Když Česká republika vyjednala s Evropskou unií v červnu 2001 podmínky uzavření kapitoly "volný pohyb kapitálu", včetně sedmiletého přechodného období pro nabývání půdy cizinci, bylo oběma stranám jasné, že tato zákonná úprava nemůže zamezit tomu, aby český občan kupoval půdu pod svým jménem ve prospěch cizince z EU.
Nebyla také vůle jakkoli bránit v nákupu půdy právnickým osobám, tedy cizím podnikům založeným podle českého práva a zapsaným do podnikového rejstříku. "Tehdy byla možnost doplnit legislativu o restriktivní, byť nediskriminační podmínky pro nabývání půdy cizinci, aby se zamezilo spekulativním nákupům. Bylo možné stanovit kritéria platná pro všechny majitele zemědělské půdy, která by ztěžovala přístup cizích subjektů k ní. Vědělo se to, ale neudělalo se to," říká velvyslanec při EU Pavel Telička, podle něhož se o těchto možnostech před třemi-čtyřmi lety debatovalo ve vládě i v parlamentu. Česká strana naopak vždy trvala na tom, že chce otevřít svou náruč těm soukromým rolníkům z jiných zemí EU, kteří přijdou půdu skutečně obdělávat; považovala jejich zájem za přínos pro české zemědělství.
Náměstek ministra zemědělství Miroslav Toman i dnes vítá farmáře z EU, kteří "budou platit daně, investovat, přinesou nové technologie". Zdůrazňuje, že vládě "jde o to zamezit spekulaci s půdou, nikoli někomu bránit na té půdě hospodařit". To má udělat návrh novely devizového zákona, který přináší pro cizí rolníky dodatečnou podmínku tříletého trvalého pobytu v ČR, pokud si budou chtít koupit půdu. Jeho obsah i načasování však vyvolávají rozpaky. Vzbuzují dojem, že jsou cizí farmáři diskriminováni, a zejména, že se podmínky pro jejich působení v Česku zhoršují oproti tomu, co bylo vyjednáno a zakotveno v přístupové smlouvě - což je nepřípustné i podle smlouvy samotné. Podle Teličky by bývalo nebylo těžké podmínku tříletého trvalého pobytu vyjednat a zakotvit do smlouvy, tehdy to však nikdo nežádal. Podobala by se povinnosti prokázat tříletý pronájem kupované půdy, kterou ukládají v přístupové smlouvě cizím rolníkům Maďarsko či Slovensko. ČR se však v roce 2001 odmítla dát touto cesto
