doporučuje zařadit orbu do osevního postupu minimálně jednou za tři až čtyři roky.

Minimalizační a půdoochranné technologie
V posledních letech se zvyšuje riziko výskytu deštivých dní v době sklizně předplodin (zejména žně v roce 2010 byly z hlediska následné plodiny katastrofální), ale také sucha po zasetí řepky. To vše zkracuje dobu přípravy setí a nahrává minimalizačním a půdoochranným technologiím.
Minimalizační technologie mají výhodu v časové a energetické nenáročnosti. Nevýhodou je vyšší výskyt škůdců a chorob, případně horší zapravení posklizňových zbytků. To zvyšuje náklady na spotřebu pesticidů.
Minimalizace je nevhodná do vlhkých oblastí s dostatkem vláhy. Podobně jako u orby je důležité i v případě minimalizačních technologií zapravit co nejvíce posklizňových zbytků do půdního profilu. V opačném případě může být vzcházení mezerovité a nevyrovnané. Výjimkou je zakládání porostu do mulče, který chrání v suchých oblastech půdu před výparem vláhy. Při výběru technologie platí zásada: čím sušší oblasti, tím mělčí zpracování půdy, a naopak.
V aridních oblastech mají své uplatnění setí do mulče a další půdoochranná opatření, ve vláhově vyrovnaných oblastech je vhodnější hlubší zpracování půdy a orba.
Posklizňové zbytky, které zůstávají při redukovaném zpracování půdy v blízkosti jejího povrchu sice zabraňují erozi, ale mohou způsobovat řadu komplikací, jejichž dopady jsou u řepky zvýrazněny krátkým meziporostním obdobím.
Jestliže je vynechána orba a sláma předplodiny není sklízena, je třeba ji zapravit do půdy. Řezání těžkým talířovým nářadím při přímém setí lze provádět v suchých oblastech, kde je půda dostatečně tvrdá a sláma je křehká. V humidnějších podmínkách toto opatření často selhává, neboť vlhká půda i sláma jsou pružnější. Sláma proto není talířovým nářadím rozřezána, ale zatlačována do řádků, což snižuje polní vzcházivost. Zejména zapravení slámy do seťového lůžka však způsobuje snížení vzcházivosti. Brzdicí účinek slámy na klíčení závisí na jejím množství, způsobu zpracování, délce a vzdálenosti jejího uložení od semene. Množství slámy se nedá příliš ovlivnit, ale délka pořezání (rozdrcení) a její rozptýlení ano. Řezanka by neměla obsahovat více než jedno kolénko kvůli rychlé inokulaci půdními mikroorganismy. Příprava k setí proto začíná při sklizni předplodiny tvorbou co nejkratšího strniště, pořezáním nebo rozdrcením slámy na co nejkratší délku a jejím rovnoměrným rozmetáním.
S přibývajícím pracovním záběrem sklízecích mlátiček se rovnoměrné rozptýlení slámy stává obtížnější (zvláště na svazích a při bočním větru). Optimální délka rozdrcené slámy by měla být 3 až 5 cm, důležité je rozptýlení plev a úhrabků na celou šířku záběru žací lišty.
Rozklad slámy lze urychlit aplikací kapalných hnojiv (DAM v dávce 80–100 l/ha, Amofos a další) nebo organického hnojiva (hnůj, kejda). Je možné i setí do mulče, který šetří půdní vlhkost, ale tato technologie je vhodná jen v suchých oblastech. Musíme zde počítat s problémy vytáhlých kořenových krčků řepky a vyšším tlakem chorob, škůdců i možným nerovnoměrným vzcházením.

Setí a secí stroje
Doporučené termíny setí jsou do 15. 8. pro vyšší polohy, pro střední polohy do 20.–25. 8. a pro nížinné polohy do 25.–30. 8. Tyto termíny setí v posledních letech přestávají být závazné a začíná platit pravidlo „zasít co nejdříve“. Výsevní množství je u většiny v současnosti prodávaných odrůd stanoveno ve formě výsevních jednotek (500–700 tisíc klíčivých semen/ha). Optimální počet rostlin na jaře je u liniových odrůd 30–60 rostlin/m2, u hybridních odrůd je to 20 až 45 rostlin/m2 (Koprna, Škeřík, 2007).
Pro výsev lze využít mechanické secí stroje, kde je dávkování semen prováděno tíhou díky systému výsevních hrotových výsevních válečků. Tyto stroje mohou být snadno kombinovány s drobicím nářadím typu rotačních kypřičů. Bývají vybaveny dvěma nebo třemi řadami výsevních botek. Další možností jsou pneumatické secí stroje, kde dochází k dopravě osiva pneumatickou cestou a dávkování je zajištěno centrálním dávkovacím mechanismem. Mohou být také spojeny s nářadím na zpracování půdy.
Secí stroje mohou být vybaveny radličkovými secími botkami, které jsou uspořádány do dvou, tří nebo čtyř řad. Pracovní rychlost může být 10–12 km/h. Radličkové secí stroje dovolují úspěšné setí, a to i při větším množství rostlinných zbytků. Je nicmémě nezbytné dát pozor na riziko ucpání slámou.
Secí stroje s kotoučovými (diskovými) secími botkami jsou často používány pro přímé setí do strniště nebo po velmi mělké přípravě s cílem využít hmotnost stroje pro vytvoření seťové rýhy.
V poslední době se pro založení porostů řepky s úspěchem využívají přesné secí stroje, které se běžně používaly jen pro setí cukrové řepy. Pro setí řepky přesným secím stroje se využívá stejná meziřádková vzdálenost jako u cukrovky, tedy 45 cm.
Zde je nutné říci, že rozšířením možnosti využití přesného secího stroje si zlepšujeme jeho ekonomickou bilanci – čím více hektarů zasejeme, tím nižší budou jednotkové náklady. Nicméně je jasné, že nemůžeme použít stroj bez úprav pro setí řepky i cukrovky. Musíme si říci, co nás to bude stát, a také co tím získáme. Změna je to poměrně jednoduchá. Jedná se o záměnu jiných výsevních kotoučů s vyšším počtem menších otvorů, což jsou náklady asi 2800 až 4000 Kč na jednu výsevní jednotku secího stroje. Po této úpravě lze secí stroj použít pro setí řepky a získáme tím úsporu osiva, neboť výsevek takto seté řepky se pohybuje od 250 do 350 tisíců jedinců (rozteč 6–9 cm), což je asi polovina běžného výsevku.
Dalším plusem je fakt, že se zvýší využití stroje, který do této doby sel pouze řepu a jeho nasazení bylo 4–10 dní za rok. Dále tím zvýšíme kapacitu setí o další secí stroj v době, kdy potřebuji včas založit porost řepky a tento stroj by jinak stál v kůlně.
Z agronomického úhlu pohledu získám vyrovnaný porost jehož přednosti jsou asi každému jasné. Vyrovnanost porostu je zajištěna vysokou polní vzcházivostí zajištěnou uložením osiva do maximálně připraveného seťového lože do přesně nastavené hloubky tak, jak to známe u řepy.
Secí stroje, které jsou u nás nejčastěji využívány pro zakládání porostů řepy, jsou stroje s mechanickým způsobem výsevu, např. Monopill a Unicorn od Kvernelandu, které postupem času přešly z mechanického pohonu výsevních jednotek k pohonu elektrickému Monopill SE (E-drive) nebo Unicorn SD (Synchro-Drive) s elektropohonem výsevních jednotek s integrovanou optoelektronickou kontrolou výsevu. Tyto systémy v sobě nesou další vlastnosti, jež se využívají nejen pro setí řepy, ale některé z nich, jako je vyšší pracovní rychlost a vypínání jednotek, i u řepky.
Právě elektropohon, který naleznete na výše zmíněných přesných secích strojích, je tak významným konstrukčním prvkem, že získal velkou oblibu u uživatelů. Každý si totiž snadno spočítá, že stroj, kde si může velmi přesně nastavit výsevek, vypínat jednotlivé sekce v klínovitých nebo členitých krajích polí a zakládat kolejové řádky s minimálním úbytkem jedinců, se mu vyplatí. K těmto vlastnostem přibude ještě zvýšený výkon díky možné vyšší pracovní rychlosti, zlepšená přesnost díky eliminování prokluzu pohonových kol běžně pohánějících více než 10 m řetízků v převodech a též neexistenci vůle v mechanických převodech.
Výhodou je nižší celková hmotnost stroje, snížení nároků na údržbu a zvýšení komfortu obsluhy, za kterou hlídá výsevek integrovaná optoelektronika. Navíc systém GEO SEED představený a oceněný na Agritechnice v Hannoveru dokáže výsevní jednotky vypínat automaticky tak, aby nedocházelo k přesevům a v budoucnu i synchronizovat spon rostlin mezi jednotlivými řádky.
A co dodat na závěr? Řepka je z hlediska setí poměrně problematickou plodinou.
V předseťové přípravě a při setí beze zbytku platí rčení: „hrudka – pro řepku hrobka“.

 

Ing. Jiří Mašek, Ph.D.
Ing. Petr Novák
Česká zemědělská univerzita v Praze, Technická fakulta
katedra zemědělských strojů

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down