V posledních dvou letech se Technologická platforma Zemědělského svazu ČR, která byla založena v roce 2016, věnuje téměř výlučně přenosu poznatků v oblasti precizního zemědělství. Informovala o tom Veronika Hlaváčková, ředitelka Institutu vzdělávání v zemědělství o.p.s.
Připomněla, že precizní zemědělství je strategie řízení zemědělství založená na sběru a analýze dat, na jejichž základě jsou stanovena taková opatření, která vedou k zajištění ekonomicky a environmentálně udržitelného zemědělského hospodaření. Do precizního zemědělství patří, například navigace, robotika, digitalizace, autonomní vozidla, informační technologie, přenos, uchování, zpracování a interpretace dat. Právě získaná data jsou podle ní nezbytná pro efektivní zemědělskou výrobu a dosažení cílů stanovených Zelenou dohodou. „Precizní zemědělství většinou přesahuje možnosti jednotlivců nebo i jednotlivých podniků. Konkrétně to znamená, že zemědělci mají sice nejnovější stroj, ale nevyužívají všechny jeho možnosti a data, která z něj lze získat. To znamená, že zdaleka nevyužívají celý potenciál moderních technologií,“ vysvětlila. Do automatizace a robotizace provozů investovalo v ČR již více než polovina zemědělských podniků a v současné době je používá již téměř tři čtvrtiny podniků. Naprostá většina chce do nových technologií i nadále investovat. V cestě jim stojí dva velké problémy – poměrně vysoké pořizovací náklady a také nedostatek kvalifikovaných pracovníků, kteří jsou ochotni se učit s nimi pracovat. „Nedostatek skutečně kvalifikovaných pracovníků bude v blízké budoucnosti největším problémem českého zemědělství. Je třeba zajistit vzdělávání stávajících pracovníků, dostat k zemědělcům informace, jak nejnovější technologie plně využívat a nebát se je používat,“ doplnila Hlaváčková. V rámci své činnosti spolupracuje technologická platforma s resortními výzkumnými ústavy, univerzitami, zemědělci a dalšími organizacemi působícími v zemědělství. V současné době má Česká technologická platforma pro zemědělství 49 členů.
